A$AP Rocky a Jeremy Scott nás vyškolili, jak si jít za svým

Jeremy Scott a A$AP Rocky 

Důvodem, proč tak rádi všichni chodíme na různé fashion weeky je to, že na nich v nekonečných davech najdete také osobnosti, které se snaží skrze oblečení vyjadřovat své umění a myšlenky, a tím originální lidi spojovat. Proto jsme zrovna s takovými lidmi udělali rozhovor. Konkrétně s A$AP Rockym a s módním návrhářem Jeremym Scottem.

Tenhle chuligán z Harlemu a kontroverzní návrhář se neviděli poprvé, takže jsem šel na rozhovor s tím, že spolu budou tak trochu tlachat o blbostech. Ale nakonec jsme dospěli k docela hlubokým tématům – co ovlivňuje jejich tvorbu, jaké příběhy je dělily od úspěchu a neúspěchu – a došlo i na řeči o pijavicích, které jim brání v kreativitě.

Oba dva mají ve svém oboru důležité postavení. Jeremy ukázal svou novou kolekci, zatímco Rocky měl plnou hlavu se svou novou muzikou.

Zastihl jsem je v SoHo, po Rockyho koncertu k desetiletému výročí adidas Originals

VICE: Prosím tě Rocky, řekni mi, jak se ze mě může stát takovej libovej frajer, jako seš ty?

A$AP Rocky: Já dělám jen to, co je pro mě nejlepší. Jinak řečeno, dělám to, co sám chci. Všechno to dělám na sto procent a na nic si nehraji. Jdu si svou cestou.

Jeremy Scott: Tomu se říká geny. On už se takhle narodil. A podle historek, co jsem slyšel, tak mu táta předal hodně swagu. Jeho táta měl hodně velký styl a předal ho i jemu. Myslím, že je dost důležitý mít v životě někoho, ke komu můžeš vzhlížet.

Chtěl bych slyšet víc o tvém tátovi, prosím, Rocky.

AR: Můj otec je z Barbadosu. Vždycky dbal na svojí vizáž, hlavně co se oblékání týče. Dal mi radu, podle který se dodneška řídím. Řekl mi, abych byl hlavně vždy sám sebou, abych se pak mohl cítit dobře za jakékoliv rozhodnutí, které udělám. Jen proto, že někdo nezapadá, tak to přece neznamená, že dělá něco špatně. Například, když si všichni dneska vezmou bílý tričko a já se rozhodnu pro fialové, tak nedělám nic divnýho. Prostě dělám, to co dělat chci. A tím se řídím. A to je podle mě to, na čem adidas stojí.

Jeremy, teď k tobě. Já miluju tvoji poslední kolekci, ale některým lidem naopak docela vadí. Když něco vytváříš, bereš na vědomí názory ostatních nebo je ignoruješ?

JS: Vnímám je, ale nenechávám se jimi nijak ovlivnit nebo otrávit. Nikdy nemůžeš oslovit úplně všechny. Já rád dělám věci, který vyvolávají v lidech pocity – to je můj cíl. A když v lidech vyvoláš emoce, tak můžou být jedině pozitivní nebo negativní. Vždycky tu budou lidi, co si za názorem budou silně stát, ať už pozitivně nebo negativně, tak to zkrátka chodí. Já se nejlíp cítím, když dokážu někomu ovlivnit život. Takže jestli jsou hateři součástí života umělce, jsem ochotný je snášet.

Módní návrhářství je teda umění?

JS: Jo. Bez diskuse.

AR: Určitě. Móda je umění a návrháři jsou umělci. Já nejsem módní návrhář, proto se taky nesnažím dělat vlastní kolekci oblečení nebo něco takovýho. Ale mám rád umění. A láska k umění je přesně to, co spojuje lidi, jako jsem já nebo Jeremy.

Mně se líbí, jak móda lidi spojuje a jak se stává se něčím veřejným, co všichni sdílí. Ale jak nepřijde vám, že jak je umění pořád dostupnější, že se dost rozmělňuje?

AR: Když potkávám nové vycházející umělce a jim se líbí Jeremyho práce, jenom kvůli tomu, že jsem o tom mluvil, tak mě to opravdu naštve. Po čase v tom ale najdou to, co jsem viděl já. Umění má inspirovat. Co nenávidím na urban komunitě je, když se jí něco strašně líbí, tak to časem neuvěřitelně zprzní. To je bohužel smutná realita.

Teď myslíš třeba padělaný tenisky a podobný věci?

AR: Jo, padělky tady vždycky budou. Ale o nich nemluvím. Mluvím obecně. Já, jako umělec jsem si vybral, že budu dělat muziku, a tam venku jsou lidé, kteří budou chtít mojí kreativitu zneužít.

JS: Navíc se musíš pořád někam posouvat. Z padělků si nesmíš dělat starosti. Já si je nedělám a vím, že Rocky taky ne. Musíš se nad to povznést a tvořit, měnit věci a vyvíjet. Lidé co kopírují naše díla, se nikdy nestanou námi, nebo tím, co děláme. Protože tím se nikdy stát nemůžou.

