Když už se člověk ocitne v ulicích New York City, má obvykle tendenci dívat se vzhůru a obdivovat tamní do nebe se tyčící architekturu. Já ale měřím jenom metr a půl a navrch mám od dětství zafixováno, že na praskliny a škvíry v chodníku se nešlape, takže můj pohled směřuje pod mé nohy. Našla jsem tam spoustu věcí: zapomenutých, opuštěných i takových, které jakoby předznamenávali blížící se katastrofy. Tyhle fotky pořizuju už čtyři roky. Vyprávějí trochu jiné příběhy. Ne příběhy lidí, ale všeho, co zanechali za sebou.
Reklama
Další práce od Sandy najdete zde.
