Pokecali jsme si s klukem, co začleňuje bezdomovce do svých graffiti

všechny fotky: Skid Robot

Oblast Skid Row v Los Angeles je zahlcená lepenkovými krabicemi, spacími pytli a větrem ošlehanými stany, které slouží jako provizorní útočiště tisícovce bezdomovců žijících na ulici. Avšak pokud se ocitnete na Skid Row ve správnou dobu a na správném místě, můžete narazit třeba i na Taj Mahal.

Je to práce graffiti umělce, který si říká Skid Robot. Při své tvorbě vytváří rám okolo vagusů napříč celým Los Angeles - snovou bublinu okolo osoby ležící na zemi v bezvědomí, trůn za chlápkem na vozíčku nebo les okolo muže žijícího ve stanu. Těchto fantazijních prostředí vytvořil již přes stovku a všechny je pečlivě zdokumentoval na svém Instagramu. Setkal jsem se s ním, abychom si promluvili o etice užívání bezdomovců k tvorbě a o tom, čeho chce svou prací dosáhnout.

VICE: Jak tě napadlo sprejovat tyto scény okolo lidí bez domova?

Skid Robot: Moje kořeny jsou nezpochybnitelně v graffiti, ale snažil jsem se vytvořit něco jiného než, však víte, svůj podpis nebo jméno mojí crew. Jednou v podvečer jsem se se svou přítelkyní projížděl po Skid Row a jí napadlo, abych to zkusil. Poté, co jsem namaloval první scénu, což byla žena, které se zdálo o dolarech, vzplálo to ve mně jako oheň. Takže ten večer jsem jich namaloval ještě asi čtyři nebo pět.

Cítil ses kvůli tomu alespoň trochu špatně?

Zprvu jsem si připadal jako kokot, když jsem to maloval, protože jsem bezdomovce používal v podstatě jako rekvizity, ale pak jsem si uvědomil, že bych pro ně mohl něco udělat, když už okolo nich maluji. Takže jsem druhý den zašel do obchodu, nakoupil jsem svačiny a hygienické potřeby a udělal z toho malé balíčky, které jsem jim rozdával poté, co jsem dokončil svou práci.

Když okolo někoho maluješ, promluvíš si s ním nejdřív, aby si získal inspiraci, co vlastně namalovat? Dávají ti svolení malovat?

To záleží na stavu, ve kterém se zrovna nacházejí. Pokud zrovna komplet neodpadli, nejsou moc sjetí, nebo nespí ve své vlastní moči, tak ano, promluvím si s nimi. Někteří jsou přátelští a někteří ne. Když se neprobudí, namaluji scénu okolo nich bez ptaní a nechám jim tam balíček. A když se probudí, většinou si s nimi promluvím, představím se, ukážu jim svojí práci, nabídnu trochu peněz a samozřejmě balíček se svačinou a hygienickými potřebami. Normálně s tím nemají problém, ale už jsem se ocitl v situacích, kdy to problém byl.

Jako třeba?

Jedna ženská na mě vytáhla rezavý hřebík, takže to se rychle přiostřilo. A jeden chlápek mě naháněl přes celou ulici.

A do prdele. Jaké reakce normálně dostáváš na své umění?

Většině lidem se líbí. Je to něco, čemu se zasmějete, ale zároveň něco, co vás přinutí přemýšlet nad problémy, nad kterými byste se normálně nezamysleli. Většina lidí to přijímá pozitivně a opravdu jen hrstka si to vykládá negativně. Samozřejmě kromě faktu, že se v podstatě jedná o vandalismus.

A co bezdomovci? Jak ti reagují?

