FYI.

This story is over 5 years old.

Různě

Děsivé fotoalbum sériového vraha

V roce 1979 našli vyšetřovatelé z Huntington Beach v seattleské úschovní schránce patřící muži jménem Rodney Alcala stovky fotografií neznámých žen...
Images courtesy Huntington Beach Police Department

26. července 1979 našli vyšetřovatelé z kalifornského města Huntington Beach v seattleské úschovní schránce patřící muži jménem Rodney Alcala stovky fotografií neznámých žen. Vyšetřovali vraždu 12leté Robin Samsoe, která byla spatřena při rozhovoru s Alcalou měsíc před svou smrtí. Spolu s fotografiemi byly ve skříňce nalezeny i její náušnice.

Alcala byl odsouzen k trestu smrti 8. května 1980, ale úspěšně se odvolal roku 1984 s tím, že některé případy porota do jeho obvinění zahrnula z předpojatosti. Další proces se uskutečnil roku 1986 a byl též zrušen, protože soudce údajně „znemožnil obhajobě předložit evidenci k důležitým bodům případu". Alcala byl znovu obžalován v březnu 2010 a opět mu byl uložen trest smrti.

Reklama

Přes všechny tyto komplikace prokázat Alcalovu vinu však v některých případech nebylo pochyb o tom, že je Alcala několikanásobným vrahem. Ve třech přelíčeních mezi lety 1980 a 2010 mu byla prokázána sedminásobná vražda mladých žen, vyšetřovatelé však odhadují, že jich zavraždil víc. Na základě tohoto úsudku policie z Huntington Beach Police Department (HBPD ) zveřejnila Alcalovo fotoalbum po posledním přelíčení s nadějí, že některé z těch stovek žen budou identifikovány nebo se potvrdí jejich zmizení.

„Několik žen pod třicet let se na těch fotkách poznalo," oznámil vyšetřovatel HBPD Patrick Ellis. „Alcalova sbírka obsahovala snímky jeho kolegyň, spolužaček, milenek, příbuzných i cizích žen, méně než deset z nich potvrdilo, že se s ním zná osobně." I přes stovky telefonátů se od roku 2010 nepotvrdilo, že by některá z žen na fotografiích byla pohřešovanou osobou. Policie HBPD na svém webu nechala snímky žen, jejichž případ není vyřešen, a celý Alcalův případ tak zůstal částečně otevřený. Žádná z žen na fotografiích v tomto článku zatím nebyla identifikována.

Bývalý vyšetřující detektiv Steven Mack v Huntington Beach v roce 2010 na Alcalově případu také pracoval. Podle něj „je vysoce pravděpodobné", že některé z žen na fotografiích byly zavražděny. „Nemám pochyb o tom, že existují další oběti," říká. „Před několika týdny jsem kohosi slyšel zmínit 150, ale nemyslím si, že je jich zase tolik. Ale bude to dvojmístné číslo."

Reklama

Rodney Alcala senarodilv texaském San Antoniu roku 1943, ale přestěhoval se do Los Angeles, když mu bylo 12 let. Po neúspěšném pokusu vstoupit do armády (odmítli ho z důvodu poruchy osobnosti) byl přijat na filozofickou fakultu Kalifornské univerzity, kterou absolvoval v roce 1968, v době, kdy spáchal svůj první zločin. Svědek ho spatřil, jak vlákal osmiletou dívku do svého auta, kterou pak odvezl do svého hollywoodského bytu. Když policie přijela, našla dívku znásilněnou, zbitou a polomrtvou, avšak Alcala stačil uprchnout. Odjel do New Yorku pod falešným jménem a zapsal se na Newyorskou univerzitu, kde studoval film pod vedením Romana Polanského. Tragickým řízením osudu zavraždil Charles Manson Polanského manželku rok nato a sám Polanski byl obviněn ze sexuálního zneužívání dítěte. Byl to Polanski, kdo naučil Alcalu zacházet s foťákem, a Alcala poté rozjel svou kariéru jako samozvaný „módní fotograf".

„Uměl se bavit s dívkami," vysvětluje Mack. „Myslím, že běžnější je spíš to, že když muž v baru spatří poprvé ženu, která se mu líbí, tak se spíš obává ji oslovit, aby ho neposlala do háje. Alcala se nebál mluvit s kýmkoli. Dokázal ženy přemluvit, aby se nechaly vyfotit, a vycházelo mu to."

Takto se mu podařilo rozšířit své fotoalbum, které zahrnuje i snímek 23leté letušky z New Yorku Cornelie Crilley , kterou uškrtil roku 1971. Tento případ vedl k odhalení dalších dvou vražd v roce 1977: 23leté Ellen J. Hover a 18leté Jill Barcomb, obě byly z New Yorku, a 27leté zdravotní sestry z Malibu Georgie Wixted . Roku 1978 se Alcala objevil v televizní seznamovací show The Dating Game , ve které porazil dva soupeře a vyhrál rande se ženou jménem Cheryl Bradshaw. Avšak celé se to pokazilo, když ho Bradshawová poznala v backstage a zdál se jí „divnej". Jak řekla CNN v roce 2010: „Byl tichý, ale zároveň schopný z ničeho nic manipulovat, když se mu zachtělo. V mžiku byl velmi hrubý, choval se, jako by mě chtěl nějak zastrašit. Nejen že se mi nelíbil… Byl to nejdivnější chlap, kterýho jsem v životě potkala."

Reklama

Toho roku zavraždil 32letou Charlotte Lamb , pak 21letou Jill Parenteau v roce 1979, obě žily v Los Angeles. 20. června 1979 zmizela cestou na hodinu baletu Robin Samsoe a policie prohledala Alcalův byt, v němž našla účet za úložní schránku v Seattlu. Od té doby byl Alcala vězněn v San Quentinu.

„Byl to pro mě osobní případ," vzpomíná Mack, který je teď v důchodu. „Pracoval jsem v Huntington Beach jako důstojník, v době, kdy byla Robin unesena. A myslívám na ty fotky – fotky identifikovaných obětí. Na fotky Ellen Hoover z New Yorku a těch dívek z Los Angeles a pak na dívky z Huntington Beach. Celý ten případ ovlivnil výchovu mých vlastních dětí, nemohly chodit všude. Nemohl jsem třeba dovolit, aby šly samy na pláž."

Další ženy, které se staly pravděpodobně Alcalovými oběťmi, jsou 19letá Pamela Jean Lambson ze San Francisca. Zmizela roku 1977 poté, co řekla přátelům, že má schůzku s fotografem. Policie tvrdí, že nemá k dispozici evidenci DNA, ale výpovědi svědků odpovídají Alcalově profilu. Policie v Seattlu je přesvědčena o tom, že Alcala stojí též za vraždou dvou mladistvých dívek z let 1977 a 1978, avšak důkazy jsou nedostatečné.

Jeho schopnost vyvléknout se z obvinění byla připisována jeho vysokému IQ, které dosahuje hodnoty 135. Ale Mack si myslí, že měl doposud „jen kliku".

„Jednou jsem s ním mluvil," říká. „A je inteligentní, ale ne zas tolik, jak si o sobě myslí. Napsal knihu s názvem You the Jurya já ji četl, nebo spíš snažil jsem se ji přečíst, ale nemělo to hlavu ani patu. Je to blud. On není blázen, je to sexuální deviant a vraždění ho vzrušovalo."

Reklama

Pokud poznáte některou z dívek v tomto článku, prosím, kontaktujte detektiva Patricka Ellise: pellis@hbpd.org