Strávil jsem sklizeň s jihoaustralskými pěstiteli hulení

Na jižní polokouli je čas sklizně, poměrně uspokojující doba ve státě Jižní Austrálie. Zatímco většina země chřadne pod archaickými protidrogovými zákony, tady bylo držení marihuany zlegalizováno už v roce 1987 (čemuž Australská vláda v hlavním městě vyhověla v roce 1993). Od té doby byl zákon několikrát upraven, ale co se hulení týče, Jižní Austrálie zůstává nejpříznivějším australským státem.

Chci zjistit, jak tyto zákony pěstitele z JA ovlivnily, takže jsem zamířil do Adelaide na špeka za Troyem a Jakem (nejsou to jejich skutečná jména). Jake je mladý a zanícený kluk s encyklopedickými znalostmi o pěstování kytek, biodynamiky půdy, krás přírodní udržitelnosti a výhod ovocné dřeně jako umělého hnojiva. Pyšně mi ukazuje balíček své úrody: ježící se zdravé palice ze semínek, které se občas najdou v sáčku s ostatní trávou, pěstovány a živeny nejlíp, co to jde. Ukázal mi, jak se k sobě rostliny marihuany lepí - to je dobré znamení.

Cesta legalizace v Jižní Austrálii začala v roce 1970. Bylo to ve chvíli, kdy se marihuana rozšířila od hipíků mezi hlavní populaci, způsobujíc velikou debatu – zvláště v Novém Jižním Walesu – o výhodách legalizace. Ale v červnu 1977 byli obchodník z Griffith Business School a anti-marihuanový bojovník jménem Donald Mackay brutálně zavražděn na hotelovém parkovišti a následně Královská komise zemi doporučila, aby na zvažování legalizace počkala dalších deset let. Dekáda uběhla a politické klima ve velké části země se změnilo. Avšak jakkoli to bylo nepravděpodobné, Jižní Austrálie se vrátila ke svému právu tam, kde se ho vzdala. Zvikláni potencionálními úspory za vymáhání práva, byl v dubnu 1987 představen Cannabis Expiation Notice a držení trávy přestalo nadále být kriminálním činem.

V průběhu následující dekády počet Jihoaustralanů, kteří zkusili hulit marihuanu, vzrostl z 26 na 36 procent; podobný vzestup byl zaznamenán i ve státech s přísnými prohibičními zákony. Statistiky dnes ukazují, že obyvatelé JA neužívají marihuanu více, než kdokoliv jiný, zatímco policie při menším počtu prohlídek zabaví zhruba stejné množství. Protože se zaměřují více na dealery.

Je důležité říci, že Jižní Austrálie není hulící ráj, jak si možná představujete. Držení marihuany je stále zločin; je to podobné jako třeba dopravní nehody. Ze zhruba 10 000 uživatelů, které policie každý rok přistihne, 90 procent získá omilostnění a jdou si svou cestou. Držení 25 gramů přijde na pokutu $150, která vzroste na $300 za 100 gramů (za předpokladu, že už nemáte žádný kriminální záznam). Pěstování více než pěti venkovních rostlin neomezené velikosti se setká s podobným osudem, což vytváří rozdíl mezi dealery a pouhými uživateli.

Troy i Jake patří do druhé kategorie. Troy říká, že hulí od sedmi a ochotně připouští, že byl předtím i závislý. „Nekouřím. Nepiju. Dokonce nejím ve fast foodech. Ale hulím trávu skoro celý svůj život."Další den se přidám k Troyovi a kamarádu Benovi na sklízení jejich lamp. Opatrně odstřihávají největší listy z jejich Super Skunku a oddělují každou větev s palicemi od kmene kytky, věšíc je na sušák na prádlo, kde budou schnout po další dny. Benova rostlina poskytla přes 300 gramů, zatímco Troy vypěstoval asi 200, neboť měl menší květináč.

Pro Bena je pěstování jednoduchou cestou, jak ušetřit peníze, které raději investuje do své rodiny. Při množství, které vykouří, a protože také spoustu rozdá, mu tahle sklizeň vydrží asi na měsíc. Značné množství Troyovi rostliny poputuje k jeho mámě, o kterou po celé dny pečuje a říká, že se jí po hulení přes vaporizátor lépe spí a její notoricky zaťaté čelisti se uvolní.

V určitém způsobu je Jižní Austrálie pozadu, jako ilustruje případ, kdy se Adelaide naprosto zbláznilo ve chvíli otevření řetězce koblížků Krispy Kreme na začátku tohoto roku. Ale v jiných ohledech postupně dláždí svoji cestu. I když je odporné, že je taková věc vůbec nutná, JA byla prvním státem, který zlegalizoval homosexualitu v roce 1971, následován Victorii a hlavním městem Austrálie. Pěstitele, jakými jsou Troy, Jake a Ben, drží státní postoj k marihuaně mimo kriminál. Také to pomáhá držet ostatní od nelegálních rozsáhlých plantáží, kde vydělávají těžký černý prachy. Jak krásně shrnul Troy: „Každý si zaslouží být šťastný. Každý, kromě čůráků."