Když jim nabídnu jídlo a peníze, většinou jsou pro a rádi se zapojí. Birdmanovi (bezdomovec na fotografii výše) jsme například koupili kuřecí sandwich, který nikdy předtím neměl, takže pro něj to byl vskutku nevídaná odměna. Promluvili jsme si s ním a on nám povyprávěl pár svých hollywoodských historek. S Birdmanem to bylo docela osobní. Zašli jsme za ním i následující den a zeptali se ho, jestli mu můžeme přinést něco speciálního. On na to odvětil, že by si přál humra, že ho neměl nejmíň pětadvacet let. Takže jsem ho se svým uměleckým partnerem - jeho jméno je Kapitán zachraň-bezdomovce - došel koupit a donesl Birdmanovi. Celou situaci jsme zdokumentovali na film.

A pak jste s ním chvíli poseděli a pokecali?

Ano, to jsme přesně udělali. Někdy je to hodně hluboký. Čas od času lidi nechtějí peníze. To, co chtějí, je ve skutečnosti soucit. A to je hlavní důvod, proč to dělám. Tohle je umění soucitu. Naznačuje, že bychom se měli starat o lidi, kteří jsou okolo nás a nachází se v nouzi. Říká, že bychom měli pomáhat bližnímu svému.

Jak si vybíráš scénu, kterou kolem někoho namaluješ? Některé jsou jen jednoduché bubliny s obrázkem a některé jsou vskutku propracované snové scenérie.

Sporadicky má někdo dokonce speciální přání, co by chtěli, abych okolo nich namaloval, ale většina lidí, se kterými při své tvorbě spolupracuji, jsou rádi, že dostanou trochu peněz a nějaké to jídlo. Když dělám něco propracovanějšího, vychází to z mých osobních uměleckých ambicí. Jako umělec jsem zvědavý, jak dokážu zvládnout tuto formu guerilla umění.

Zároveň ale používáš bezdomovce v podstatě jako rekvizity při své tvorbě. Jak reaguješ na výtky, že tvůj projekt je ve skutečnosti vcelku vykořisťovatelský?

Důležitější je otázka - proč tento člověk spí na ulici? Dochází zde k mnohem většímu neprávu a na to se snažím upozornit. Maluji obrazy, které přimějí lidi přemýšlet, díky kterým se zastaví a zamyslí se u bezdomovce, kolem něhož prošli tisíckrát a ani jednou je pravděpodobně nenapadlo mu podat pomocnou ruku.

Takže ty se snažíš fyzicky změnit kontext, ve kterém lidi na problematiku bezdomovectví nahlížejí?

Je to o tom, vzít nic a udělat z toho něco, co mají lidi rádi, co si užívají. Ne jen změnit kontext, ve kterém lidi nahlížejí na bezdomovce, ale také změnit to, jak se lidé cítí uvnitř tím, že vezmu něco srdcervoucího, co je v každodenní všednosti přehlíženo, a přeměním to na něco, co má smysl a důvtip. Navíc, Birdman si pravděpodobně vydělá okolo 50 až šedesáti dolarů tím, že nechá lidi si vyfotit moje umění.

Zkoušel si něco podobného i mimo Los Angeles?

Něco jsem dělal v New Yorku, něco v Miami a něco v Baltimoru. Je to součástí nového projektu, na kterém pracuji. Snažím se napříč Spojenými státy rozšířit mojí myšlenku.

Médium tvého umění - graffiti - je technicky nelegální. Jak se s tím vypořádáváš?

Je to živoucí umění. Moje obrazy existují pouze po dobu několika hodin v závislosti na tom, kdy se daný člověk vzbudí, sbalí si svoje věci a odejde. Naštěstí pro Birdmana, město moc často nenechává moje graffiti umýt nebo zamalovat. Nicméně si dokážu představit, že se to stane tak za týden či dva. Birdman mi říkal, že za ním přišla policie a řekla mu: „Ať už to dělá kdokoliv, vyřiď mu, že až ho chytíme, tak půjde do vězení." To mě ovšem nezastaví v tom, co dělám. Pochybuji o tom, že by připravili útočnou operaci a počkali si na mě.