Nedávno se mi přihodila taková nemilá věc. Moje holka, Rumunka, která vyrostla v New York City a krom pár kouzelných frází doplněných excelentním přízvukem sexy východní Bond girl, a neumí česky ani prd s mašličkou, se mě bez varování zeptala, co se to tady u nás doprdele poslední dobou děje.

Kdo mě aspoň maličko zná, může jen potvrdit, že blbějšího člověka si pro tento úkol vybrat fakt nemohla. Ale co naplat, vysvětlit jsem se jí to musel aspoň pokusit. S těmi nejlepšími úmysly. I když abych pravdu řekl, s každou další polopatou informací, která substituovala v mé hlavě spíše neexistující fakta, jsem si uvědomoval, že bych se možná měl na to samý někoho sám urychleně zeptat. Jenže to by pravděpodobně znamenalo, že bych si musel natáhnout kalhoty a vyrazit hledat nějakou tu "Pražskou kavárnu". A to se mi nechtělo, jako čertovi na kříž, takže jsem se ve finále rozhodl vytvořit tento průřez znalostmi průměrného Pepíka ze Žižkova o současné situaci v České republice.

Máme prezidenta, kterýho jsme si sami zvolili, ale nemáme ho rádi, protože si dělá, co chce, moc pije a kouří, a taky nedávno někde na veřejnosti prej prohlásil, že je v pohodě bejt rasista, islamofob, nácek a všechny tyhle #nowtrending věci, protože každej má právo na vlastní názor.

A protože ho lidi nemaj rádi, teda hlavně v Praze, kde bydlí (na Hradě), tak letos na výročí revoluce v roce 1989, nebo teda aspoň myslim, že to je ten důvod, proč je 17.11. státní svátek, nepustil nikoho, kdo ho nemá rád, tam, kde se v tenhle den normálně lidi scházej, aby položili věnce a zapálili svíčky, protože minulej rok tam po něm lidi házeli vajíčkama. Místo toho se tam navezl se svýma kamarádama, pro který i vyrobil transparenty, provolávající mu slávu a dlouhý život, a lidi teď brblaj, že to je zlý diktátor, i když v Čechách má prezident jenom reprezentativní funkci, a že tu máme zpátky totalitní režim, kterej jsme tu technicky vzato vlastně nikdy pořádně neměli, a vyhrožujou mu velezradou.

Některý lidi to dokonce na facebooku naštvalo natolik, že si na stejným místě o pět dní později uspořádali něco ve stylu protestní pietní akce, na kterou ho nepozvali. Na tu už přišlo spoustu lidí, který sedmnáctýho nepřišli, a tentokrát měli zase jiný transparenty. Tihle lidi z většiny žijou z odkazu našeho bývalýho pana prezidenta Havla, což byl takovej ten srandovní týpek s knírkem, co nosil krátký hipsterský kalhoty, když to nebylo cool, a jeho oblíbený muzikanti byli Rolling Stones, Lou Reed a Bill Clinton.

Posměšně se jim říká sluníčkáři, a to buď proto, že nejsou dostatečně skeptičtí k naprosto všemu, co by mohlo ohrožovat to naše veleslavný "Češství", nebo protože obvykle pocházejí z vyšších sfér střední třídy a maj na to se jezdit v létě opalovat na dovolenou do zahraničí.

Jo, bych málem zapomněl. Ten prezident, jak ho nemáme rádi, má mimo jiné ještě mluvčího, kterýho taky nemáme rádi. Hlavně můj spolubydlící ho fakt hrozně moc nemá rád. Já ho upřímně taky moc nemusim, i když o něm vlastně nic moc nevim. Až teda na to, že jezdí na koloběžce. A kdokoliv, kdo jezdí na koloběžce, je podle mě úplnej retard.

Krom toho, že máme zlého prezidenta diktátora, tu máme taky velkou uprchlickou krizi. Akorát nevíme přesně kde a jak se projevuje. Jediný, co víme, je, že se máme bát, protože z uprchlíků, kteří nám v počátcích své invaze hrozili přebráním práce (a žen), se během posledních pár týdnů vyklubali teroristi.

A jelikož, jak již jsem zmiňoval, tu teď máme všichni právo na vlastní názor, tak se nám tu vyrojilo spoustu individuí, které ho mají potřebu prosazovat hlava nehlava za každou cenu.

Takže krom sluníčkových lidí, kteří vyjadřují těm pár našim místním migrantům svou podporu (někteří i dokonce mimo sociální sítě), tu máme například tohodle ufona, kterej až do včerejška, kdy ho obvinili z podněcování k nenávisti, lidově řečeno kopal xenofobní přebor.

Mimo nezvratný fakt, že už od pohledu vypadá jako strašnej sympaťák, kterému k dokonalosti chybí jenom slušivej koženej kabát, zabývá se rovněž studiem hmyzu, od 11. září 2001 taky nemá rád Islám, a muslimy by nejraději viděl všechny v koncentračních táborech, kde by je dle vlastních slov rád: "Namlel do masokostní moučky."

Já mu to i celkem věřím. Zračí se mu to v očích. Blbý je, že mu to věří taky spousta dalších lidí, kteří s ním ale navrch ještě ke všemu sympatizují a na demonstrace místo s transparenty chodí s ručně vyráběnými šibenicemi, což je ale asi v pohodě, protože tím jenom vyjadřují své právo na vlastní názor a taky to, že jsou celkem šikovní kutilové.

Jelikož mu ale ještě nikdo nerozbil hubu (a to bohužel ani můj spolubydlící), musí ze sebe teď dělat politického mučedníka, aby byl ještě aspoň trochu zajímavej. Život je pes. A to i když se kamarádíte s prezidentem. Nenaděláš nic.

Dalším evergreenem ve věci uprchlické krize v Čechách a na Moravě (těžko říct, kde je větší) je náš v současnosti druhý největší hitmaker, který v migrantech vidí (krom neokoukaného tématu nahrazujícího již mírně unavené téma nevraživosti vůči Romům) hlavně hrozbu pro naši vytříbenou a ucelenou kulturu, které s jejich příchodem hrozí multikulturní roztříštění.

Tak jako náš největší (a o sekuriťácké čírečko plešatější) hitmaker, který ovšem poslední dobou jede těžší dada než obvykle a místo sobě vlastních pravicově extremistických a rasistických manýrů přijal muslimy za své spojence a vytáhl po jejich boku do boje proti… skřetům, je i z fotografie shlížející český ekvivalent Justina Biebera, letos bojující o nesmrtelnou slávu ve formě Zlatého slavíka aka české ceny Grammy, "napravený" či "mírně poupravený" neonacista s vytříbeným talentem pro homonymní rým.

Karel Kryl Approved přímo ze záhrobí. Protože důvody. Asi. Bych tipnul. Možná. Nejsem si jsitej…

Není se pak čemu divit, když někteří pomatení "nadšenci" se zarputilostí Beliebers volají po postavení nové železné opony, zformování proruské polovojenské milice či alespoň pohraniční stráže.

Protože dokud nám neseberou hezký holky a pivo, tak se tady v té naší milované kotlince v srdci Evropy nic nemění, protože jestli bychom jako národ měli být něčím pověstní, tak je to naše schopnost bezbolestné adaptace čemukoliv za zvuku polohlasého nesouhlasu absolutně se vším.

Kdo nevěří, ať se zeptá dějin, nebo aspoň někoho jinýho než mě.