V Dejvicích jsem si oblíbil jednu indickou restauraci, která se od ostatních indických restaurací v ničem neliší. Pánská obsluha v tesilových kalhotách a bílých košilích, nevkusný, ale něčím roztomilý interiér (sošky Buddhů, sloni, zlaté barvy, blankytně modré nebe) a hlavně souvislý proud aktuální indické pop-music. Protože obsluha restaurace vbrzku poznala můj upřímný zájem o objevování pro mě zatím ne důkladně probádaných oblastí popkultury, začala mě při opakovaných návštěvách zasvěcovat do tajů Indipopu. (Někdy se používá i termín Indian pop nebo Hindi pop.) I když v dejvické restauraci hrají hlavně aktuální perly indické scény, vraťme se ponejprv ke kořenům.

Prvním jihoasijským popovým hitem se stala skladba Ko Ko Korina pákistánského playbackového krále Ahmeda Rushdiho, která se objevila ve filmu Armaan (1966). Ko Ko Korina sice inspirovala mnoho interpretů k vytvoření remaků, při jejich poslechu by ale nepomohl ani jinak téměř vždy uplatnitelný „double coding". „Double coding" při vnímání uměleckého díla sice dokáže vykouzlit z kdejakého hovna popkulturní klenot, na předělávky Ko Ko Korina je ale i on malomocný. Ta pravá Ko Ko Korina je holt jen jedna. V podání Ahmeda Rushdiho.

Termín Indipop se začal používat na úplném začátku osmdesátých let v souvislosti s nahrávkou „anglických" Monsoon. Jejich skladba Ever So Lonely zabodovala i v UK Singles Chart, kde se vyšplhala až na dvanácté místo. Navíc videoklipu s velbloudy ve studiu lze těžko odolat.

Baba Sehgal se stal první rapovou hvězdou Indipopu. Je autorem skvělé předělávky Ice Ice Baby od Vanilly Ice. Geniální baskytarová figura vysamplovaná ze skladby Under Pressure glamrockových Queen a Davida Bowieho plus deklamace Thanda Thanda Pani namísto profláklého Ice Ice Baby. Můžete chtít více?

Miluji davové taneční scény ve videoklipech. Jestliže legendární taneční battly mezi Žraloky a Tryskáči v muzikálu West Side Story mají z dnešního pohledu spíše charakter předehry ke gay pornu, drží si Prabhu Deva poctivě svou machistickou image. Navíc já mám jasno. Když před lety Richard Müller ohlásil konec své hudební kariéry, myslel tím konec pouze v „Československu". Tehdy v utajení pod nickem Prabhu Deva (resp. Benny Lava) dobyl srdce fanynek Indipopu.

Indipopoví umělci parafrázují kulty euroamerické popkultury. S nadhledem a několika kily v latexu navíc se pustili i do Jacksonova Thrilleru, nejúspěšnějšího videoklipu všech dob. Absolutní pocta zombie žánru, v případě coveru to celé umocněno na druhou.

Když jsme v roce 2008 začali hrát s Nauzea Orchestra, odehráli jsme jeden z úplně prvních koncertů v Semilech. Organizátoři mi tenkrát poslali sms s otázkou, jaký hudební styl k nám mají dát na plakáty. Do zprávy jsem chtěl napsat indie-electronica. Protože jsem vůbec neřešil automatické psaní velkých písmen na začátku sdělení a promotéři byli důslední, na plakátech zvoucích na náš koncert se objevilo Nauzea Orchestra (Indie-electronica). Když jsme přijeli do Semil, nestačili jsme se divit. Na břehu řeky Jizery seděla početná parta posthippíků na barevných kobercích, která pokuřovala vodní dýmku a popíjela čaj. Samozřejmě nechyběly turecké sedy, špinavé bosé nohy, dredy, řeči o novopohanství, batika a „terapeutické" držení hrnečku oběma rukama. Dodnes velmi rádi na tento koncert vzpomínáme. Myslím si, že jsme tenkrát bohyni Gaiu nakopli pěkně načechranou placírkou mezi půlky.

Pozn. editora: Stejný osud potkal předminulý rok v Kutné hoře i festival Creepy Teepee, který lokální tisk označil za: "Sraz vyznavačů indické hudby."