FYI.

This story is over 5 years old.

Μodă

Gaahl nesnáší tvojí teplákovku

Pamatuješ na Gaahla? To je ten norskej hubeňour s dlouhýma vlasama o kterým jsme už mluvili, třeba v seriálu True Norwegian Black Metal na VBS.tv. Byl to zpěvák kapely Gorgoroth, tý nejstrašidelnější kapely z celý Skandinávie.

S bývalým frontmanem Gorgoroth o módě pěkných klucích

Pamatuješ na Gaahla? To je ten norskej hubeňour s dlouhýma vlasama o kterým jsme už mluvili, třeba v seriálu  True Norwegian Black Metal na VBS.tv. Byl to zpěvák kapely Gorgoroth, tý nejstrašidelnější kapely z celý Skandinávie. Párkrát byl taky ve vězení za rituální mučení a násilnosti a aby toho nebylo málo, odsoudil ho dokonce sám papež. Je to chlápek, kterej mezi jednou ovcí probodnutou kůlem a ukřižovanym modelem, řve, prská a chrchlá do publika, zatímco hektolitry ovčí krve stříkají do všech směrů. A pak byl taky v Bergenu, v Norsku, zvolenej gay osobností roku 2010. Jo, je to tak, fakt on.
Dneska je Gaahl rezervovanější a rafinovanější. Nedávno byl spatřen jak se z první řady kochá módní přehlídkou značky který je spolumajitelem: srkal drahý italský červený a dělal oči na svýho devatenáctiletýho přítele, Robina Jakobsena, modela, který tam zrovna na mole předváděl androgynní pestrobarevnou kolekci za ohlušujícího zvuku houseu alá víkend na Ibize. A tohle nám přišlo docela zajímavý, ačkoli jsme netušili, jestli s náma Gaahl o svým oblečení vůbec bude chtít mluvit. Když jsme se zeptali, byli jsme spíš nejistý, říkali jsme si, že bysme ho třeba nudili. A nakonec jsem zjistili, že právě on je asi převtělením Baldera, norskýho pozlacenýho bůžka štěstí a dokonalosti. Takže jsme dali řeč. U sklenky drahýho vína, žejo.

Reklama

Vice: Vypadáš hodně vyklidněně, docela šťastně. Řekni, jak teď usměrňuješ ty svoje silnější povahový rysy, když už tu nejsou Gorgoroth?
Mám svojí metodu. 90 procent mojí umělecký tvorby není tímhle světem zachytitelný.
Jaká je myšlenka stojící za Wynjem, značkou co jsi založil se svým bývalým partnerem Danem DeVerem?
Abych se přiznal, tak já nejsem návrhář. Je to nápad Dana, jeho vize. Já jsem mu jenom pomohl, hlavně finančně. A skvěle to funguje jako kanál, co vysílá ven. S Danem už jsme o tom hodně dlouho nemluvili, nějak jsem tuhle planetu delší dobu nenavštívil. Na přehlídce už jsem nebyl ani nepamatuju.
Věříš tomu projektu?
Jasně. Bude z toho něco velkýho, věřím Danovi, je plný kreativity, někdy až moc.
Co znamená to jméno, Wynjo?
Je to norský slovo, znamená "cesta, která vede ke štěstí a k dokonalosti", ale nemůžete to přeložit přesným slovem do dnešního nebo jinýho jazyka. V norštině totiž štěstí a dokonalost znamenají podobný koncept.
Souhlasíš s tím?
Dokonalost je štěstí.
Říká se, že "šaty dělaj člověka."…
Mám špatnou náladu z ošklivých lidí, jsem podrážděný. Pro mě je estetika hodně důležitá.
Myslíš tím teď lidi v ošklivým oblečení?
To nejhorší co může být je vidět na ulici lidi v teplákovce. Jsi členem společnosti, tak se podle toho oblíkej.
A viděls už někoho v těch teplákovkách co jsou v jednom kuse?Jako overal?
Jsem si jistej, že ten kdo je vymslel se teď někde válí pod stolem smíchy, zatímco my dva si tu povídáme.
Tak se mi zdá, že budeš preferovat spíš jednoduchost.
Když něco odhalíte až k samotný podstatě tý věci, stane se to expresivnější, živější. Snažit se o nějaký maskování tisíci detaily nemá cenu, znamená to, že to co máte na sobě není dobrý. Jednoduchost to je čistota a tím pádem krása.
Ještě pořád mluvíme o módě?
Vždycky jsem se oblíkal do věcí jenom v jedný barvě, takovej přísnej styl. Nosím jednobarevný mikiny od dětství.
A napadlo tě někdy mít vlastní značku?
Ne-teda aspoň ne teď. Mám svojí "uniformu". Ale kdo ví.
Je to co máš na krku mjöllnir (Thorovo kladivo)?
Je to islandský wolf-cross (následuje minuta upřenýho pohledu). Další otázka?
Ok. Jaký je vztah mezi tvýma hudebníma projektama a tvojí estetikou?
V Gorgoroth jsme měli spoustu chaotických nápadů. Hodně záleželo na tom, jestli ty nápady byly realizovatelný. A pak poslední dobou jsme vždycky tak nějak mohli víc než jsme vlastně chtěli. Tak třeba na jednom koncertě v Krakově jsme mohli využít moře symbolů. Něco jsme používali už dřív před tím, ale nikdy se nám zatím nepodařilo přibít modely na kříž, a k tomu ty beraní hlavy na kůlech, nádhera to byla. No skvělěj nápad.
Myslíš si, že má black-metal celkově ošklivej styl?
Hodně lidí ze scény nemá bohužel žádnej.

