Konec prázdnin může bejt pro někoho dost traumatizujícím zážitkem. Nejen proto, že končí léto a místo nohou nahoře teď bude mít nohy dole. Třeba i z toho důvodu, že ho čeká ještě několik devastujících let na stejný škole, kde musí nepřetržitě sršet nápady. Nebo že mu během posledních zkoušek letošního zkouškovýho možná trochu neochotně vyprchá studentskej život, jak bublinky z odstátýho cideru, a se stejným elánem se bude muset začlenit do pracovního procesu. Daňová přiznání, úředničina, kolegové, co ví všechno líp. Jak při obou variantách zůstat kreativní, jsme pro vás šly zjistit na akademickou půdu do Bubenče. Co tam lidi jedí a pijou, aby podpořili svou kreativitu a produktivitu? Aby přivolali zpátky svoje múzy?

Kafe a makronkovej dort.

Obecně řečeno alkoholické nápoje a halucinogenní látky. Jídlo a pití má na naší škole spíš destruktivní účinky, než by přispívalo k nějaký konstruktivní práci. Kreativita v právu je vtipná, když ráno po probuzení zjistíte, co jste napsali.

Já nevim, to je strašně různý. Někdy si dám kafe a jsem v pohodě, někdy si dám pivo. A co se týče jídla, tak tam spíš nemůžu moc jíst, jinak jsem úplně uzemněná a překonám se líp, když se cejtím vyhladovělá.

Žampiony ze Stromovky. Anebo třeba v kuchyni máme čerstvou kukuřici a Petr z ní sundává ty vousy, osuší to a pak to kouří.

A co v tom je?

To se ho zeptejte. Já nevim, já to nedělám. Podle mě má z toho halušky. Mám ho zavolat?

Jo.

Petře?

Ptáme se lidí, co je stimuluje při práci, jaký jídlo, jaký pití. A povolání kuchaře by se nám teda dost hodilo do takovýho průzkumu.

Dobře, a kdy na to chcete přijít?

To se ptáme teď, to je anketa.

To myslíte, že jako kuchař mám čas něco jíst v kuchyni? Já většinou jím, až přijdu domů. A piju bifungi.

Co to je?

Dejte to tam, ať si to všichni zjistěj. Pro mě jedině dobrý víno a bifungi, jo? A někdy vincentka.

Pedro: A ty kukuřičný vousy.

Popravdě, jím hodně sladkýho. Většinou nějaký tyčinky a piju strašně moc vody. A dělám si často přestávky na cigára. A ještě je potřeba se občas fyzicky uvolnit.

To má víc významů.

To už nechám na vaší fantazii.

Jaký věci mě podporujou, jo? Lezení na skály. Ukažte tu fotku…

Alice: To jsou fotky jak pro nějakej magazín…

Anna: No, taky že jo, ne?

To já asi ani nemám, teda.

Anna: Ani to kafe?

Ani ne. Jako kafe piju…

Anna: A co je to tady na stole?

Nějaká limonáda, protože mám žízeň. Žádnej stimulant, žádnej takovej nemám.

Alice: A pomáhá to „nic"?

Já kdybych měl jíst nebo pít, tak je to pro mě taková prokrastinační činnost. Jakože budu jíst a nedělat to, co bych měl dělat.

Když jsem spokojenej, tak nemám potřebu vymýšlet to, jak se najíst. Když jste ale zaujati prací, na jídlo nemyslíte.

Mně celkově nejvíc pomáhá kari. Probudí mě, ale pít jsem ho teda nezkoušela. Co se týče pití, připadá mi, že když piju jenom jednu věc, tak jsem ve stabilním stavu. A to mi nepomáhá v tom bejt kreativní. Takže to musím střídat – jsem v bdělým stavu, jak vnímám ty rozdílný chutě.

Ve mně značnou část kreativity pohřbil přístup k hudbě na klasický konzervatoři a od tý doby se snažím svý múzy křísit alkoholem. Na konzervatoři se pije dost, takže pak je blbý, když někteří zjistěj, že jsou akorát talentovaný pijáci. (Někdo by si mohl pomyslet, že horší už může bejt jenom situace, kdy přijdou na to, že ani v tom nemaj navrch. Ale věřte mi, že pořád na nic z toho přijít nemusej, a přesto hrát nepřestanou.) Já byla většinu svýho života abstinent. Teď piju nejradši pivo, víno, cidery a likérečky. Ty mi dodávaj pocit, že hýřím nápady, a cokoliv udělám nebo posuzuju, je skvělý.

Vypadá to, že v závěru neexistuje žádný obecně zaručený nápoj nebo pokrm k přivolání múz. Možná když tohle všechno zkombinujete? Můžete nad tím uvažovat třeba právě v Klubu AVU nad nějakým lehkým alkoholem. My samozřejmě doporučujem jejich čepovanej Prager Cider.