Kdyby něco a něco, tak potom něco a něco. Takhle nějak vypadaly věštby v delfské věštírně. No, a kdybychom nedošli za Vladimírem 518, tenhle článek o komiksech bychom neměli.Nemá cenu mluvit o Vláďově hudbě, protože o té psal kde kdo… my jsme se rozhodli, že bychom rádi znali jeho náhled na komiksy a mrkli se na jeho nejoblíbenější věci. Snad tady nějakej čtenář najde inspiraci, aby věděl, co si má přečíst místo čtyřlístku a Spidermana. Protože věřte nebo ne mezi komiksama jsou vážně skvělý kousky, který přesahujou kdejakou literaturu.VICE:Tak nám ukaž své nejoblíbenější komiksy.
Vladimír 518: Tak můj asi nejoblíbenější je tehle – Muriel a andělé od Saudka. To vyšlo v roce 1991 a do dneška mám v hlavě uloženej den, kdy jsem si to šel koupit. Tehdy jsem byl na dětskym táboře a bylo mi necelých 13 let. Protože jsem věděl, že ten komiks bude vycházet, vymohl jsem si od vedoucích propustku do města a koupil si ho. Zároveň se mnou se na ten komiks těšil celej tábor, protože bylo po revoluci a Saudek už byl v tý době legenda. Na ten tábor jsem ho přivezl jako svatej grál a následující dva roky jsem čuměl jenom do tohohle komiksu. A k tomuhle se váže ještě jedna vtipná historka. V tomhle komiksu byl vloženej papírek, kde bylo napsáno, že zanedlouho bude vycházet další díl, Muriel a oranžová smrt, a že zájemci můžou rovnou posílat objednávky. Takže jsem ještě ten den jel znova do města poslat objednávku, aby mi to náhodou neuteklo. Ale ten komiks vyšel až za dvacet let a tady ho mám.
Kája SaudekTohle je na mém žebříčku taky hodně vysoko, hlavně proto, že to dělal Bill Sinkiewicz. Ten se vrhnul do komiksu, začal experimentovat, mixovat média a vlastně nastartoval novou vlnu v komiksu. Tenhle komiks je v němčině, takže jsem ho nikdy nečet, protože jsem ho nikde nesehnal v angličtině ani češtině. Vlastně jsem ho ani moc nesháněl, protože pro mě je důležitá ta výtvarná stránka. Tohle je prostě komiks, kterej znám úplně nazpaměť. Obrázek po obrázku.
Elektra AssasinKdy ses začal zajímat o komiksy?
Od malička. Ale když mi bylo asi 8, dostal jsem svůj zlomovej komiks. Ten mi koupila máma, když jsem byl nemocnej. Tenkrát jsem jako každý malý dítě četl ABC… teda jako každej malej kluk, protože holky to nečetly. A jednou za rok vycházel ABC Speciál a bylo to vždycky v létě. Pamatuju si, že jsem byl nemocnej a máma mi přinesla tenhle komiks a to mi udělalo ohromnou radost. V tomhle sešitu je shrnutej komiks Vzpoura mozků a to je dodneška jeden z mých nejoblíbenějších komiksů. Je to pro mě zásadní dílo. Můj velkej oblíbenec, Fratišek Kobík, dělal kresbu. Můj poslední komiks, který jsem nedávno nakreslil, byl právě odkaz na vzpouru mozků. Je to prostě věc, ke který se neustále vracím, a pořád se mi to neuvěřitelně líbí.
ABC Speciál - uvnitř se skrývá Vzpoura mozkůTahle věc není vyloženě komiks. Je to kniha o Jacku Kirbym, což je King of comics, největší klasik komiksu, člověk, který vymyslel ohromnou spoustu postav. Tahle kniha je takovej kánon. Musím se přiznat, že kdykoliv, když jdu do komiksovýho shopu, ať tady nebo v zahraničí, začínám si víc a víc kupovat starý klasický věci, který Kirby kreslil. Je to pro mě archaická záležitost, kterou miluju. Tahle kniha je prostě komiksová Bible o Ježíši světového komiksu. Jsou v tom zachycený klasický postupy, jak kreslit a dělat komiks a tak…
King of comicsNa tomhle ses učil?
Na tomhle jsem se neučil, dostal jsem se k tomu až později, tohle je pro mě vlna posledních několika let, kdy se zajímám o klasickej komiks.A co nějaký komiks z doby, kdy jsi tomu fakt propadnul?
Období, kdy jsem propadl komiksu… tam bych asi zařadil tenhle komiks nazvanej Tell me Dark. Tady je pro mě důležitej Kent Williams, výtvarník týhle věci, kterej tomu vtisknul úžasnej ksicht. Je to akrylová malba a má to svůj specifickej výraz. Ve 20 jsem zkupoval takovýhle booky, protože mě to fascinovalo. Do dneška se mi to tak nějak pořád hodně líbí, proto jsem to vybral.
