Menstruační šperky a protesty proti tamponové dani

Použít tampon není žádná legrace a člověk k tomu potřebuje návod – tedy alespoň tehdy, když se mu dostanou do ruky poprvé. Při jeho četbě se dozví, že si má pečlivě umýt ruce, vyjmout tampon z obalu, silně zatáhnout za šňůrku, a pak si jednou rukou jemně roztáhnout stydké pysky, uvolnit se a pomocí ukazováčku druhé ruky tampon zlehka zatlačit šikmo nahoru co nejdále do pochvy. Nakonec si má zase umýt ruce a je hotovo.

Tenhle návod ale zřejmě nečetli Edward Meadham, Benjamin Kirchoff, Rei Kawakubo, a ani spousta těch, kteří se rozhodli protestovat proti tomu, co vešlo ve známost jako "tamponová daň".

V roce 2015 se na módních molech promenovalo opravdu hodně zkrvavených tamponů, a to i když nepočítám ty, které jsme zahlédnout nemohli. Zatímco Meadham Kirchoff v kolekci Jaro 2015 nechali modelky pochodovat s krvavými tampony zavěšenými na uších, Kawakubo zařadila full on a modelky za tampony rovnou převlékla. Historie tamponů a jejich všemožných užití je dlouhá, všichni postpunkoví fanoušci si určitě hned vzpomenou třeba na Linder Sterling a krvavé show její kapely Ludus. Ta si zkrvavené tampony věšela na uši už v osmdesátkách.

Rei Kawakubo se svým Comme des garçons Jaro / Léto 2015 nevědomky určila outfit spoustě protestujících proti tamponové dani.

Na ulicích se mezitím začaly menstruační šperky, nejčastěji právě tamponové náušnice, nosit ze zcela jiných důvodů. Umělkyně z řad radikálních feministek Linda Sterling svou sbírkou menstruačních šperků vyslala jasný signál: rvala se za změnu ve vnímání otázek genderových rolí a ženské sexuality. Vedle hygienické potřeby a šperků tampony využívala i jako dekoraci stolů na koncertech kapely Ludus a dle jejích vlastních slov symbolizovaly realitu ženství, tabu, které má vystoupit na povrch. Návrháři jako Meadham, Kirchoff nebo Kawakubo si rovněž pohrávali s nasvícením a pozitivní objektivizací toho, co se většinou nachází v té největší tabuizační tmě a schovává po kapsách v balíčcích, jejichž obsah se tají i po vyhození do koše.

Nástrojem demonstrace se tamponové náušnice staly už v roce 2013, kdy se jimi v přímém přenosu pochlubila Melissa Harris Perry, která se snažila protestovat proti úpravě zákonů o potratech v Texasu. Reálná historie ulic však ukázala, že tímhle už prostě nikoho šokovat nejde a že lidi se budou bez senzace převlékat za tampony a všemožně se jimi zdobit tehdy, když na to nastane ten správný čas.

A čas na to nastal tehdy, když se lidem nelíbilo, že by za tampony měli platit navíc nesmyslnou daňovou přirážku, která se vztahuje na luxusní zboží. Problém dostal svoje jméno: "tamponová daň", a s ním i základnu zapálených bojovnic a bojovníků. Proti vysokému zdanění tamponů se protestovalo v ulicích Paříže, Canberry, Londýna a dalších měst. Pochodovaly hlavně ženy a právě na nich jste si mohli všimnout tamponových náušnic, broží a dalších menstruačních šperků.

Online petice proti tamponové dani, kterou podepsaly tisíce lidí všude po světě, přispěla ke snížení daně v Kanadě a k projednávání tématu v dalších zemích. Ne všude ale byly uživatelky tamponů vyslyšeny; od tiskových mluvčích se dozvěděly většinou to, že tampony prostě nepatří k základním potřebám člověka-spotřebitele, ale jde o "luxusní" zboží. Reakce sociálních médií na sebe nenechaly dlouho čekat a na facebooku a twitteru se tak ihned po incidentu objevily stovky fotek adorujících tampony jako drahé šperky nebo luxusní ozdobu drinků.

Po tom, co François Hollande ze schránky postupně vytahal více něž 100 zakrvavených kalhotek, francouzská vláda ustoupila a tampony z kategorie "luxusního" zboží s vyšším daněním vyřadila. Nátlaku převážně menstruující společnosti postupně podléhají i vlády dalších zemí a spousty drahých zničených tamponů tak naštěstí nepřišly vniveč. Tamponové náušnice se ale mezitím staly trendem a pořád si je můžete koupit na undergroundových design marketech nebo na webu.