Kreslená pocta Lidlu

Je pro vás návštěva obchoďáku čirý zlo nebo tam vidíte taky nějaký ty vizuální hodnoty, stejně jako Nikola Logosová? Tahle ilustrátorka proměnila obyčejnou návštěvu supermarketu v dobrodružný hon (s nápovědou) za ulovením těch správných produktů, připomínající téměř cestu labyrintem. S textovým doprovodem jí pomáhal scénárista Lukáš Csicsély.

Jaký je tvůj neoblíbenější řetězec a konkrétní obchoďák?

Lidl jsem si vybrala právě proto, že je to můj nejoblíbenější z velkých obchodů. Je tam všechno - akční slevy, krásná zelenina a hlavně skvělé tématické týdny (během mého kreslení právě probíhal Retro týden, asi nejbizarnější ze všech akcí, které Lidl nabízí). I když na první pohled připomíná velké skladiště, všechno má svůj systém který si časem osvojíte a pak můžete nakupovat i poslepu. Když jsem bydlela v Nuslích, chodila jsem skoro každý den nakoupit do Lidlu Na Slupi. Teď bydlím ve Vršovicích, chodím do Tesca expres a po Lidlu se mi hodně stýská.

Proč sis vybrala zrovna Lidl, co tě k tomu inspirovalo?

Projekt vychází z ateliérového zadání a výběr tématu reportáže mi trval docela dlouho, vlastně dost dlouho na to, abych viděla co si vybrali ostatní. Většinou se rozhodli pro celkem poetické věci jako železniční trať za Vyšehradským nádražím, Litografickou dílnu nebo Mlejnskou kavárnu.

Rozhodla jsem se na to trochu reagovat tím, že přijdu s něčím diametrálně odlišným.

Supermarkety jsou pro mě naprosto fascinující, je to svět sám pro sebe. Neříkám, že by to bylo nějak příjemné prostředí, ale určitě je nemůžeme ignorovat, zvlášť ne u zadání jako je reportáž z Prahy. Vždyť supermarkety tu jsou na každém rohu, bereme je jako samozřejmost a často také jako nutné zlo.

Pak už to šlo rychle, v Lidlu jsem kreslila celkem dva dny.

Kreslila jsi přímo v Lidlu, pokud to správně chápu…

Ano, kreslila jsem přímo na místě a některé části dokreslovala doma. V supermarketu se nesmí fotit, je tam dost bystrá ostraha a pokud se děje něco nestandartního tak neváhá zakročit. Takže když jsem delší dobu stála na rušném místě u zeleniny a něco zakreslovala, cítila jsem, jak nežádoucí to je. Myslím že jsem působila jako takový ten špion, který v konkurenčních řetězcích do bločku zapisuje ceny a pak o tom podává zprávy. Ale možná jsem jen paranoidní.

Co nejpozoruhodnějšího se ti tam stalo? Co nejpozoruhodnějšího se ti kdy stalo v Lidlu?

V supermarketech se většinou pozoruhodné věci nedějí, spíše takové ty malé vtipnosti.

Lidi, kteří tajně sní banán nebo tyčinku než dojdou k pokladně a myslí si, že je nikdo nevidí, udavači kteří hlásí prodavačce že něčí dítě snědlo půlku rohlíku a tu druhou drží v ruce, tudíž těch rohlíků není deset, ale jedenáct… Taky jsem měla sousedy, kteří byli typičtí lovci slev, takže kdykoliv jsem je potkala v supermarketu, tak se zrovna vrhali pro plato jogurtů, pěnovou matraci a tak podobně. Zažila jsem taky manželskou hádku, psa, který nevydržel čekat a vběhl do obchodu za svým pánem, ochranka běžela za ním…

Takových úsměvných maličkostí se děje hodně, to asi všichni známe. Já mám blbou paměť a na něco konkrétního si nevzpomenu, ale párkrát jsem se docela bavila.

Co máš na Lidlu nejradši? Kterej výrobek je tvůj nejoblíbenější/nejmíň oblíbený?

Na Lidlu mám nejradši, že si na nic nehraje. A když už jo, tak to dělá dobře. Například fejková Lučina "Palouček" je skvělá. A pak většina věcí, co se objeví v těch týdnech, z těch mám nejradši řecký, italský a asijský. Naopak nemám ráda takový ty jejich německý zavařený masa, nakládaný párky a tak podobně.

Trávíš sama hodně času nakupováním? Jak to obvykle probíhá?

Jsem v tomhle strašně neorganizovaná. Většinou nedělám velký nákupy, protože se bojim že mi to začne v lednici plesnivět (ze zkušenosti), takže chodím nakoupit až když mám hlad. Díky tomu ale trávím nakupováním víc času, protože kvůli tý hladový nervozitě běhám po obchodě a už ani nevím, co bych si měla dát k jídlu.

Má tvůj nákupní seznam, jakožto seznam ilustrátorky, nějakou speciální podobu?

Vůbec ne. Párkrát jsem psala nákupní seznam, když jsem posílala nakoupit někoho jiného, a vypadal úplně normálně. Naposledy jsem dělala seznam když jsme s přítelem vařili Chilli con carne, ale pak jsme zjistili že nás to stálo mnohem víc, než kdyby jsme si na to zašli do restaurace.

Krásné seznamy si dělám jen když kupuju dárky na vánoce, nebo něco takového slavnostního.

Jak vznikal doprovodný text?

Hele, nějakým způsobem to vychází z typického rozhovoru s mým přítelem, který bloudí po obchodě a já ho navádím na to, co má koupit. Pak se toho chopil Lukáš Csicsely a udělal ze mě trochu větší megeru.

Pracovala jsi někdy předtím na podobným projektu? Inspirovalo tě to nějak do budoucnosti (nenalákalo tě to třeba stát se prodavačkou)?

Pracuji na různých zajímavých projektech, ale reportáž jsem ještě nedělala. Asi bych si to dobrovolně nevybrala jako něco co by mě vyloženě lákalo, ale je dobré si zkusit všechny možnosti co ilustrace nabízí. Mimo rámec "klasické ilustrace" dělám obaly na kazety, budu se podílet na jednom studentském filmu, nebo na výrobě benátských zrcadel.

Já vím, že na toto téma se často vtipkuje u studentů vysokých výtvarných škol, ale kdybych měla fakt pracovat v Lidlu, tak bych si vybrala něco jiného. Navíc ty prodavačky jsou tam celkem šikanovaný od manažerů jednotlivejch poboček, který si přijdou děsně důležitý. Se svou láskou k Lidlu bych jim mohla dělat spíš propagaci nebo něco podobného.