VICE mix #18: Fiordmoss

Jedna z nejzajímavějších českých kapel chystá novou desku. Předtím tu ale ještě je mix.

by Adam Pešek

2.5.14

foto: Jan Durina

Když se na české hudební scéně poprvé objevili Fiordmoss, mluvilo se o nich jako o odpovědi na vzestup severského popu, kde se přirozeně mísí tradiční písničkářství s vytvářením hudby pomocí digitálních technologií. Možná to na někoho může znít moc chytře a moc tomu asi nepřidá ani to, že kapela získala tu nejvíce intelektuální hudební cenu v ČR – Vinulu za objev roku 2011. Ale v podstatě to celé znamenalo především, že tady máme skupinu, co zní současně a dá se dost dobře poslouchat.

Reklama

Od jejich debutového EP ale už nějaký čas uplynul, kapela se teď soustředí na nahrání svého dlouhohrajícího debutu a všichni její členové navíc mají svoje vlastní hudební projekty. Baskytarista Roman Přikryl se třeba začal víc věnovat taneční hudbě a tak jsme ho nechali udělat pro nás mix. Tak si ho poslechněte – je v něm pár nikdy nevydaných věcí – a přečtěte si, co je u něj i u jeho kapely nového.

VICE: Ahoj, Romane, co je nového u Fiordmoss? Teď o vás delší dobu nebylo moc slyšet…

Roman Přikryl: Pracujeme právě na první dlouhohrající desce a mezitím jsem všichni byli dost zaneprázdnění prací na dalších projektech. Konkrétně já jsem začal hrát s naším bubeníkem Jon-Eirikem v jeho sólovém projektu na pomezí techna a housu a Petra pro nás dělá VJing. Jan nedávno vydal svoje debutové sólo EP pod názvem Mirror Karate, které vyšlo pod naším kolektivem Fathermother, který jsme taktéž nedávno spustili jako novou otevřenou platformu sdružující několik lidí. Žijeme stále v Berlíně a momentálně zkoušíme na koncert v Praze v paláci Akropolis. Bude to 10. května v rámci festivalu Mladí ladí jazz a bude to v podstatě takový dvojkoncert, jelikož zahrajeme právě i s Boskou.

Je to v Berlíně lepší? Tady snad všichni umělci mluví, jak se tam jednou odstěhují, protože v ČR nejde moc fungovat, ale většina už to na rozdíl od vás nedotáhne.

Pro nás to mělo hodně různých důvodů, proč se odstěhovat, a myslím, že ten důvod, co uvádíš, byl pro nás nejmíň důležitý. My jsme hlavně byli už několik let usazení v Brně a všichni z nás jsme potřebovali změnu. Hlavně jsme věděli, že potřebujeme novou inspiraci a získat větší přehled, kam je možné se posunout, toho se dostává v Berlíně hojně. Co se týká fungování, rozhodně nabízí mnoho možností, ale to neznamená, že je snadné je využít. My osobně musíme dělat spoustu dalších věcí a nikdo z nás se tu neživí pouze autorskou hudbou. Dostat se tady někam dál a tím líp fungovat znamená začít zase od znovu, stejně jako jsi začínal v Česku, a to je práce na několik let.

Reklama

Chcete teď víc cílit na český nebo globální publikum?

To my takhle rozdělený nemáme, jsme rádi za každý hraní, protože všude je to jiný. V Česku to máme rádi, protože jsme tam doma a známe to. V zahraničí to zase znamená nové cenné zkušenosti. Snažíme se v podstatě o oboje stejnou mírou.

Ty osobně se teď začínáš víc věnovat taneční hudbě, viz ta práce s Boskou nebo DJing. Co tě k tomu přivedlo?

To ne, já na tom vyrostl. DJingu a produkování taneční hudby jsem se věnoval od svých asi 14 let až do doby, kdy mi shořely desky a přišlo Fiordmoss. S Boskou to vyznělo tak nějak přirozeně, jelikož jsme se potkali v kapele a on chtěl zkusit hrát svoje live show trochu jinak. Mně se jeho přístup k hudbě vždy líbil, tak jsme to zkusili a začalo to dobře fungovat. Berlín mi opět připomněl můj vztah k taneční hudbě, a proto jsem začal opět příležitostně hrávat i jako DJ, hlavně pak s Jon-Eirikem v rámci našich koncertů. Je pro mě taky hodně zajímavý, jak se Fiordmoss i Boska navzájem inspirují v přístupech k tvorbě.

Takže Fiordmoss i Bosku teď učíš dělat víc taneční věci?

To zas ne. Je pravda, že s Boskou to teď směřuje k víceméně tanečnímu setu, což je trochu změna od toho, jak to mel nastavené předtím sám, ale taky zaleží na typu koncertu, kde hrajeme. Fiordmoss se tím do jisté míry také inspiruje, ale ne ve smyslu toho, že bychom se snažili dělat taneční hudbu, spíš se nám otevřel na to další nový pohled a tím je to pestřejší.

Reklama

Teď tedy musí přijít otázka, co tebe konkrétně z elektronické hudby baví. A rovnou nám s ním představ mix, cos pro VICE připravil:

Obecně je pro mě důležitější osobitost a bezprostřednost více než nějaká formální omračující dovednost, která mě pak často i ruší. To sleduje i můj mix, který obsahuje písničky z různých žánrů, ale porad si mezi sebou mají co říct. Další pojítko jsou samotni autoři písníček, většinu znám osobně a mám s nimi blízký vztah.