Petra Ptáčková o čínských pohádkách a zemi pomalých kol

Před velkou přehlídkou Petry Ptáčkové na Mercedes-Benz Prague Fashion Weekendu jsme se jí zeptali, jak bude vypadat její nová pohádková kolekce na jaro/léto 2015. Petřinu tvorbu obecně jsme představili už zde, takže teď jdeme rovnou k věci.

VICE: Jak dlouho se této profesi věnuješ?

Petra Ptáčková: Deset let.

To je docela dlouhá doba. Dospěla jsi během ní k nějakému obecnějšímu smyslu módy jako takové?

Móda nám nabízí možnost, jak si okořenit všední dny. Když se rozhodnu nějak se obléct, může z toho vzniknout něco vtipného nebo tím taky můžu něco vyjádřit. Určitě to není o penězích nebo o tom být maniakem, který sleduje trendy. O tom móda není ani pro mě.

Při pohledu na tvé kolekce jsem si vzpomněla na Vivienne Westwood, o níž se ví, a sama to o sobě dokonce tvrdí, že se při tvorbě svých kolekcí nedrží žádných módních trendů. Ztotožňuješ se s jejím postojem, nebo tě trendy občas taky pohltí?

Spíš na ně omylem někde narazím. Třeba když jsem na letišti, což se stává často, tak si projdu pár magazínů, abych zabila nudu. Ale popravdě se bojím toho, abych se trendy nechala inspirovat, protože pak člověku v paměti utkví podvědomě, aniž by o tom věděl. Pak když si začne kreslit nové návrhy, tak mu asi po týdnu dojde, že to už někde viděl, což prakticky znamená, že někoho kopíruje. A já bych asi nemohla spát, kdybych věděla, že někoho záměrně kopíruji. Jinak se mi někdy stává, že se mě lidé ptají na poslední kolekce návrhářů velkých značek a tehdy zjišťuji, že jsem víc mimo než oni jako laici.

Takže individualita je pro tebe důležitá.

Nevnímám to tak, že taková vyloženě chci být. Jenom doufám, že mám svůj názor na věci, a je mi jedno, jestli ho sdílí sto lidí nebo nikdo. Neřeším, jestli jsem individualita nebo ne. Člověk by se jen měl cítit dobře v tom, jaký je a jak žije.

Tvoje návrhy obsahují množství světlých, pastelových barev, což může na lidi působit pozitivně a vesele. Je to spíš odraz tvých emocí, nebo tím chceš lidem něco sdělit?

Určitě jim chci něco vzkázat. Když se dostaneš do pozice módního návrháře, tak zjistíš, že je v ní ohromná moc, a že můžeš lidi ovlivňovat. Záleží právě na tobě, jak to uděláš, ale na druhou stranu já tuto práci nedělám, abych jen něco jen sdělovala. Dělám to hlavně proto, že ve mně vzniká nějaký impuls, že na to mám chuť, že je to ve mně. Je to hodně o hře, zábavě a nadsázce.

Co jsi v poslední době objevila?

Teď jsem poprvé objevila černou jako novou barvu. Nikdy v životě jsem ji nenosila a najednou ji vnímám pozitivně v tom, že vedle všech ostatních barev je jako jediná diskrétní, čistá a uklidňující. Vůbec v ní nevidím něco temného, ale to je zase o jejím pojetí. Je důležité, jakým způsobem ji použiješ, do jakých forem je transformována.

Takže v tvé nové kolekci, kterou představíš na Mercedes-Benz Prague Fashion Weekendu 2014, můžeme poprvé očekávat černou. Na čem ještě kolekce stojí?

Celá kolekce je postavená na čínském příběhu o Opičím králi.

Jak se bude jmenovat?

Nazvala jsem ji „Země pomalých kol", což je právě z knížky Opičí král. Jde o jednu z jeho poutí, která se v knize objevuje a v níž ho musí zkrotit, protože je moc divoký. Proto pak taky musí soupeřit se zemí a nebem.

Proč ses rozhodla v takové kolekci použít boty Reebok? A jak vůbec vypadá vaše spolupráce?

Baví mě, že lidi z Reeboku jdou do každého projektu s elánem, s čímž se u nás v Česku člověk tak často nesetkává. Většinou je komunikace se značkami složitá. Ale v Reeboku mají rádi lidi, kteří chtějí opravdu něco tvořit, a pak jim dají šanci a podpoří je. Spolupráce s Reebokem je úžasná.

Máš i svoje oblíbené Reeboky?

Mám. Takové ty vysněné, klasické bílé Reebok Freestyle Hi.

foto: archiv Reebok

Slyšela jsem, že na pražském fashion weekendu si oblékne tvoji kolekci Zombie Boy, je to tak?

Rick je hostem na MBPFW '14. Vůbec se ke mně nehodí, což je ale dobré, protože se objevil právě v momentě, když jsem se učila zacházet s černou barvou a kontrasty. Hodně často ho lidé vidí tak, že ho návrháři obléknou do něčeho ponurého, ale já chci tu vážnost právě nějakým vtipným prvkem shodit. Rick není úplně seriózní kluk, který musí pořád působit jako vrah, ale naopak si ze sebe rád udělá i legraci.

Více fotek z Petřina ateliéru najdete níže: