Jak jsem na festivalu zdraví, biostylu a esoteriky uvěřil v magii

Minulou neděli jsem dostal příležitost účastnit se festivalu Evolution v rámci fotografování jeho alternativní části, která údajně slibovala mnoho zajímavého. Nebyl jsem si jist, co od tohoto zážitku očekávat, a proto jsem byl k této akci i přes svůj pozitivní nadhled částečně skeptický. Má účast se mi ale ovšem oplatila nečekaným způsobem.

Obdržel jsem v redakci svůj volný lístek a neohroženě kráčel k pražskému Výstavišti se smíšenými očekáváními. Po vkročení do areálu jsem se ovšem nepatrně zděsil, neboť drtivá část festivalu vykazovala prvky nedělního teleshoppingu spojeného s předváděním dietního tělocviku pro důvěřivé důchodce a prezentace porodů do vody pro fanatické příznivce přírodního "eko" lifestylu.

Já jsem se ovšem tímto prvotním dojmem nenechal odradit a pokračoval dál ke kategorii alternativ, dřívé známe, jako Esoterika, která byla mým terčem. Po překonání pocitu pseudo-hipízactví a šarlatánství z některých vystavovatelů jsem se ovšem začal ponořovat do tajemné říše snů.

Jako první jsem začal obcházet jednotlivé přednášky potulných specialistů, kejklířů, proroků a filosofů, co tam tuto krásnou neděli měli to štěstí účinkovat. Všichni to byli vesměs milí a zajímaví lidé, ale přesto jsem se nemohl zbavit dojmu, že kdyby se ocitli náhodou v nemocnici na křídle duševně nemocných, jen těžko by se dostávali ven.

Chvíli jsem naslouchal přednášce postaršího odborníka na výživu, který neustále posluchače přirovnával k tupému stádu, co sežere vše, co jim statkář položí na talíř. Dav přesto pozorně a tiše naslouchal. Následovala přednáška zhruba padesátileté specialistky na magii a spiritualitu, která se neustále snažila posluchačům vsugerovat svoji teorii o tom, že jsou všichni citoví upíři, očekávající lásku na dluh od svých partnerů, a neustále zmiňovala, že tak to u správně reinkarnovaných duší ve světě jinu a jangu nefunguje.

Poté jsem přistoupil k pronikání do světů jednotlivých obchodníků s deštěm. Jako první jsem objevil prodejce energických pyramid, díky jejichž moci může například vaše šunka získat energický potenciál.

Navštívil jsem také Ježíšovu brigádu, kde jsem obdržel zdarma literaturu Žalmy a přísloví z Bible, za což jsem byl nabízejícímu katolíkovi velmi vděčen. Navzdory tomu mi ale přišel z místních šarlatánů nejvíce nejistý, vyděšený a zmatený svým přesvědčením. Oproti tomu scientolog ve svém magickém rohu zněl daleko jistěji a přesvědčivěji. Nechal jsem si od něj změřit stres proslulým stressmetrem, přičemž mi pokládal otázky typu: "Čeho se bojíte?" nebo "Kdo je pro Vás nejdůležitější?" na základě čehož zjistil, že jsem údajně silná a vyrovnaná osobnost, a že bych určitě měl navštívit ústředí.

Pak jsem taky obešel několik rádoby kouzelníků propagujících každý tu svoji fantasmagorii, ale všichni vypadali vesměs přátelsky a byly plní energie, což mě potěšilo. Skutečný chaos ale přišel, když jsem se dostal k satanistickému obchůdku místních čarodějnic, které se skrývaly před fotoaparátem a skrz své zažloutlé zuby se tiše pohihňávaly.

Jejich vrchní vůdkyně si mě okamžitě přečetla a začala vybírat z magických vonných olejíčků, jaký by mi byl šitý na míru. Usoudila, že Vize a Success není nic pro mě, těch že mám obou v životě již dávno dost, a tak jsem nakonec po dlouhém přemýšlení zakoupil pro zábavu rudou lahvičku Dračí krve, co odráží útok nepřátel.

Od té doby jsem se začal cítit skutečně divně. Po přičichnutí ke zhruba 15. lahvičkám elixírů, mi bylo značně nevolno a cítil jsem, zřejmě v následku temné magie, prvky těžké sjetosti neznámou látkou. Šarlatánský market se rázem proměnil v hippie festival. Všechno bylo najednou barevnější, pestřejší a šílenější. V magickém omámení jsem vpadl do stanu, kde provozoval voodoo neznámý šaman indiánského původu. Všichni zúčastnění měli zakryté oči a šaman vyvolával duchy, zatímco jeho tlustá moravská asistentka bubnovala na kožený buben. Nakonec obřadu poslal šaman dokola zhruba dvacet bluntů, které měli být ekvivalentem dýmky míru.

Celou dobu obřadu proudila stanem nezměrně silná energie, která se nedala popřít. Omámen tajemným šamanem jsem se přidal do blízkého bubnového kruhu, kde jsem konečně dosáhl již skutečné nirvány hraním na staré buddhistické nástroje. Následně jsem musel urychleně opustit festival, neboť jsem cítil, že tolik magie najednou můj mozek již nesnese.