V téhle hře se neměří čas a nefungují tu žádná pravidla, takže pojďme si zahrát Lelo! Lelo je něco mezi zápasem a rugby a ve vísce Shukhuti v jihozápadní Gruzii se hraje každou Velikonoční neděli jako hold zemřelým. Tahle prastará hra je zároveň sport i tradice, ale v jádru je hlavně o síle, víře, a oddanosti svým předkům.Na obou stranách vesnice, asi 150 m od sebe, tečou dva potoky, které fungují jako brankové pásmo. Každý tým si zvolí jednu stranu a může se začít. Týmy mohou být libovolně velké, ale počet hráčů by měl být vždy shodný. Cíl hry je jednoduchý – donést šestnáctikilový míč do vlastního brankového pásma za potokem. Na jeden den v roce se v prostoru mezi těmito potůčky už nerozkládá vesnice Shukhuti, ale hřiště, kde se mnohdy lámou ploty, sazeničky a občas i nějaká ta kost. Vzhledem k tomu, že spolu v prachu zápasí zástupy zarostlých můžu, tak se není čemu divit.Vyhrát v Lelu neznamená porazit protihráče, ale uctít památku zesnulých – těch, kteří už sami hrát nemůžou. Jako pocta a vzpomínka se po každé hře položí míč na hrob jednoho ze zemřelých vesničanů.
Reklama