Kolemjdoucí se ohlížejí po hlučící bandě 30 skejťáků, která je zničehonic obklopí rachotem koleček. Řítí se dolů po strmě se svažující ulici dechberoucím tempem. S oblečením amerických značek, sportovními kamerami a prkny ozdobenými lebkami to celé vypadá jako scéna z Jižní Kalifornie. Ale jsme v Teheránu, hlavním městě islámské země Íránu.Na rozdíl od Američanů je pro Francouze návštěva Íránu docela snadná. Poté, co si zažádám na íránské ambasádě v Paříži o vízum, v září 2015 odletím z Paříže do Teheránu, abych se tam setkal a vyfotil íránské skejťáky. Navzdory jejich tamnímu vládnímu zřízení přejalo mnoho těchto lidí západní styl života. Doprovázel jsem je do osmi měst a stal se součástí jejich každodenního života.
Reklama
Podle několika nadšenců, které jsem na svých cestách potkal, je v této zemi asi 2000 skejťáků; většinou to jsou studenti mezi 15 a 25 lety. Vzhledem k potížím, které jsou spojeny s importem amerických produktů, a íránské inflaci není skateboarding dostupný všem.„Je to drahý koníček. V současnosti je to sport, který je spojený se střední a vyšší společenskou třídou," říká Alireza Ansari, majitel prvního skateshopu TSIXSTY v zemi.Zatímco v Teheránu se staví skateparky, ostatní města odolávají z důvodu západního stigma, který sport nese. Je známo, že v Íránu je skateboarding přesto čím dál tím populárnější a je jedním z mála sportů, které dohromady provozují jak kluci, tak holky – ty s čepicemi kšiltem dozadu nasazenými na decentních povinných šátcích.Zatímco představení země zápasí se Západem, tito mladí Íránci si žijí svůj život, proplétající se mezi francouzskými peugeoty a íránskými paykany. Teheránské ulice patří jim.Všechny fotky Mathias Zwick. Více z jeho tvorby zde.