Tell me DarkDalší příklad toho, že komiksy se dají malovat, ne jenom kreslit a že barvy se dají nanášet ručně a ne až v počítači v nějaký postprodukci, je Oink – komiksová série, z níž mám jenom pět sešitů, celkem jich je asi osm nebo deset. Tohle dělal další můj oblíbený výtvarník, John Mueller. Je to příběh o praseti, které vypadá a chová se jako člověk nebo o člověku, který vypadá jako prase, něco mezi tím, a žije v postapokalyptický době, kde se lidi chovají na žrádlo. Je to takový western, cyberpunk, steampunk a moderna.
OinkKde takhle kupuješ a sháníš komiksy?
To je různý… bývala to heroická práce. Bylo to tak, že jsem sehnal třeba dva Oinky tady v Praze a ty další jsem sehnal kdesi ve světě. Když jsem jel třeba do Londýna nebo do Berlína, prohledával jsem comics shopy a hledal zbylý díly. Samozřejmě ještě před deseti lety, zažíval sběratel komiksů ohromnej rauš, když vlezl třeba v Londýně nebo v Paříži do comics shopu - to byla extáze. Hlavně teda Čech. Ale tady se to už taky pomalu mění, protože v Praze máme Comics pointy a ty jsou na úrovni zahraničních obchodů.Další mnou ceněnej výtvarník je Simon Bisley, člověk, který je už asi za zenitem svý tvorby, ale ve svý době to byl naprostej král. Bylo období, kdy ve světě komiksů nebyl nikdo víc, byl všude a spoustu zásadních obálek dělal on. A tohle je jadna z bláznivejch věcí, taková resuscitace Ninja Želv, která jde do úplnejch šíleností. Tohle je podle mě jeden z nejkrvavějších komiksů vůbec, je to nonstop vraždění, urážení hlav, prostřelování mozků a do toho všeho jsou zapletený ninja želvy, který jsou podaný dost toxickym způsobem. Takže to je komiks, kterej mě dost baví, miluju tu obálku, která moji tvorbu podstatně ovlivnila. Ale ona celá Bisleyho tvorba pro mě byla a pořád je velkej fet, protože miluju jeho věci.
Bodycount - masakr střídá masakr, Vladimír tenhle komiks zbožňujeTak tohle je jeden z hodně neznámejch Sinkiewiczů. To byl projekt, který se jmenoval Big numbers, nikdy ho nedodělali. Myslím, že existují jenom dva díly. Já mám jenom jeden. Je to celkem realistickej komiks, ale pořád je v tom cítit ten Sinkiewicz, o kterým jsem ti říkal na začátku… je tam cítit ta jeho hravost. Tuhle věc mám hodně rád a hlavně je to rarita, takže jsem na ten sešit pyšnej, protože je to nesehnatelná věc.
Big numbers - neuvěřitelně ceněný sešit a Vláďovi se doma válí v knihovněTakže předposlední věc. Pojďme na ni.
Snad mě teď pochopíš, protože nelze z knihovny nevyndat tohle (Watchman). Dlouho jsem se tomu vyhýbal…Myslíš pláštěnkám (superhrdinové)?
Ani ne pláštěnkám, ty mi nikdy nevadily, spíš naopak, ale nijak zvlášť mě nelákal Gibbonsův styl. Ale potom, co jsem to přečet, jsem tomu propad. I filmová adaptace je skvělá. Prostě, když jsem si to přečet, Watchmani stoupli k vrcholu mých oblíbenců. A díky tomuhle jsem víc objevil Allana Moora.
Notoricky známý komiks, ale co… je to nářezTak a teď závěr, co sis pro nás připravil?
I přesto že mám rád ten mainstrem, ralistickej a takový ten artovej prapodivnej komiks, tak tohle jsem vybral proto, že mě zajímá i alternativní komiks. Tohle je malej book od Davea Coopra. Jmenuje se to Ripple a je to o vztahu ošklivý holky a introvertního intelektuála. Je to skvěle napsaný, nakreslený a je to velká prdel. Ripple je o sexu, o tom jak jsou oba zoufalý, frustrovaný, o tom, jak se navzájem našli a bojujou spolu.
Ripple - Vladimír nám to nechal prolistovat a už jenom ty obrázky jsou vtipný a stojej za toTy se určitě orientuješ podle výtvarníků, takže kdo je teda tvůj nejoblíbenější kreslíř?
To je dost těžký. Asi ten Sinkiewicz, protože v něm se spojuje všechno, co miluju. Moje kolekce je založená na tom, že si kupuju věci od Jacka Kirbyho, Simona Bisleyho, Billa Sinkiewicze, Neala Adamse a tak dál a tak dál. Tihle chlápci jsou moje zábava i závislost. Ale těch oblíbenejch výtvarníků mám hrozně moc.
Tady máme pohromadě Vláďovy nejoblíbenější booky. Mimochodem… ta jeho sedačka - neuvěřitelně pohodlná.Takže nikdo nahoře, jenom hodně oblíbených.
Dejme tomu, že mám takovej top ten.Orientuješ se podle výtvarníků, ale nějakej scénárista tě taky určitě zajímá.
To by mohl být asi ten Moore. Ten je fantastickej.Máš radši pláštěnky nebo realistickej komiks?
Mně je to úplně jedno. Zajímá mě ta výtvarná potažmo scénáristická vize a je mi úplně jedno, jestli je to o superhrdinovi nebo o noname chlápkovi z davu. Je mi jedno, jestli jde o realitu nebo fikci.
Radši barva nebo černobílý?
Na tom mi taky nezáleží. Záleží to na těch koulí, který to má.Jak ses dostal vlastně ke komiksu? Kdy sis řekl, teď si sednu a budu kreslit komiksy?
To přišlo ono za mnou, dělal jsem to od svýho nejútlejšího dětství a vlastně si na to už ani nepamatuju. Vlastně kreslím od tý doby, co jsem začal sjíždět komiksy. Kreslil jsem jako malý dítě podle těch komiksů a snažil jsem se je kopírovat. Mám flashbacky z dětství, kde kreslím obrázky podle Saudka a tak…Máš nějakou svoji delší práci?
Nemám. Já jsem člověk, kterej kolem toho komiksu rotuje… nevěnuju se mu naplno, kreslím kratší věci a i tak jsem rád, že jsem vůbec schopnej najít si na to čas. Ale jsem si jistej, že se jednoho dne zavřu doma a budu kreslit něco dlouhýho, protože bych sám se sebou nebyl vnitřně spokojenej. Sralo by mě, kdybych to nedokázal.
Takže se jednoho dne můžeme těšit na grafický román Vladimíra 518?
Určitě. Ale jde o to, že se budu muset na rok zavřít doma a dělat jenom to a ne si lítat, kde se mi zachce.Prostě makat a makat a makat.
Jasná věc.Ještě jedna otázka, co znamenají ty tvoje číslíčka za jménem?
Jedná se o odkaz na první generaci US graffiti writerů ze 70. let, kteří si dávali za svoje jména čísla domů, bloků, ulic atd. Číslo 518 je číslo domu, kde jsem do 19 žil se svýma rodičema.
No, tak my ti děkuje, že sis udělal čas a měj se, jak umíš nejlíp.Foto: Kuba Novák
Reklama
Vladimír 518: Tak můj asi nejoblíbenější je tehle – Muriel a andělé od Saudka. To vyšlo v roce 1991 a do dneška mám v hlavě uloženej den, kdy jsem si to šel koupit. Tehdy jsem byl na dětskym táboře a bylo mi necelých 13 let. Protože jsem věděl, že ten komiks bude vycházet, vymohl jsem si od vedoucích propustku do města a koupil si ho. Zároveň se mnou se na ten komiks těšil celej tábor, protože bylo po revoluci a Saudek už byl v tý době legenda. Na ten tábor jsem ho přivezl jako svatej grál a následující dva roky jsem čuměl jenom do tohohle komiksu. A k tomuhle se váže ještě jedna vtipná historka. V tomhle komiksu byl vloženej papírek, kde bylo napsáno, že zanedlouho bude vycházet další díl, Muriel a oranžová smrt, a že zájemci můžou rovnou posílat objednávky. Takže jsem ještě ten den jel znova do města poslat objednávku, aby mi to náhodou neuteklo. Ale ten komiks vyšel až za dvacet let a tady ho mám.
Reklama
Elektra AssasinKdy ses začal zajímat o komiksy?
Od malička. Ale když mi bylo asi 8, dostal jsem svůj zlomovej komiks. Ten mi koupila máma, když jsem byl nemocnej. Tenkrát jsem jako každý malý dítě četl ABC… teda jako každej malej kluk, protože holky to nečetly. A jednou za rok vycházel ABC Speciál a bylo to vždycky v létě. Pamatuju si, že jsem byl nemocnej a máma mi přinesla tenhle komiks a to mi udělalo ohromnou radost. V tomhle sešitu je shrnutej komiks Vzpoura mozků a to je dodneška jeden z mých nejoblíbenějších komiksů. Je to pro mě zásadní dílo. Můj velkej oblíbenec, Fratišek Kobík, dělal kresbu. Můj poslední komiks, který jsem nedávno nakreslil, byl právě odkaz na vzpouru mozků. Je to prostě věc, ke který se neustále vracím, a pořád se mi to neuvěřitelně líbí.
