Ty nejpikantnější hejty týdne z Novinek

Znáte ten pocit, kdy po očistci v MHD dorazíte do práce, ztěžka potlačujete bublající hněv, svíráte v ruce hrnek a říkáte si, jak by bylo snadné rozmlátit ho šéfovi o hlavu? Že ne? Tak teď si představte, že na vás v tomhle rozpoložení dolehne rozum, přestanete drtiti ten hrnek a všechno to, co cítíte, vypustíte do virtuálního světa. Jo, takhle nějak podle mě vznikají mýtické komentáře na Novinkách. Extrémistická webová bašta, která si občas nezadá s neonazi fórem, kde se do sebe anonymní myslitelé strefují ostrými. Esence čecháčkovství z těch špatných pracovních dní, kdy jenom potřebujete dát někomu pořádnou čočku.

Uplynulý týden čtenářům Novinek zase pořádně hnul žlučí. Cíle jejich zášti se už nějakou dobu opakují. Zaručené trháky, které umějí vyvolat krvavou verbální šarvátku se tak stávají evergreeny. Samoživitelky, imigranti, politická verbež, Islámský stát a sexuální menšiny – třaskavá kombinace, která nenechala stovky komentujících chladnými.

Být samoživitelkou je pech. Život se stane přímočarým, peníze životní mantrou a vy jste rázem otrokyní systému papírů a čísel. Už takhle vás to svádí k existencionální literatuře, drogové zálibě nebo se jen odstřihnout od současného života a zmáčknout restart. Přijde ale léto a vy byste mohly natočit tu nejhorší reklamu na slunečnou idylu. Pro váš životně důležitá instituce totiž zavřela svoje brány a nemůžete svoje dítě nechat za dva měsíce zdivočit. Školka a všechny ty nevinné vzpomínky na ní vás dostanou do kleští. Už teď obracíte každou korunu a pod nohy vám padnul klacek, který nemůžete přeskočit. Peníze nebo dítě, to je oč tu běží. Není to ale žádná béčková dramatizace, ale synopse reality show zvané Život samoživitelky.

Jak by řekl narudlý klasik, práce je lék na všechno. Za komoušů byla tráva zelenější naše zemička byla supervelmoc. Létali jsme do vesmíru, soudruzi ze svazu nad námi drželi ochrannou ruku a mohli jsme naše vůdce velebit svou vrtkavou politickou přízní. Samoživitelky by se měli před revolucí skvěle a o nějaký upocený chlapy z rachoty by stejnak nikdo zájem neměl. Uskupily by je do skupin, které by rodily malé soudruhy rovnou do Sokola, a konečně bychom dostali mládež do latě. Samoživitelky všech zemí spojte se.

Úplně slyším ten uječený a lehce panický přednes, s jakým pan Juránek prezentuje svůj komentář na Říšském sněmu. Dědičný hřích je zdá se zase v kurzu, protože vrahové rodí jen vrahy a všechny by je měly poslat do Austrálie za jejich hrdo řezajícími kamarády, nebo už je to snad passé? Rovnice je to jednoduchá: cokoliv na Novinkách > vynalézavý šťoural tam imigranta spolehlivě najde > neonacistické alter ego už by plošně bělilo letadlem s rozprašovačem. Ha, Enigmo, na ty vytečkovaný sprosťárny seš stejnak krátká.

Když už jsme u těch imigrantů – Němci maj problém. V jedné spolkové zemi se podrbali na hlavě a přemýšleli nad tím, jak všechny ty přistěhovalce poslat zpátky, odkud přišli. Zeptali se proto států severní Afriky, kdy že jim můžou jejich občany deportovat. Tuhle otázku jim ale nejspíš někdo položil prvně, protože Němci s překvapením zjistili, že jim je můžou posílat v letadle po čtyřech. Při takovém tempu by jejich odeslání zpátky do vlasti trvalo dvacet let. Nebyli by to ale čtenáři Novinek, kdyby nepřispěchali našim severozápadním sousedům na pomoc s plány na rychlá a efektivní řešení.

Němci se za něj stydí, Novinkáři ho vzývají. Ať tak nebo tak, „Áda" byl na přesuny větších počtů obyvatel meister. Jeho dopravní společnost se ale nestala symbolem cestovního komfortu ani uživatelské spokojenosti. A na tom si frau Merkelová zakládá. Hlavně aby se měli jako v bavlnce. Lufthansa bude asi lepší řešení.

Těžko říct, jestli je lepší odvoz od „Ády" nebo seskok s padákem bez padáku. Unie si utahuje opasek, aby se jí spolu s ním neutrhlo Řecko. V antické velmoci bych šetření chápal a nebál bych se, že podobný návrh leží kdesi v Aténách na stole někoho důležitého, ale v Německu, tam je blaze. Každému by předplatila adrenalinový zážitek, koupila letenky domů a ještě by je vybavila padáky s německou trikolorou. Možná trošku absurdní představa, ale leckdo by kvůli Angele obrátil hřbet k Alláhovi a pojal by evropskou osmadvacítku za své nové božstvo.

