Jeden z našich redaktorů žil týden jenom na alkoholu

Jen málo věci na světě mě dokáže tak uspokojit jako zvuk prasknutí při otevírání plechovky studeného piva. A pak ten okamžik, kdy se nápoj dotkne rtů a všechno je možné a vesmír nekonečný… Nicméně vždycky jsem si říkal, co by se stalo, kdyby člověk žil jenom výhradně na alkoholu.

Jules, náš ​nejšílenější redaktor, se téhle myšlenky chytl a zkusil žít celý týden jenom na alkoholu. Jsem za to rád, protože já osobně bych to asi nedal. Jeho podrobný systém stravování, který naleznete o pár řádků níž, jsme sestavili tak, aby vyhovoval každodenním nutričním potřebám stejně jako třeba ​Soylent nebo česká ​Mana.

Já jsem rád, že to Jules dal, protože jsem tak získal odpověď na jednu z dosud nerozřešených otázek lidského pokolení. Ale pro něj to prý bylo nejpekelnějších pět dní jeho života. Nakonec od svého výživového plánu dokonce musel upustit a byl tak zoufalý, že panákoval ve veškerém svém volném čase. Sral pak kvůli tomu krev, měl problémy se zrakem a většinu dne trávil v temném a opileckém očistci.

VICE: Měl jsi rozpracovaný dost podrobný jídelníček. Jak se jím změnily tvoje běžné stravovací návyky?
​Jules Suzdaltsev: Je docela důležité poznamenat, že já vlastně žádnou každodenní rutinu nemám. Každý den jsem byl hodně podvyživený a ztrácel jsem 1200 až 1500 kalorií. Měl jsem opravdu velkou chuť k jídlu, ale přitom jsem to nechápal, nejsem tlustý a ani normálně moc nejím. Pravděpodobně to bylo poprvé, co jsem se teď pravidelně stravoval. V podstatě jsem se snažil držet mezi 1500 až 2000 kaloriemi na den a tak nějak to vyvažovat, aby nešlo jen o sacharidy nebo cukry. Bohužel alkohol sám o sobě nemá zrovna moc kalorií, proto jsem byl docela dost závislý na míchaných nápojích: cheladas, Bloody Mary a na pivu založených nápojích… Myslím si, že právě Bloody Mary mě udržela při životě.

Jak ses cítil po prvním dnu? Měl jsi sračku? Čůral jsi hodně?
​První den, myslím, že na to, kolik jsem toho vypil, to zas takový vliv nemělo. Ale ne, první den byl relativně v pohodě, vylučování bylo normální a všechno vypadalo celkem střízlivě. Druhý den jsem si koupil lahev šampaňského, jenže jsem ji musel dopít, protože… jsem ji už otevřel. To mě docela opilo. Tohle, plus tequilla. Pokaždé, když jsem si dal tequillu, byl jsem slušně a ošklivě opilý. Ne úplně opilý, ale rozhodně jsem to cítil. Nic jiného mě tak rychle neopilo.

A co barva tvých exkrementů, byla jiná? Já bych si tipnul, že byla dost červená.
​Jo. Jo, byla červená. To bylo zatraceně děsivé. Nebylo to jen červené, ale byl jsem srát tak často, že jsem začal trochu krvácet, a to byla moje noční můra. Nevím, kolik z toho bylo krve a kolik z toho jen Bloody Mary. Při zpětném ohlédnutí jsem byl v pohodě, krev byla prostě jen z častého sraní, třeba 15krát až 20krát za den. Jinak bych konzistenci přirovnal spíš k narychlo udělanému džusu. Nikdy jsem ho sice nedělal, ale takhle nějak si ho představuju.

Jak se měnila tvoje nálada? Zhoršovalo se to postupně?
​Člověče, docela jo. Opravdu jsem nenáviděl, co to se mnou dělá. Cítil jsem se, jako kdyby najednou byly moje jediné oblíbené věci jídlo a hulení. Nebyl jsem schopen cokoliv dělat, střídal jsem stavy mezi opilostí a těžkou opilostí, celou dobu jsem měl těžké deprese. Vím, že alkohol je sám o sobě depresivní, ale teď byla hrozná přítěž, jak jsem se cítil nešťastně bez ohledu na to, co jsem dělal a jak hladově jsem se cítil. Nemohl jsem přestat myslet na to, jak hladový jsem, a nezáleželo ani na tom, jak těžký drink jsem si dal. I když jsem si dal vaječný koňak s 1000 kaloriemi, pořád jsem měl hlad.

