Role Ameriky v krvavé válce mexických drogových kartelů

Kniha The Cartel je nedávno vydaným pokračováním románu z roku 2005 The Power of the Dog, z pera amerického autora Dona Winslowa. Pojednává o soupeření mezi americkým agentem Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) a šéfem kartelu, kterého se snaží dopadnout. Na šesti stech stranách Winslow líčí, jak velké zisky plynoucí z obchodu s drogami umožňují korumpovat ty nejvýše postavené politiky, a odhaluje podíl USA na brutálním násilí páchaném v Mexiku. Pokládá otázku, zda má smysl vést válku proti drogovým kartelům za každou cenu.

Kniha nám odhaluje spoustu děsivých informací ohledně organizace a strategie kartelů a jejich (v těchto dnech) nápadně podobným protivníkům z řad vlády. Je to velmi zneklidňující čtení, založené na skutečných událostech. Winslow poskytl VICE rozhovor o tom, co jej inspirovalo ke zpracování tohoto tématu a o své naději, že tak přitáhne pozornost na „americký problém", který trápí Mexico.

VICE: Co přesně vás inspirovalo k psaní o válce drogových kartelů v Mexiku?

Don Winslow: Stalo se to v době, kdy jsem měl vydaných již šest románů. Masakr. Jiné slovo se pro to nehodí. Nedaleko mého bydliště zabili ve městě Baja v Kalifornii 19 lidí – muže, ženy i děti. Samozřejmě, že jsem hned nezačal psát, ale snažil se nejdřív přijít na to, jak se lidé dostali do bodu, kdy jsou schopni něco takového udělat.

Psal se rok 1998, a ačkoli to byl v té době naprosto šokující incident, bledne ve srovnání s tím, co se dělo dalších deset let poté. Ty nejhorší aktivity, o kterých jsem v Power of the Dog psal, by už v roce 2011 na vydělávání špinavých peněz nestačily.

Původně jste neměl v plánu psát pokračování k Power od the Dog. Co vás přimělo změnit názor? Nárůst násilí?

Přesně tak. Když jsem Power of the Dog dokončil, myslel jsem si, že jsem už popsal to nejhorší z nejhoršího. Stálo mě to spoustu sil a už jsem se k tomuto tématu nechtěl nikdy vracet. Když jsem ale seděl ve svém domově blízko hranic a sledoval vývoj událostí, vymykajících se kontrole, musel jsem se znova ptát sám sebe. Proč? A opět jsem začal pátrat po odpovědích na tyto otázky a zapisovat si, co jsem zjistil. Obě knihy dohromady pojednávají o patnácti letech drogové války z pohledu dvou postav – agenta DEA a šéfa drogového kartelu – a jejich vzájemné touze po pomstě, která se jich drží od sedmdesátých let.

Vypadá to, že obchod s drogami v Mexiku od té doby, co jste vydal Power of the Dog, prošel výraznou změnou.

Přímo drastickou změnou. Za prvé narostl počet páchaného násilí. Dějí se strašné, sadistické věci, které si nedokážeme představit ani v těch nejhorších nočních můrách. S tím rozdílem, že tohle je realita.

Další z věcí, která se změnila, je postupná militarizace války proti drogám. Kartely si najímají soukromé armády, které často tvoří bývalí příslušníci speciálních jednotek, nebo dokonce amerických protidrogových jednotek. Od chvíle co vstoupili do kartelů, se úroveň úmrtnosti několikrát zvětšila. Začalo to jako závod ve zbrojení – nejdříve se vyzbrojil první kartel, pak další a další a během chvíle tu je tisíce válčících lidí. Poté, když se v roce 2006 mexická vláda rozhodla pro intervenci, museli použít rovnou armádu, protože policie byla již kartely kontrolována. Teď tu máte skutečnou válku, která probíhá na několika frontách: kartel proti kartelu, kartel proti armádě, policejní sbory proti jiným policejním sborům.

