Umělec propojující Queer a Chicano kulturu v peckovej NSFW mashup

Lízání prdele není úplně typickej název pro značku, je to ale českej překlad pro Lambe Culo, přezdívku genderově nevyhraněnýho vizuálního umělce a módního designéra Roye Martineze. Martinez ve svých fashion projektech oživuje oldschoolový termíny jako „Brown Pride", zlatou éru wrestlingovejch a sadomaso masek v glamour fotografiích inspirovaných BDSM kulturou a tradičními mexickými vzory.

Ačkoli by se jeho masky na první pohled mohly zdát relativně různorodé, Queer, punk a Chicano (lehce vyhrocený hnutí mexicko-americké kultury) jsou jeho hlavními inspiračními zdroji. Klasický mexicko-americký rodiny většinou striktně zastávají mužské a ženské role vyplívající z konzervativních hodnot, proto se hlásit ke Queer nebo Chicano může být často dost komplikovaný. Ale místo toho, aby Lambe Culo tyto kulturní menšiny potíral, snaží se jejich komplikované aspekty uplatnit v umění. „Chtěl bych vystihnout komplexnost svého bytí. Nejde mi o to dělat jen abstraktně expresionistický věci. Především chci odkazovat na Mezoamerické a domorodé vlivy, protože ty jsou stejně důležité, jako moje teorie o barvě. Být Queer znamená nejít pouze jedním směrem," říká Martinez.

S kořenama v Zacatecasu (Mexico) a současným bydlištěm v LA Lambe Culo dokončuje své studium na Cal Arts (California institute of arts) a zároveň udržuje svoje ID na rovině celebrity sociálních médií. Jeho obrázky na Instagramu a Tumblr jsou často provokativní, perverzní a po všech směrech kriticky komentující situaci současné politiky. Například fotka nahýho chlapa předstírajícího ejakulaci ve vaně byla nepřekvapivě Instagramem censurovaná.

Dostala jsem šanci si s tímhle chlapíkem popovídat nejen o návrzích jeho oblečků, ale taky o dospívání v Texasu coby Mexičan a používaní umění jako jakési spojnice mezi genderovou nevyhraněností a kulturní identitou.

Proč Lambe Culo?

Především to měl bejt vtípek. Jednou jsem svýmu mentorovi z ASCO (Chicano umělecká skupina z šedesátých let) ukázal obrázek s nápisem Lambe Culo a on mi řekl, že bych tak měl pojmenovat svojí značku. Byl to takovej chvilkovej nápad a líbilo se mi, že to jde proti tradičním značkám. To byla voda na můj mlýn.

Zajásala jsem, když jsem tě uviděla v brooklynským baru C´mon Everybody. Jak se cítíš, když potkáváš lidi, kteří tě znají jako hvězdu internetu?

Když jsem přijel do Mexika, srazil jsem se s jedním kámošem z Instagramu. Šli jsme ven a já cítil, že čeká, až se zchlastám pod obraz a budu dělat výtržnosti. V Mexico City jsem byl poprvé a tak jsem se styděl a spíš se snažil být co nejohleduplnější ke svýmu okolí. Když jsi Queer a sexuálně nevyhraněnej, snažíš se dávat si pozor na svoje okolí. Koukal na mě jako „Co se děje?" Tenkrát jsem si pomyslel, že si mě představoval jinak, než jakej opravdu jsem.

Tvoje internetový alterego je hodně punkový, intenzivně sexuálně zabarvený, ale v reálným životě jsi docela přístupnej. Myslím, že tahle dualita se v tvých pracích hodně odráží.

Objevil jsem, že virtuální svět je relativně bezpečnej prostor. Můžu tam být tím, kým opravdu jsem. Můžu být svobodnej, ale v reálným životě narážíš na mnohem větší omezení. Všude je spousta divných lidí, kterí tě chtěj zničit. Když nevyhovuješ jejich představám, nedokážou tě tolerovat.

Na některý z tvých fashion kousků používáš kulturně specifický nápisy jako them-Xicanx, Cabroncita nebo Brown Pride. Je v tom nějakej hlubší význam?

Já myslím, že částečně jde o odhalení opravdové identity. Vycházím z oldschoolové Chicano estetiky. Když chci vystrčit do popředí identitu, chci o ní taky přemýšlet. Striktní heteráci často vztahujou mojí práci k Chicano hnutí v 60. A 70. Letech. Potom je tady ta nová vlna Queer a Chicano, kteří na to reagují jinak.

Myslím, že spousta lidí mimo Californii a Texas nerozumí významům pojmů Chicano a mnohem víc potom Xicanx nebo Latinx. Mohl bys mi dát klíč ke čtení těhle x-končícím genderových slov?