Zvracel jsi někdy?
​Byl jsem tomu dost blízko. Třetí den jsem udělal něco, co podle mě bylo tak trochu podvádění. Slíbil jsem si, že cokoliv budu pít, tak to bude dostupné někde na baru. Nastavil jsem si to tak, abych nezačal vyrábět blbosti typu proteinové šejky s vodkou, kterými bych nabíral kalorie. Chtěl jsem vědět, jaké je to být na opravdové koktejlové dietě. Třetí den bylo mým posledním drinkem něco, čemu se říká zanuska, což je ruské pití s okurkou. Dal jsem si panáka, ale nebyl jsem na to úplně připraven, a poté jsem klečel minutu nebo dvě na záchodě. Ale zvracet jsem nezačal. Nikdy jsem tak nějak nepochopil pointu zvracení.

Pil jsi vůbec někdy čistou vodu? Nebo jen jako součást alkoholu?
​Pil jsem často čistou vodu, prakticky mezi každým panákem.

Řekl bych, že bez vody bys mohl klidně zemřít.
​Jo, vody jsem mohl pít mnohem více, ale zároveň z mojí diety úplně vyloučena nebyla.

Jak na tom byla barva tvojí moči?
​Překvapivě to vypadalo jako, no víš, jak se říká: „Jestli to má barvu ledového čaje, jsi dehydratovaný, a jestli je to limonáda, tak jsi v pohodě?" Tak já jsem byl limonáda! Moje moč byla celkem… no nebylo to moc hezké, ale určitě to vypadalo zdravě.

Říkal jsi, že jsi v pátek spadl do záchodu.
​Ano, šel jsem v pátek na záchod a prkénko bylo nahoře. Bydlím v domě plném holek, takže většinou je dole, a já jsem si to neuvědomil. Sedl jsem si na záchod a spadl do něj. Tenhle zážitek byl za ten celý týden asi nejhorší. Také jsem se lekl bolesti beder, nejdříve jsem si myslel, že je to díky tomu, jak špatně jsem spal, ale pak jsem si uvědomil, že jsou to asi moje ledviny. Doufám, že už je to v pohodě. Teď už se cítím relativně dobře, a to mi nebylo tak špatně, jak by ve skutečnosti mohlo. Zmínil jsem se už, že jsem si musel koupit speciální ubrousky na hemeroidy, protože jsem sral tak moc, že už jsem nemohl používat klasický toaletní papír?

Měl jsi hodně odřenou prdel?
​Jo, bylo to dost bolestivé. Po prvním dnu, kdy jsem měl střevní chřipku a vysral jsem toho tunu, tak bylo jasné, že se to stane. A opět bych to rád přirovnal k rychle udělanému džusu.

Měl jsi vůbec výpadek paměti? Zníš, jako by sis nepamatoval některé věci. Měl jsi chvilky, kdy tvůj mozek prostě vypnul a ty sis všechno nepamatoval?
​Řekl bych, že ne. Myslím, že možná včera, ale možná jsem jen prostě omdlel, ale bylo to úmyslně, protože jsem věděl, že se to stane. Ale obecně, nevím… Vzpomínám si celkem jasně, co se dělo posledních pár dní. Možná trochu hůř, ale nemám žádné větší výpadky, asi to ale bude mojí špatnou pamětí.

Co na tom celém bylo nejhorší – krom toho, že jsi měl velký hlad?
​Měl jsem kurva velkou oční migrénu, což je jedna z věcí, které mám míň jak desetkrát za život. V podstatě je to slepá skvrna, která ti zabraňuje vidět věci přímo, pouze vidíš kolem té skvrny. Je to docela děsivé a nepříjemné. Mělo to co dočinění s tlakem v očích a dehydratací, večer předtím jsem totiž neměl žádnou vodu, takže jsem se takhle prostě už probudil. Vůbec jsem to nečekal, je to docela děsný, hlavně poslední hodina nebo dvě.

