VICE průvodce sportem

Ať už jste fanatickým fanouškem vašeho oblíbeného týmu, nebo špekáček, který nedokázal udělat na střední kotrmelec, natož toč vzad, tak vám tento průvodce přijde vhod. Díky němu se konečně vyznáte v terminologii, gestikulaci a mnoho dalších věcech ve sportu. Už nikdy nedostanete tečku za to, že špatně mluvíte o pravém beku ze Sparty nebo o pivotu ze Zubří. Už nikdy nebudete ta šedá myš v hospodě a budete moct hodit pár vět zkušeného fajnšmekra do placu. Po klasickém pětipívu už je většinou jedno, co říkáte, hlavně že neposíláte kapitána oponentů do prdele. Kdyby ano, tak si nezapomeňte cestou ven vzít do ruky popelník nebo aspoň půllitr. Tím bez problémů ukončíte jakýkoliv spor. Ať už se týká balerín nebo Tomáše Řepky. V následujících měsících se vám to určitě bude hodit. FANOUŠCI

Rozhodně se vyhýbejte těm fanouškům, kteří nosí v rozkroku výbušniny třetí třídy. Protože těmto typům se lehce splaší kladiva a není s nima zrovna nejlepší rozmluva. Proto se radši soustřeďte na menší kalibry. Musíte hlavně v maximálním měřítku mykat. Bez toho vás prokouknou a budete nejslabší článek diskusního kroužku. Jestli se nacházíte na stadionu, tak se musíte nechat unést, o tom není zbytí. A když si párkrát vylijete zlost na rozhodčím, tak váš kredit mnohonásobně stoupne. A hlavně ušetříte stovky korun za terapeuta. Pokud vám už nestačí verbální vypětí, tak se nestyďte a tu kozu, co držíte v ruce, hoďte směrem na hřiště, popřípadě cestou domů shoďte pár popelnic. Co si budeme povídat, kdo z nás to už někdy neudělal. A ani to nemusí být v davovém šílenství.

MY, NÁŠ, VÁŠ, VY
Mykáním trpí každý fanoušek, takže si odvykněte mluvit v jednotném čísle. Každý fanoušek přece ví, že jeho tým a jeho hráč dávají společně góly, body či koše. Podobnou nemocí trpěla šlechta, která mluvila o sobě pouze v množném čísle. V dnešní době touto nemocí trpí pouze Venca na Hradě a sportovní fanatici. Takže až vyčerpáte ve vašem oblíbeném podniku témata, jako je globální oteplování, atomové elektrárny, místní biotop a arabské revoluce a přejdete na vášnivou diskuzi o sportu, tak si pamatujte: My jsme dali gól. My jsme vyhráli. My jsme nejlepší. Toto mykání vám pootevře dveře mezi fanoušky. OTEC

Vypadnete mamce z káči a táta vás už chce oběsit na šále svého klubu. Prostě to máte jasně nalajnovaný a nemáte šanci svobodně se rozhodnout, zda budete fandit týmu z pravého břehu řeky, nebo týmu z levého břehu řeky. V předškolním věku si tuto manipulaci neuvědomujete, ale k patnáctinám otcové rozdávají ledvinky v klubových barvách a vrcholem bývá čepec ve tvaru zátky od lahváče. Dalším častým jevem je, že otcové chtějí mít ze svých potomků profesionální hráče ve svém klubu. Otázkou je, z jakého důvodu.  Jestli chtějí každoročně permici a dres zdarma, nebo seknout s prací a užívat si každého bonusu za vítězství svého potomka, nebo si chtějí ukojit své ego. SPORTOVNÍ KANÁLY