Slovo Xicanx je otevřený interpretaci. Hodně se mění. Je to osobní pro kohokoli, kdo se k němu jakkoli vztahuje. Hodně lidí si říká něco jako „Oh, ty ses nenarodil v Mexiku, proto se tak odlišuješ…". Cítím, že Xicanx se vztahuje ke každýmu, který se s tímhle dokáže ztotožnit. Nejsem politickej vymahač identity. Ale je pro mě důležitý, aby pojem Xicanx nebyl vázanej na zženštilost nebo svalnatost. Já nejsem vyhraněnej. Akceptuju jak ženský, tak svalnatý typy. Je to zkrátka slovo, který je nový a teprve nabývá svého pravýho významu. Lidi si tak sami skrze tohle slovo můžou určit, čím se opravdu cítí být. Není to uzavřená věc. Tohle slovo tě k ničemu nezavazuje. Je to hodně tvárný.

Proč používáš předkolumbovský a Mezoamerický motivy jako rodový odkazy ke svojí práci?

Těžím prostě z toho, co přišlo přede mnou. Nemůžeš se hnout dopředu bez toho, abys věděl, co tě předcházelo. Je to něco jako „Wow, moji předkové kurva postavili pyramidy?"Věci, které vybudovali bez moderních technologií. Přesně proto to dělám – můžu se tak opřít o mojí kulturu nebo zkrátka o to, kdo jsem. Asimilace tohle všechno maže. Na střední škole jsem ještě nevěděl, kdo byli opravdoví Mexičani, kdo byli Májové, Olméci, Aztékové a Mezoameričani. Proto jsem si udělal soukromej výzkum. Ale nešlo o žádný učení.

Pamatuju si na knížku Alice Bag, kterou jsem viděla ve tvém studiu. Ovlivnila tě? Kdo další byl tvým inspiračním zdrojem?

Jak už jsem říkal – protože jsem přišel bez toho, aniž bych věděl cokoli o své vlastní identitě, udělal jsem si takový osobní průzkum. Alice Bag, Chicana zapojená do punkovýho hnutí v sedmdesátkách se objevila relativně nedávno. Když přišla punková kultura, za její zakladatele byli považovaní bílí chlapy. Proto je perfektní vidět v tomhle spojení Alice Bag jako Chicano proklamátora. Něco jako „Já jsem Chicana a jsem kurevskej pankáč!" Bylo skvělý se o ní dozvědět. Stejně jako o spisovatelkách Sandře Cisneros nebo Glorii Anzaldúa.

Miluju tvoje GIFy se Selenou. Co pro tebe Selena znamená?

Selena pro mě znamená dětství. Pamatuju si, když mi bylo 10 nebo 11, skicoval jsem si její outfity. Nevim, jestli jsem byl inspirovanej její muzikou, oblečením, nebo tím, že byla módní návrhářkou. Myslím, že jsem v ní viděl kousek sebe. Být Chicana, Být americký Mexičan, být Tejana mám spojený s ní.

Jaký je zobrazovat BDSM (postoje, řetězy, latex atd). Myslíš, že to v rámci tvé práce funguje?

Lidi si tuhle práci automaticky spojujou s kulturou dominantních teploušů, což ano, takhle to taky trochu vidím. Na druhou stranu se ale snažím působit částečně zdrženlivě – hlavně když ve svých pracích používám serape (pončo). To totiž representuje kulturu. Miluju kulturu, ale občas potřebuju být někým trochu jiným. Je metaforický zobrazení toho, jak se cítím.

Jasně že i naše kultura je chvílema pěkně na hovno. Taky proto se identifikuju s Glorií Anzaldúa v Borderlandu. Tam je to všechno napsaný těma pravejma slovama. Když jsem ji četl poprvé, měl jsem z toho husí kůži a chtělo se mi brečet. Je tam pasáž, kde popisuje, jak se cítila vláčená sem a tam z jedné kultury do druhé. Je to část o přežití mezi těmahle odlišnejma kulturníma zvyklostma.

Četla jsem něco o tom, že byste chtěli zřídit třídu pro výuku historie barevných lidí…

Jojo, přesně proto si chci dodělat magisterskej titul, abych mohl dělat kurzy pro veřejnost. V současnosti je tady jenom jedna třída soustředěná na Chicano a feminismus. A tyhle kurzy pro mě měly velkej význam. Naučilo mě to terminologii, o které jsem předtím neměl ani páru, slova, který jsem pak mohl použít v praxi. Když jsem zjistil pravej význam slov jako „rasquache" nebo „domesticana" , konečně jsem začal zjišťovat, o čem moje práce opravdu je. Rasquache znamená pracovat s tím, co máte. Domesticana je spíš o užívání věcí nalezených kolem baráku, což je přesně styl mojí mámy.

Myslíš si, že je tvoje značka něco jako rebelie proti všem věcem jako jsou čistě bělošský umělecký instituce, homofobní společnost a tradiční a konzervativní hodnoty mexické kultury? Musíme si totiž přiznat, že i v naší kultuře je spousta misogynů, homofobie a rasismu.

Jo. Je šílený myslet na to, že mám všechny tyhle věci pořád za zády. Jsou dny, kdy chci být prostě sám sebou. Je to dost těžký, ale přesně proto taky dělám umění – to mi dává možnost vyjádřit mý pravý já bez předsudků a omezení.