AR: Jediné, co mi na kopírování vadí, je, že tyhle výtvory můžou obrátit lidi proti nám, protože nízká kvalita napodobeniny může lidi zmást. Ale není to tak velký problém. Je to jen jeden problém z milionu.

Je mi jasné, že držet krok s trhem a zároveň si udržovat vysokou úroveň musí být strašně složité. A obzvlášť ve tvém oboru Jeremy, to musí být strašně těžké, udělat několikrát do roka skvělou kolekci. Je to vyčerpávající?

JS: Jelikož tím žiju, tak je to pro mě přirozené. Vůbec nevnímám čas. Třeba pro Rockyho by to bylo skličující. Žárlím na kamarády muzikanty, co mají více času na sobě pracovat. Já mám pevný termíny, se kterýma nic nezmůžu. Nemůžu nic posunout na dřív nebo na dýl, ale už jsem si na to zvykl. Všichni máme nějaký překážky, se kterýma se musíme vyrovnat.

AR: Zrovna nedávno jsme se o tom bavili. Jeremy říkal: „Jo, jsem šťastnej a spokejenej s tím, co jsem letos připravil.“ Ale hned jsem mu na to řekl, že musí zas rychle makat na další kolekci.

JS: Jojo. V únoru je zase Fashion Week v New Yorku. Vždy se něco děje. Běhám dokola jako křeček v kleci.

A jak zas vypadá tvůj tvůrčí proces, Rocky?

AR: Mám to podobný, ale zase ne úplně. Jeremyho možná zahlcují přípravy na další Fashion Week a na módní přehlídky, ale já jsem zas ochromený tím, že nemůžu tak rychle ukázat lidem, na čem jsem poslední dobou dřel, protože to chci mít perfektní.

Jak jsi objevil Jeremyho?

AR: Viděl jsem na internetu jeho kolekci s Mickey Mousem a řekl jsem si, že bych toho člověka chtěl poznat.

Jeremy Scott a ASAP Rocky pózují s adidaskami

Hmm, to skoro vypadá, že na vás má internet opravdu velký vliv. Takže teď to bude otázka trochu jako z roku 98, ale co si o něm myslíte?

JS: Je to úžasná věc, protože spojuje lidi. Je to prostředek, jak stále objevovat nové věci, lidi a novou muziku. A o tom můj celý život je. O inspiraci. Stále mě inspiruje hodně různých věcí. Od zpravodajství přes muziku až po výstavy, na které nikdy nejdu, protože jsou příliš daleko, takže se na ně radši koukám na monitoru. Je to šílený. Fakt šílený.

AR: Díky internetu jsem viděl místa, který bych jinak nikdy neviděl. Dřív jsem vůbec necestoval, to až když jsem začal s koncertama. Internet se stává nutností. Pokud skončí internet, tak všichni zešílíme. Představ si život bez Facebooku, Twitteru, prostě bez ničeho.

Rocky, někde jsem slyšel, že chceš nahradit Jordanovu značku u adidas. Jako, jsou to solidní ambice, ale není to rouhání?

AR: Chci k adidas, protože maj moje oblíbený návrháře. Od Jeremyho, až po Yohjiho. Všechno teď zlevňuje, ale nikde jinde jsem od něho neviděl luxusnější boty. Někdy prostě nechceš boty jenom na běhání, na tenis a podobně. Chci jít ven a diktovat módní styl. A to je přesně to, co Jeremy dělá, a co na něm mám rád. Jenom se na něj podívejte. Nebo se podívejte na mého kamaráda Pabla, co má na sobě. Všechno na něm je vtipný. Je to dospělej chlap, ale z nějakýho zvláštního důvodu nevypadá trapně. Kouknete na něj a řeknete si: „Jo, tomu to prostě věřím.“ A víte proč? Protože má koule říct, že bude nosit to, co chce nosit, a ty to musíš respektovat. Většina lidí dělá, co se jim řekne. Jsou jako naprogramovaný roboti.

JS: Lidi žijí ve strachu a to je smutný. Lidi se musí zbavit svýho strachu a dělat to, co dělat chtějí. Koho zajímá, že se nějak oblíkat, když ty se chceš oblíkat jinak. Co to má s tebou jako společnýho? To je důvod, proč lidi vyšilují, když vidí moje věci. Dívají se na moje věci a říkají si, kdo by je nosil. Ale proč se o to staraj? Pokud se chceš oblíkat jako znuděnej chlápek, je mi to jedno. „Ježiš, ty máš na sobě džíny a tričko, co to sakra je? Seš normální?!“ Ne. Tyhle kecy mě nezajímají. Jenom je přecházím. Nevadí mi to, proč by to někomu mělo vadit? Koho to zajímá?

Více originálních raperů na VICE:

Action Bronson živě z domova důchodců

Před dvaceti lety se otevřela 36. komnata Wu-Tang Clanu

A$AP Rocky a přefocený covery desek