ČT 4 je výsostní kanál pro vysílání sportu na našem území. Celý ho měl pod palcem nesmrtelný moderátor Ota Černý (teď ohlásil odchod do důchodu), který čas od času moderuje svůj pořad Na slovíčko. Tento pořad moderuje s takovou grácií, že máte co dělat, abyste u něho neusnuli. Teda pokud jste si zrovna nevrazili jehlu pod jazyk a nepíchli jste si pár dávek na dobrou noc. Fotbaloví komentátoři se radují z každé zakončené akce, basketbalovými přestávkami vás provází navždy dvacetiletý moderátor s hrncem na hlavě a během zápasu si komentátoři honí vrabce z každé smeče na českých palubkách. Na Primě vás momentálně zase provází lev salónů Libor Bouček s Dianou Kobzanovou. Oba dva to jsou vysloveně odborníci za slovo vzatí a maximálně se dozvíte, že si klíčový hráč v 11 letech vrazil třísku do paty a to byl ten moment, který ovlivnil celou jeho kariéru. Na Nova sportu, budiž Galaxii sport vysílač lehký, se akorát popichuje československá dvojice moderátorů o to, čí tým si osedlal víc děvek během soustředění.

FRÁZE
Sportovní fráze se staly už takřka legendou. Každý přece víme, že do zápasu musíme vlítnout a hrát srdíčkem. Pokud máme za sebou sérii proher, tak musíme zvednout hlavu a prorazit tu smůlu a jít tomu pomyslnému štěstíčku naproti. Ale bez snahy to nepůjde. Hlavně si pamatujte, že každý zápas je jiný a začíná se od nuly, takže nesmíte žádného soupeře podcenit, jinak akorát naštvete trenéra a ten vám potom udělá v kabině vítr.
Jestli zrovna vyhráváte, tak nesmíte usnout na vavřínech, ale přitom musíte hrát poctivou hru zezadu na jistotu a pokud možno z nějakého protiútoku udeřit a tím dostat soupeře na kolena. SPORTOVNÍ REKLAMA

Ono se jim vlastně nedá říkat sportovní reklama, protože během přestávek na vás většinou vyskočí reklama na zlepšení erekce nebo prostaty. Nikdo přece nevěří, že Marek Vašut má problémy s prostatou, a na takovou reklamu jen těžko přitáhnete něžné pohlaví ke sledování sportovních utkání. Ve vzduchu už visí jenom otázka, kdo takovou reklamu vymýšlí nebo kdo pro určitou reklamní agenturu dělá průzkum. Jen těžko si lze představit, že tyto rádoby chlapsky drsný reklamy působí alespoň na polovinu diváků. Další kapitolou jsou reklamní přestávky během zápasu přímo na stadionu či v hale. MAJITELÉ KLUBŮ

Zde si musíte dát pozor! Minimálně ve fotbale můžeme říci, že co druhý majitel, to geniální podnikatel: Aleš Řebíček, Jaroslav Starka, Miroslav Pelta a J&T. Nemůžeme říci, že každý majitel má nečistou duši, ale na českých hřištích zkrátka platí, že ve sportovních klubech se nejlépe perou peníze z hazardu a nekalých transakcí. Takže diskuze o sportu se klidně mohou vášnivě zúčastnit investigativní jedinci a budou se mezi sportovními fandy alespoň na chvilku cítit mezi svými. V podstatě financování sportovních klubů krásně kopíruje oblastní loutkové divadlo v podání zastupitelů a majitelů největších firem. Doufáme, že jsme vám ukázali alespoň svrchní slupku sportu tak, abyste se neostýchali jít do putyky mezi týpky, kteří si hodí svého Milana na stůl, loupnou do sebe pětipívo a rozdávají své manažerské a trenérské rady celému světu. Teď se k nim můžete přidat a krapet si s nimi popovídat a oni vám třeba někdy koupí poctivýho půldecáka. Jestli se ale nechystáte do podobného podniku, tak se vám určitě stane, že se objevíte na stadionu, v hale, prostě někde, kde se kouká na sport, a teď už víte, že hlasité povzbuzování, především nadávání na rozhodčího, je ta nejlepší věc jak pro vaši psychiku, tak i pro vaše postavení ve fanouškovském kolektivu.