Na tomhle jsem se neučil, dostal jsem se k tomu až později, tohle je pro mě vlna posledních několika let, kdy se zajímám o klasickej komiks.
Reklama
Období, kdy jsem propadl komiksu… tam bych asi zařadil tenhle komiks nazvanej Tell me Dark. Tady je pro mě důležitej Kent Williams, výtvarník týhle věci, kterej tomu vtisknul úžasnej ksicht. Je to akrylová malba a má to svůj specifickej výraz. Ve 20 jsem zkupoval takovýhle booky, protože mě to fascinovalo. Do dneška se mi to tak nějak pořád hodně líbí, proto jsem to vybral.
To je různý… bývala to heroická práce. Bylo to tak, že jsem sehnal třeba dva Oinky tady v Praze a ty další jsem sehnal kdesi ve světě. Když jsem jel třeba do Londýna nebo do Berlína, prohledával jsem comics shopy a hledal zbylý díly. Samozřejmě ještě před deseti lety, zažíval sběratel komiksů ohromnej rauš, když vlezl třeba v Londýně nebo v Paříži do comics shopu - to byla extáze. Hlavně teda Čech. Ale tady se to už taky pomalu mění, protože v Praze máme Comics pointy a ty jsou na úrovni zahraničních obchodů.
Reklama
Snad mě teď pochopíš, protože nelze z knihovny nevyndat tohle (Watchman). Dlouho jsem se tomu vyhýbal…
Reklama
Ani ne pláštěnkám, ty mi nikdy nevadily, spíš naopak, ale nijak zvlášť mě nelákal Gibbonsův styl. Ale potom, co jsem to přečet, jsem tomu propad. I filmová adaptace je skvělá. Prostě, když jsem si to přečet, Watchmani stoupli k vrcholu mých oblíbenců. A díky tomuhle jsem víc objevil Allana Moora.
I přesto že mám rád ten mainstrem, ralistickej a takový ten artovej prapodivnej komiks, tak tohle jsem vybral proto, že mě zajímá i alternativní komiks. Tohle je malej book od Davea Coopra. Jmenuje se to Ripple a je to o vztahu ošklivý holky a introvertního intelektuála. Je to skvěle napsaný, nakreslený a je to velká prdel. Ripple je o sexu, o tom jak jsou oba zoufalý, frustrovaný, o tom, jak se navzájem našli a bojujou spolu.
To je dost těžký. Asi ten Sinkiewicz, protože v něm se spojuje všechno, co miluju. Moje kolekce je založená na tom, že si kupuju věci od Jacka Kirbyho, Simona Bisleyho, Billa Sinkiewicze, Neala Adamse a tak dál a tak dál. Tihle chlápci jsou moje zábava i závislost. Ale těch oblíbenejch výtvarníků mám hrozně moc.
Reklama
Dejme tomu, že mám takovej top ten.Orientuješ se podle výtvarníků, ale nějakej scénárista tě taky určitě zajímá.
To by mohl být asi ten Moore. Ten je fantastickej.Máš radši pláštěnky nebo realistickej komiks?
Mně je to úplně jedno. Zajímá mě ta výtvarná potažmo scénáristická vize a je mi úplně jedno, jestli je to o superhrdinovi nebo o noname chlápkovi z davu. Je mi jedno, jestli jde o realitu nebo fikci.
Na tom mi taky nezáleží. Záleží to na těch koulí, který to má.Jak ses dostal vlastně ke komiksu? Kdy sis řekl, teď si sednu a budu kreslit komiksy?
To přišlo ono za mnou, dělal jsem to od svýho nejútlejšího dětství a vlastně si na to už ani nepamatuju. Vlastně kreslím od tý doby, co jsem začal sjíždět komiksy. Kreslil jsem jako malý dítě podle těch komiksů a snažil jsem se je kopírovat. Mám flashbacky z dětství, kde kreslím obrázky podle Saudka a tak…Máš nějakou svoji delší práci?
Nemám. Já jsem člověk, kterej kolem toho komiksu rotuje… nevěnuju se mu naplno, kreslím kratší věci a i tak jsem rád, že jsem vůbec schopnej najít si na to čas. Ale jsem si jistej, že se jednoho dne zavřu doma a budu kreslit něco dlouhýho, protože bych sám se sebou nebyl vnitřně spokojenej. Sralo by mě, kdybych to nedokázal.
Určitě. Ale jde o to, že se budu muset na rok zavřít doma a dělat jenom to a ne si lítat, kde se mi zachce.Prostě makat a makat a makat.
Jasná věc.Ještě jedna otázka, co znamenají ty tvoje číslíčka za jménem?
Jedná se o odkaz na první generaci US graffiti writerů ze 70. let, kteří si dávali za svoje jména čísla domů, bloků, ulic atd. Číslo 518 je číslo domu, kde jsem do 19 žil se svýma rodičema.