Jak bys porovnal první a poslední den?
​Asi nejdivnější bylo, že první den jsem v podstatě opilý nebyl. Ale začátkem čtvrtého dne jsem si dal Coco Chanel a hned potom jsem věděl, že jsem byl dost opilý. Moje opilost z toho dne pokračovala až do dalšího rána, kdy jsem si konečně dal kafe a vajíčka. Včera jsem byl opilý naprosto celý den, což mě dost štvalo. Být opilý celý den je docela rozdíl oproti tomu být zhulený celý den, je to hrozná nuda. Cítil jsem, jak čas plyne mučivě a protivně. Nepomohlo ani to, že jsem už dietu v podstatě nedržel. Dal jsem si jen whiskey, rum, vodku, panáky tequilly a dovršil to Bloody Mary, což byla asi ta chyba.

Proč jsi poslední den přestal s dietou?
​Jen kvůli špatnému pocitu… A taky možná kvůli tomu, že předchozí dny jsem nebyl tak opilý, jak jsem si myslel, že budu, což mě nakonec ale dohnalo. Od prvního až do posledního dne jsem cítil, že pořádně opilý teprve budu. Takže jsem chtěl vyzkoušet, jak moc opilý bych mohl být. Měl jsem docela strach ze zvracení. Neustále jsem myslel na to, jak budu zvracet po každém dalším panáku, ale nikdy se to nestalo. Oni to nebyly ani tak panáky, jako spíš plastové kelímky, takže s jedním drinkem jsem strávil klidně hodinu a neustále jsem přemýšlel nad mícháním dalšího. Při čtvrtém drinku jsem už nebyl moc v pohodě, byl jsem skoro doslova v hajzlu.

Teď se vracíš do normálního režimu?
​Jo. Kouřit začnu trochu později, ale stejně to bude pravděpodobně jen proto, abych se opět cítil dobře a pomohlo mi to překonat kocovinu. Minulou noc pozdě v noci jsem si dal salát, ale bylo to asi jen proto, že dát si další drink a být bez jídla i následující den mi přišlo jako nesnesitelný nápad.

Salát byl teda tvoje první jídlo?
​Technicky vzato byla okurka moje první pevná strava už třetí den, ale salát byl moje opravdové první jídlo, které nebylo součástí drinku. Byl to úžasný pocit. Normálně nenávidím saláty, bylo to něco jako Caesar, ale já se u toho cítil, jako bych se u něj měl pomodlit. Byl jsem tak, tak zatraceně hladový. Nemohu to ani popsat, jak jsem se celou dobu cítil.

Dal ti celý tenhle experiment i nějakou příjemnou zkušenost?
​Jo. Jednou jsem šel ven, myslím, že to bylo třetí noc, chtěl jsem totiž potkat policajta, aby mi změřil, jak moc jsem opilý. Věděl jsem, že v tuhle dobu bude spousta policajtů venku, tak jsem se jednoho z nich snažil najít. Poté jsem šel do baru mezi ostatní lidi, kteří byli také opilí, ačkoliv ne tolik jako já. Pochopil jsem tehdy fenomén kamarádství fungujícího pouze pod vlivem alkoholu. Tohle bylo na tom celém asi nejlepší, ale jinak nevím, celkově moc dobrých momentů nebylo.

Dá se říct, že bys ostatním tuhle dietu nedoporučoval?
​Hm… ne. Ale rád bych podotkl, že jsem nezemřel. Ještě než jsem začal, tak jsem mluvil se spoustou lidí – se someliérem, s přáteli, a každý mi řekl, že bych mohl zemřít. Ale nakonec jsem dopadl mnohem lépe, než jsem vlastně očekával. Myslel jsem si, že budu totálně opilý celých pět dní, ale asi to bylo tím, že jsem pil, jak jsem měl, a ne nic navíc. A kdyby se to bralo jako nějaká dieta? To rozhodně nedoporučuju, protože při zvážení před a po jsem zjistil, že jsem zhubnul jenom půl kila.