Dostali jsme možnost jít si vyzkoušet Jackovu kytaru, která se zrovna draží, a výtěžek z aukce má jít na mladý muzikanty, kteří prděj na trendy (ať už tenhle obrat znamená cokoliv).
Smířil jsem se s tím už dávno. Jsem závislej na kytarách a musim se s tim znova učit žít každej každičkej den. Nikdy jich nebudu mít dost, i když teda musim říct, že poslední dobou to se mnou není tak špatný, jelikož jsem bohužel pořád nevyhrál ve Sportce, a tak zrovna na nějaký bezhlavý nákupy kytar prostě nejsou finance (Mimochodem nechcete mi někdo dát nějakou kytaru zadarmo? Beru skoro cokoliv…).
Reklama
Včera jsem dostal možnost jít si vyzkoušet Jackovu kytaru, která se do pondělí draží na aukce.aktualne.cz a výtěžek z aukce má jít na mladý muzikanty, kteří prděj na trendy (ať už tenhle obrat znamená cokoliv).Dost jsem se těšil, protože na kytaru od jednoho z našich slovutnejch kytarářů Procházky jsem ještě nikdy nehrál a byl jsem tak dost zvědavej. Taky jsem byl zvědavej, jestli to vlastně bude vůbec hrát, nebo jestli se z toho vyklube jenom další maketoidní vitrínová kytara s budoucností chytání prachu na zdi nějakýho posh rockovýho klubu, tak jak tomu bývá u podobnejch nápadů.
A jo, jako… hraje to celkem pěkně. Co jsem tak zjistil, tak kytara má krk vedenej skrz tělo, je celá z mahagonu (což ovšem asi znamená, že nemá klasickou vrchní javorovou desku) a co se mi na ní líbí asi nejvíc, jsou ty P90tky, což jsou jedny z mejch oblíbenejch snímačů (takový ty černý mejdlíčka s puntíkama pod strunama…) a fakt, že si nikdo nepustil fantazii na špacír, co se headstocku týče, a tak zůstal dost klasickej, a to je prostě dobře, protože takovej prostě má bejt. Zpracování je v podstatě technicky bezchybný, akorát mi bylo trochu líto toho tenoučkýho krku. Nemám rád ten pocit, jako když vám v ruce prostě něco tak trochu chybí, ale přežít se to dá. Jo, a taky to řešení přepínání/nepřepínání snímačů, za to bych nejradši někomu jednu natáh, ale o tom až pozdějc…
Reklama
DesignJe mi jasný, že tyhle kecy vás asi vůbec nezajímaj, takže radši hned přeskočim k tomu očividně nejpřitažlivějšímu, což je ta roztomile zašpuntovaná skleněná slza plná Jacka, která se ještě navrch rozsvítí, když kytaru zapojíte. V tuhle chvíli je ještě bohužel zapečetěná, takže přináší spíš otázky než odpovědi, jako například: Bude mít kytara sladší zvuk, když tam naleju Tennessee Honey? Bude kytara vlastně vůbec hrát, když tam naleju něco jinýho než Jacka? Fakt mi to vrtá hlavou…
VerdiktU kytar, který maj i jinej účel, než aby jenom hráli, se obvykle najde víc minusů než plusů, ale jsem toho názoru, že tady tomu zas tak úplně není. "Počmáraná" přední deska je počmáraná až na maličký výjimky vlastně celkem přežitelně a z dálky to i trochu vypadá, jako by obrázky do kytary někdo vyřezal, flaška Jacka se tvarem s kytarou nijak netříská, spíš doplňuje a hlavně a především, tenhle jedinečnej nástroj není kytara jenom "na oko", ale celkem obstojná bluesová mašina, která má skoro všechno, co by butiková kytara mít měla. Pro mě osobně je ale absolutně nepřežitelnej chybějící přepínač snímačů, kterej z v podstatě skvělý kytary dělá pro jistý věci naprosto hloupě omezenej nástroj. Krkovej snímač můžu prostě jenom přidávat průběhovým poťákem a nejsem si úplně jistej, jak přesně se to děje. Tedy jestli přidáváním kdkovýho snímače vlastně ubírám kobylkovej, nebo jestli ho prostě jenom ke kobylkovýmu přimíchávám, což by znamenalo, že na krkovej snímač si člověk na týhle kytaře vlastně nikdy nezahraje. A já chci hrát na krkovej snímač, kdy se mi zlíbí, sakrapráce.
Ale jak rád říkám, lepší než drátem do oka. Snad vydražený prachy najdou někoho, komu fakt k něčemu pomůžou.
A jo, jako… hraje to celkem pěkně. Co jsem tak zjistil, tak kytara má krk vedenej skrz tělo, je celá z mahagonu (což ovšem asi znamená, že nemá klasickou vrchní javorovou desku) a co se mi na ní líbí asi nejvíc, jsou ty P90tky, což jsou jedny z mejch oblíbenejch snímačů (takový ty černý mejdlíčka s puntíkama pod strunama…) a fakt, že si nikdo nepustil fantazii na špacír, co se headstocku týče, a tak zůstal dost klasickej, a to je prostě dobře, protože takovej prostě má bejt. Zpracování je v podstatě technicky bezchybný, akorát mi bylo trochu líto toho tenoučkýho krku. Nemám rád ten pocit, jako když vám v ruce prostě něco tak trochu chybí, ale přežít se to dá. Jo, a taky to řešení přepínání/nepřepínání snímačů, za to bych nejradši někomu jednu natáh, ale o tom až pozdějc…
VerdiktU kytar, který maj i jinej účel, než aby jenom hráli, se obvykle najde víc minusů než plusů, ale jsem toho názoru, že tady tomu zas tak úplně není. "Počmáraná" přední deska je počmáraná až na maličký výjimky vlastně celkem přežitelně a z dálky to i trochu vypadá, jako by obrázky do kytary někdo vyřezal, flaška Jacka se tvarem s kytarou nijak netříská, spíš doplňuje a hlavně a především, tenhle jedinečnej nástroj není kytara jenom "na oko", ale celkem obstojná bluesová mašina, která má skoro všechno, co by butiková kytara mít měla. Pro mě osobně je ale absolutně nepřežitelnej chybějící přepínač snímačů, kterej z v podstatě skvělý kytary dělá pro jistý věci naprosto hloupě omezenej nástroj. Krkovej snímač můžu prostě jenom přidávat průběhovým poťákem a nejsem si úplně jistej, jak přesně se to děje. Tedy jestli přidáváním kdkovýho snímače vlastně ubírám kobylkovej, nebo jestli ho prostě jenom ke kobylkovýmu přimíchávám, což by znamenalo, že na krkovej snímač si člověk na týhle kytaře vlastně nikdy nezahraje. A já chci hrát na krkovej snímač, kdy se mi zlíbí, sakrapráce.
