Jak postavy z videoher změnily způsob, kterým se oblékám

Lightning z Final Fantasy XIII je jednou z tváří kampaně "Series 4" Louise Vuittona

Přiznávám, nikdo si mezi mnou a módou neudělá rovnítko. Můj šatník se skládá z neutrálních kusů a pak čehokoliv, co mě donutí koupit kámoška, když chce, abych porušila svou zálibu v černém, bílém, šedém a béžovém oblečení. Nejde o to, že bych neměla vkus, jen mi chvíli zabere zkombinovat to, co vypadá dobře a cítít se v tom dobře. Pro game jamy oblíkám maxi sukni s vysokým rozparkem na straně nebo džínové šortky s oversized trikem s Godzillou. Záleží na náladě.

Oblékat se jako žena, co je do her, může být problematické, ať už profesionálně nebo po osobní stránce, zvláště když se plánujete zúčastnit veletrhů jako Game Developers Conference, IndieCade a Pax. Maddy Myers v článku na Paste diskutovala o způsobu, jakým se na takové akce oblíká a proč. To mnou docela otřáslo. Když ženy vedou průmysl, kterému normálně dominují muži, tak se způsob, jaký se oblíkáme, stane hlavním tématem konverzace.

Když jsem na Pax East propagovala hru, které jsem dělala marketing, všimla jsem si rozdílu v reakcích lidí na základě toho, co jsem měla na sobě. První den jsem měla tričko s potiskem a děravý džíny a nic se popravdě nestalo. Druhý den jsme si vzala sukni s vysokým pasem a tmavě modrý tílko a lidi mě okamžitě začali vnímat jinak. Dostala jsem hodně nevyžádaných poznámek na můj vzhled. Lidé na mě koukali delší dobu a dívali se na místa, kam se den předem nepodívali. Byli ke mně hodnější. Byli ke mně zlejší. Bylo to divný.

O ničem z toho jsem do PAX nepřemýšlela. Přemýšlela jsme o hře a o lidech, kteří si jí budou chtít zahrát, jak mě budou bolet nohy, protože tyhle boty k mým nohám nejsou zvlášť milé, a s kterými ze svých zahraničních přátel bych se ráda potkala. Ale nyní, když jedu na veletrh do New Yorku jako nezávislá vývojářka a freelance kritička, je to něco, o čem musím přemýšlet. Hodně.

Co si sakra vezmu na sebe?

Je to divný, snažím se to rychle sfouknout, abych se s tím už nemusela obtěžovat a mohla se už posunout dál. Ale s hashtagem #GameDevFashion, co v únoru oblítnul Twitter, je to možná o něco míň divný. Je cool vidět lidi sharovat jejich osobní styly a pokořit tu představu, že vývojáři nemají vkus. Chci říct, že mám ve skříni taky košile, ale není to jediný styl, který tam mám.

Článek pokračuje pod videem…

Tohle není poprvé, co se móda a počítačové hry setkaly. Lightning má novou roli jako ambasador kampaně Louise Vuittona a upozorňuje tak na způsoby, jakým postavy z videoher fungují jako módní ikony. Dál je tady hra s Barbie, která zajisté bude inspirovat děti ve způsobu, jakým se ženy ve videohrách oblékají, což stojí za uznání.

V rámci přípravy svého šatníku na veletrh IndieCade předkládám seznam postav z her, které mi posloužily jako inspirace pro můj nedbalý a mírně roztomilý styl.

Poznámka: Protože je Lightning nyní módní tváří, vynechávám jí ze svého seznamu. Nebylo by to fér.

Její vzhled: Modré tílko, černá uplá sukně, kožené boty nad kolena.
Co mě dostalo: Uplá sukně a vysoké boty.

To je můj zimní outfit, ačkoliv ho většinou doplňuju o pletený svetr (promiň, Jill, ale už nemůžu nosit tílka). Pod to si vezmu silonky a je čas vyrazit ven. Obvykle tomuhle outfitu říkám 'zombie apokalypsa', protože se v něm cítím sebevědomě a byla bych v pohodě nosit ho dny, než by svět vybouchl a já bych neměla přístup k dalšímu oblečení. Oblékat se jako ona na herní veletrhy mi dodává odvahu, když vím, že v téhle sukni a s těmahle botama byla schopná sundat Nemesis, tak neexistuje žádný důvod, proč bych nezvládla hromadu cizích lidí v podobném outfitu.

Její vzhled: bílý crop top, hnědé kraťasy, podvazky, rukavice a vojenské boty
Co mě dostalo: bílé tričko, kraťasy a vojenské boty

Tohle je skvělý outfit na léto. Obvykle vynechávám kvůli pohodlí crop top, ale jde o perfektní outfit, když jdete ven. Ve skutečnosti avatar, který pro mě byl vytvořený v první hře, na které jsem pracovala, měl podobný outfit jako Tifa: bílé triko a vojenské boty. Kvůli Tifě si nechávám i dlouhé vlasy, i když jednou za čas mám nutkání si je zkrátit na Jill Valentine. Tohle byl můj typický outfit, když jsme byla malá. Jasně, pro ostatní jsem vypadala neupraveně, ale uvnitř jsem věděla, že vypadám jako nejvíc cool, nejsladší a nejsilnější postava z videoher.

Její vzhled: bílé šaty se zapínáním za krkem s tenkou látkou přes
Co mě dostalo: ty šaty

V době dětství/pre-pubertě jsem nebyla cizí k zamilovávání se do postav z Final Fantasy a Rinoa nebyla žádnou výjimkou. Mám triko s andělskými křídly vystřiženými na zádech v naději jejího soucitu a získání jejího srdce. Ale to není to, co si od ní beru. Co mě dostalo, jsou ty šaty, která má na plese (a které Squall dokazují, že proti ní nemá šanci). Tyhle šaty ztělesňují to, jak chci vypadat já, když se hezky obléknu: elegantně, zábavně, prostě.

Její vzhled: roztrhané džíny, tmavě modré tílko, kožené boty ke kolenům.
Co mě dostalo: všechno. Roztrhané džíny mám najradši. Takže hlavně to a řetízek, který má těsně kolem krku.

Když jsem vyrůstala, nikdy jsme nehrála Parasite Eve z roku 1998 (neměla jsem PlayStation, dokud nevydali PS3), to ale neznamená, že jsem nestrávila čas prohlížením herních časopisů a obdivováním Ayina stylu. Byla kouzelná, silná a měla hru jen sama pro sebe. Stal se z ní pro mě mýtus a část mě si myslí, že má neochabující láska k ženám z podivných videoher a hororů se zrodila z tohohle obdivu. Styl Ayi ve mně zůstává: její šaty s rozparkem se projevují v mých sukních s rozparkem, díky jejím černým šatům se cítím dobře ve svých černých šatech a její roztrhané džíny s tílkem zachraňují mé dny, kdy nevím, co si obléct a nechci řešit, co si bude kdo myslet.