Kartely také začaly velmi vychytrale komunikovat s veřejností. Nestačí jim jen vyhrát válku v ulicích, chtějí ostatním vnutit i svoji pravdu. Užívání propagandy - většinou skrze sociální média - je jev, se kterým jsme se ještě nepotkali. Ti lidi se snaží ututlat to, co udělali. Jindy těmito prostředky zastrašují a terorizují, nebo naopak rekrutují nové lidi. Vydírají a zabíjí novináře, aby mohli kontrolovat svůj mediální obraz. Jednou zavolali na soukromé mobily reportérům z rádia, aby jim dali instrukce, o čem mohou a o čem nesmí vysílat. Tohle je ve světě zločinu něco naprosto nového. Úplně jiný případ než ty události, které jsem popisoval ve své minulé knize.

Jakým způsobem jste nakládal s informacemi o skutečných a děsivých událostech, na kterých jste postavil vaši knihu?

Přečetl jsem hodně článků, mluvil se spoustou lidí, nebo brouzdal po internetu. Stačí pár vteřin k tomu, abyste tam našli různá videa. Snažil jsem se hlavně dohledat jména obětí. Cítil jsem, že jim to dlužím. Tito lidé měli své životy, rodiny a sny stejně tak, jako kdokoliv jiný. Nesmí být vnímáni pouze jako důkaz násilí, které je postihlo.

V knize The Cartel jste uváděl, že zapojení armády do drogové války způsobilo ještě větší krveprolití.

Ano, Mexiko zahájilo svůj vojenský program v roce 2006 a v letech 2012 až 2013 dosáhl počet páchaného násilí svého vrcholu. Za tu dobu se odhaduje asi 100 000 obětí. Když zaútočíte na kartel, tak vám ten úder vrátí a jsou opravdu dobře vyzbrojeni, srovnatelně s mexickou armádou.

Stěžejním tématem ve vaší knize je fakt, že když mexické nebo americké úřady dopadnou nebo zabijí šéfa nějakého kartelu, oslavují to jako vítězství. Doopravdy však k žádnému míru nedochází, jen ke změně rozložení sil.

Přesně tak. Jediné k čemu tohle vede, je volné pracovní místo za miliardy dolarů a vždycky se najde někdo, kdo se té pozice rád ujme. Například takový Joaquin Guzman Loera (aka El Chapo), který vedl kartel Sinaloa, se několikrát objevil v časopise Forbes na žebříčku nejmocnějších lidí světa. Zatkli ho minulý rok, ale co to může změnit? Nic. Pravděpodobně to přinese jen více násilí, protože jeho místo budou chtít zaujmout jiní lidé. Zatýkají nebo zabíjí jednoho bosse za druhým, ale nepřináší to vůbec žádnou změnu.

Proč?

Opravdový problém není v Mexiku, ale v USA. Je jím trh. Současná prohibice a poptávka po drogách vytvoří tak vysoký profit, že v tomto byznysu stojí za to válčit a umírat. Je to tragédie. 100 000 lidí bylo zabito, dalších 22 000 se pohřešuje. Je to jeden z největších konfliktů na Západní polokouli od časů Války Severu proti Jihu. A nikdo tomu nevěnuje pozornost, neboť po 11. září všichni sledují pouze boj s terorismem. Musíme ale sledovat důsledky našeho jednání vůči sousedním státům. A takových důsledků je v Mexiku hned několik.

Srovnáváte mexické kartely s Al-Káidou a Islámským státem a píšete, že protiteroristické operace USA jsou podobné těm protidrogovým. Jednoduše, jaké paralely vidíte mezi válkou proti drogám a válkou proti terorismu?

Teroristé jako Al-Káida a ISIS jsou poháněni ideologií, zatímco kartely ziskem. Podívejte se ale na to, co kartely dělají, jako je masové vraždění, mučení, únosy, znásilňování, zotročování lidí a posílání výhružných videí – jestli tohle není terorismus, tak co?

Tvrdíte také, že mexická armáda dělá ty stejné chyby, jako Američani ve Vietnamu. Jak to?

