Není tedy divu, že se postupně začínají rojit odpovědi. Odpovědi, které jsou jakýmsi očistným procesem celého žánru. Drejni se této purifikace chytají velice aktivně. Jejich hudba je hravě eklektickým mixem mezi deformovanými fragmenty skoro až popovosti a zašumělým garážovým bahnem. Umí roztančit tlusté turistky a zároveň roztočit nejednu mařenu. Mimo hudební projevy samozřejmě s chutí svlékají zavalité maminy a hází předměty z okna. Prostě fajn kluci. Začneme hezky popořádku; slyšel jsem, že Drejni mají dohromady pouze 5 varlat. Co je na tom pravdy? Neubírá to vaší hudbě koule?
Dan: K tomu se váže jedna veselá historka. Totiž Michal měl kdysi rakovinu a po operaci zjistil, že mu jedna koule chybí. My s Tačudem to tedy doplňujeme do těch pěti a jsem si jistej, že i přes tenhle menší deficit Drejni koule nepostrádaj.
Michal: Tu historku bych si někdy rád poslech celou.
Minulej rok jste vydali svoje první album „Get Back to the Swamps, Death!“. Název jako vypadlej z nějakýho špatnýho tripu, jak vás to probohla napadlo?
Dan: K tomu se taky váže jedna veselá historka. Během nahrávání jsme totiž k ránu po jednom večírku otrávili našemu zvukaři čokoládu nějakým syntetikem, a když nám to došlo, chtěli jsme ho varovat. Takže jsme mu zatarasili příjezdovou cestu ke studiu károu a na ní vyvěsili varovnej nápis „NEPŘIBLIŽUJ SE, SMRTI! VRAŤ SE DO BAŽIN, SMRTI!“. Název desky byl tím pádem jasnej.
Michal: Když jsem mu ji trávil, doufal jsem, že ho otrávím. Kosa padla na kámen, když prohlásil, že bere čokoládu domů do bažin dětem.
Když už jsme u toho, jaký jsou vlastně na tuhle desku reakce? Lítající podprsenky? Slevy u prostitutek? Levnější yeyo?
Dan: Na našich koncertech lítaj spíš pohlavky než podprsenky a reakce na desku jsou různý, od příznivých po alergický. Je totiž fakt, že tenhle typ hudby a vlastně celkově přístupu dneska nesedne úplně každýmu, ale o to víc si vážíme těch, co si k nám cestu najdou i přesto, že občas bejvá trnitá, či dokonce posraná.
Na konci léta vydáváte EP. Mužou se skalní fans těšit na asfalt? Jakej nás čeká hudební posun?
Dan: Těšit se můžou rozhodně. EP bude kurevsky boží. Zkusili jsme to tentokrát celý pojmout trochu jinak, nahrávali jsme naživo v maličký místnosti a snažili jsme se to udělat co nejsyrovější. Celkově se teda nejen fanoušci můžou těšit na novej sound, trochu hororu, zpětný vazby trhající uši, ale zároveň i na popový popěvky a trochu západu nakonec.
Michal: Hudební posun vás čeká, když budete cvičit! Skalní fans ať se těší na asfalt, ti mořští na rybu a bělohlaví ať se živí sami.
Tačud: Vás čeká leda hudební odsun.
Každou minutou by teď měl bejt venku váš novej klip. Jak probíhala realizace? A jak jste tam ksakru dostali ženský? Máte experta na speciální efekty?
Dan: Klip jsme natáčeli minulý září v jedný českobudějovický gynekologický ordinaci a baletním sále. O kameru a střih se postarali Tomáš Plhoň a Adam Balažovič, holky nám dohodila a choreografii zpracovala Michalova spolužačka a kamarádka Lucka Paurová, která vede jejich taneční skupinu.
Michal: Přesně!
Co o vás vím, tak jste oddaní milovníci postarších žen a dam. V čem to spočívá? Co plánujete změnit, abyste jich dostali víc na svý koncerty? Co takhle účinkování v pořadu Sama Doma?
Dan: Ježišmarjá. To by bylo na samostatnej rozhovor…
Michal: Počkej, ten rozhovor není jenom s náma?
Tačud: Já jsem takovej kráva!
V současný době máte drejní prázdniny. Co se peče na podzim?
Dan: Drejní prázdniny sice máme, neznamená to ale, že neděláme nic. Zrovna jsme konečně dodělali nový EP, zkoušíme nový věci a zapojujeme další prvky do naší hudby. Na podzim se chystáme tradičně na klubovou šnůru a tentokrát i patrně udělat díru do světa…
Michal: S jistotou ti můžu říct jenom to, co se na podzim trhá.. Tu šňůru si možná ale frkneme kolem krku.
Tačud: A díru si uděláme do hlavy.
Dan je aktivní reprezentant v moderní defenestraci. Co se nejlíp takhle z okna vyhazuje? A jaký okna jsou pro tenhle sport nejvhodnější?
Dan: No zatím se tomu věnuju spíš rekreačně, takže o tom úplně zasvěceně mluvit nemůžu, ale rád bych pokračoval. Někdy bych si vlastně i rád zkusil tu staromilskou podobu defenestrace. Rozhodně bych ale nedoporučoval dvojitý okna, obzvláště zavřený. S tim mám špatný zkušenosti.
Michal: ble!
Tačud: A nebude to drahy?!
Svýho času jste pěkně Sanšajnum pocuchali backstage. Chcete se k tomu nějak vyjádřit? Omluvit se? Slíbit opakování?
Tam vlastně ani nešlo o nějakej útok na sanšajny, jenom jsme byli slušně rozjetý a v backstagi nechali otevřený okna. Je ale fakt, že na mě Káj asi nevzpomíná moc v dobrým. S Jirkou jsem se nedávno potkal a říkal, že v pohodě… rokenrol. Nevim ale, co by říkal, kdyby vedle něj stál Káj. Asi něco jako: „Káj se!“
Michal: Já jsem byl tenkrát slušně rozjetej směrem do Prahy. To vyprávění mám ale moc rád.
Slovo závěrem?
Dan: Čáo.
Michal: Nepřišel jsem sem řečnit, ale dělat rozhovor!
Tačud: Smrdí mi koule.