Měli by být jako půlka českého pohraničí, která má doma oltáře s ikonickou kancléřkou. Oni totiž vědí, že je Angela darem z hůry a jedině v zemi zaslíbené můžou ve skladu vydělávat jako kravaťáci v českém parlamentu. V neděli si totiž udělali radost – dostali, nebo spíš dali si, přidáno. To znamená, že poslanci jsou na pětašedesáti, senátoři na sedmdesáti, premiér na dvou stovkách tisíc a Milošovo kapesné už atakuje čtvrt mega. Tahle radostná novina ale rozlítila čtenáře, kteří se se svou prací upínají spíše k minimální mzdě (kterou ne a ne zvýšit), místo platového stropu politických elit.

Jak jsem už psal, v Německu je skladničina jedna báseň. Proč se tak vystavovat riziku, že někdo kápne na vaše korumpování, že někdo zdiskredituje vaší minulost nebo vás podle odstraní z funkce, až se mu nebudete hodit. Proč si radši neudělat pohodičku ve skladu, zašprechtit si německy, jezdit pracovat za hranice jako světák, když vám za to královsky zaplatí a vy nemusíte trpět ministry, jak vám prskají do obličeje. A omluvte prosím autorčinu klávesnici, občas jí vynechá H.

Je to odvěká praktika pro ukázání nevole lidu. V 15. století to fungovalo spolehlivě, o tom žádná. Metoda to sice není nejmodernější, ale co by se pro pár korun nezvládlo nezorganizovat. Taková retrorevoluce. Všichni by se vymaškařili, vzali vidle pro pořádnou autenticitu, zapálili pochodně, pochodovali na parlament, vtrhli dovnitř, otevřeli okna a jednoho za druhým by je šoupali ven. Jenže ouha, z evropských dotací se pod okna postavili záchranné sítě. Podělaný zákony EU o bezpečnosti politické práce. Podělaný antidefenestrační opatření.

V pátek se podařilo arabským a kurdským povstalcům obsadit baštu Islámského státu v syrském Mabidži. Reuters zprávu obohatili o spoustu fotek, zachycujících euforii po osvobození od útlaku islámských radikálů. Ženy pálí nikáby, muži si holí obligátní vous, lidé v ulicích se zase smějí a Češi zuřivě komentují:

Ne že bych byl velký amerikanofil, ale dotyčný má k pravdě dost volný vztah. Kolegové komentátoři by ho nejspíš počastovali familiární zdravicí „Jak je v ústavu?". Těžko popsat irácký diktát Saddama Husseina s megalomanskými plány na rozpínání, napadení Kuvajtu a vyráběním zbraní hromadného ničení za relativně klidné. USA sice můžou být zlem tohoto světa, ale v pozici světové policie, do které se samozvaně dosadili, je dost snadné se do nich trefovat. Spojené státy můžou být odpadem Evropy pouze v případě, že pan Doležel zahloubal do hluboké minulosti a označil odpadem francouzské, holandské a španělské kolonizátory, které přejeli Briti a vytvořili to, čemu dnes říkáme USA. Vzhledem k tomu, že Britové se nedávno rozhodli „odpadnout" z Evropy, tak můžeme dát panu Doleželovi čestný bod za snahu. Co je ale hlavní, z odpadu vznikají super věci a říká se tomu recyklace.

Komentáře by snad nikdy nebyly kompletní bez trochu rozlícené vášně k imigrantskému tématu. I když o nich není ve článku ani věta, musíme si neustále připomínat, že je to špína svinská a nepracující a chtějí ničit spořádaný život našinců a bla bla. Kulturní rozdíly jsou nesporné a někomu zkrátka nedají spát a tak je potřeba je tlačit na každou frontu, která jen trošku zavání tagy #islám #imigrant #východ #arab #sýrie #muslim a #podělanejživotčechů. Jsem zvědav, jak se bude tvářit, až zjistí, že SPD předsedá naturalizovanej asiat.

O víkendu se do ulic Prahy vylily barvy duhy. V centru města se totiž konal šestý ročník pochodu sexuálních menšin Prague Pride. Tisíce nekonformních lidí tak dostali prostor upozornit na svou odlišnost a na práva, která jsou jim často upírána. Na akci dohlížel zvýšený policejní doprovod, protože akce tradičně budí rozporuplné pocity u zbytku obyvatelstva, kteří si po procházení se s nesnášenlivými transparenty v místě konání akce přišli odfrknout na Novinky.

Tahle akce tak nějak přeje nesnášenlivým připomínkám. Tohle je jen další z nich, tematicky zasazena do nedaleké minulosti na nedalekém místě. Možná je vám to tajemství známé, ale ta zelená +28 v pravém horním cípu příspěvku znázorňuje poměr lidí, kteří s daným názorem souhlasí a těch, kteří ne. A pak že se na tomhle webu nepohybuje zvrácenost sama.

Skoro by se dalo říct, že je tohle jeden z těch normálnějších postů. Když pomineme narážky na aids a celkové ironické naladění a přirovnávání nebezpečnosti gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů ke kouření cigaret, nikoho tam autor nechce zabít, mučit, poslat na něj Reich, nebo vyhodit z okna. Co je ovšem znepokojující je pět znaků na samém konci: :-))). Až z toho mrazí s jakou libostí by nechal autor sexuální menšiny etiketovat nevábnými barvami a od hlavy k patě je popsat výstrahami o jejich nebezpečnosti jako kusy předbaleného tabáku.