Od chvíle kdy Nixon vyhlásil válku proti drogám, rozprašujeme na marihuanová pole substanci na ničení rostlin (Agent Orange), která se používala ve Vietnamu. Místní obyvatele jsme ponechali na pospas kartelům. Mexická armáda mučí lidi technikou, kdy vám nalévá na obličej benzín smíchaný se sodou, takže máte, jakoby jste se topili. Vypalují celé domy. Na vojenských základnách zavírají a mučí muže, podezřelé ze spolupráce s kartely. Je to jako Vietnam, nebo jakákoliv jiná válka. Přestože kartely páchají ještě horší věci, než Američani ve Vietnamu, staví na druhou stranu nemocnice a kostely. Slaví Den matek a Den dětí, rozdávají dárky. U spousty obyvatelů - především na vesnicích - si tak vytváří obraz hrdinů, jako byl Robin Hood. Samozřejmě je to jen iluze.

Uvedl jste, že kartely nevydělávají jen prodejem drog, ale i na imigrantech.

Kartely kontrolují území a to nejcennější je samozřejmě u hranic. Takže ať jsou to drogy nebo lidé, kdo nelegálně míří do USA, musí projít kartelem. Kontrolují pašerácké cesty. Ve většině případů musí imigranti zaplatit převaděčům, aby se dostali na druhou stranu. Samozřejmě se někdy stává, že je jen oberou o peníze a pak vysadí někde v poušti, kde je buď chytí pohraniční stráž, nebo umřou. Jindy kartel unese celou rodinu a donutí někoho z nich propašovat drogy pod výhrůžkou zabití jeho příbuzných. Někdy tu rodinu postřílí tak jako tak, nebo udělají z žen prostitutky.

Co kdyby se zlegalizovala marihuana? Ovlivnilo by to nějak tenhle byznys?

Popravdě řečeno hodně. Když ji naposledy zlegalizovali jen ve dvou státech a v jiných dovolili používat k lékařským účelům, kleslo množství marihuany propašované z Mexika o 30 procent. To je spousta peněz, o které kartely přišly. Podle některý informací musely zavřít několik plantáží, protože by se jim nevyplatily. To je dobrá zpráva. Ta špatná je, že na místo toho zvýšil kartel Sinaloa – který je v současnosti jeden z nejmocnějších – produkci špinavého heroinu, kterým teď zaplavuje americká města. Někteří lidé při pohledu na to říkají: „Panebože, zlegalizovali jsme ve dvou státech marihuanu a teď tu máme heroinovou epidemii." Vezměte si ale, že je to jen důsledek legalizace marihuany v pár státech. Představte si, co by se asi stalo, kdybychom zlegalizovali heroin.

Chcete říct, že nejlepší řešení jak zastavit tuhle válku, je legalizovat všechny drogy?

Podívejte, žádné nejlepší řešení této situace neexistuje. Máme jen ty nejméně špatné varianty. Asi 45 let děláme pořád to samé, což nefunguje a je na čase zkusit nějakou novou strategii. Musí tu být něco jiného, než jen pouhé upravování zákonů. Nějaký nový způsob myšlení a pohledu na věc.

Od chvíle, co jste vydal The Cartel, se ve spoustě novin objevily vaše sloupky a komentáře. Ve Washington Post jste dokonce za pomocí inzerátu prosil Kongres, aby zastavil válku proti drogám. Jaké jsou vaše ambice?

Víte, pro mě jako spisovatele je nejdůležitější napsat zábavnou a poutavou knihu pro čtenáře. To je vždycky mojí hlavní prioritou. Ten inzerát jsem napsal, protože jsem to tak cítil. Co kdybych tím zažehl jiskřičku, která by mohla vést ke změně názoru politiků na celou záležitost. Možná by to mělo nějaký výsledek. Tohle téma se mě drží už patnáct let a rád bych ho viděl uzavřené. Nemyslím si, že každý spisovatel má mít společenskou zodpovědnost, ale já se tak prostě cítím. Pokud si vytvoříte nějakou pověst, musíte do toho jít prostě po hlavě a nekomunikovat pouze svými romány.

Film Sicario - Nájemný vrah přichází do kin 29.10.2015.