Reklama

Gaahlův nynější přítel, Robin Jakobsen, pózuje pro značku Wynjo -kolekce z roku 2009-, která vznikla spoluprácí Dana DelVera a Soniy Wu.

Jak to?
Neberou se vážně. Ti nejvíc zapálení jsou ti, kterým ani moc nejde o to, jestli jim někdo vydává věci nebo ne. Dost se jich taky drží spíš takovýho základního stylu. Je to jak vlak z Bergenu do Osla: snaží se vší silou zůstat ve vymezených kolejích, neobjevují nový teritoria. A čím jsi starší, tím je těžší zbavit se starých návyků.
Jak jsi dospěl k rozhodnutí nechat black-metal za sebou a jít dál?
Gorgoroth museli zemřít. Musel jsem je zničit, protože už jsem neměl co nabídnout. Jsi napódiu, nehýbeš se a opakuješ pořád dokola tu stejnou věc. Růst skončil. A můj pracovní proces si žádá jistou izolaci. A ve chvíli, kdy se z toho stal už jenom byznys, se všemi těmi rozhovory a pozorností, nebyl už čas na pořádný obsah. Umění bylo zničeno. A nahrávalo to lidem, který toho chtěli jenom využít. A za takových podmínek jsem nemohl pracovat.
Jak to myslíš, že lidi zneužívali svojí pozice?
Využívali toho, že mě někteří lidé obdivovali a uctívali. Když máš moc je strašně snadný ztratit hlavu, takže jsem musel zosnovat plán: jak rozdělit Gorgoroth.Jasně, mohl jsem jenom prostě opustit kapelu, ale říkal jsem si: vždyť Gorgoroth jsou moji. Je to můj postoj, můj obličej. Fakt jsem je miloval, ale už jsem nemohl jít dopředu. A taky nemůžeš nechat svůj meč v rukou nějakýho imitátora. Jo, musel jsem bodnou do zad. Nebylo to hezký, ale bylo to nutný.
Jak se cítíš jako black-metalová ikona?
Neber mě tak. Já jsem já.
Nikdy tě neovlivnily titulky v bulváru?
Měly by snad? Proč? Svět se točí jak chce sám. Nenesu zodpovědnost za to, čemu kdejakej hlupák věří nebo chce věřit.
Ještě pořád sympatizuješ s podpalováním křesťanských kostelů?
Jistě. (Nalije další víno.)
Zaslechli jsme, že jediný monopol, který uznáváš je státní monopol na alkohol.
Protože to zajistí, že to nejsou jen šéfové supermarketů, kdo rozhodne o tom, co se objeví v obchodech. Jinak by byl malý výběr. Je přeci skvělý, že je výběr tak velký. A taky jde o kvalitu, a samozřejmě cenu. Dokonce znám lidi z Francie, kteří si jezdí kupovat víno do Norska.

Reklama

Bývalý Gaahlův přítel, Dan DelVero, v Berlíně při focení kampaně Wynjo k zimní kolekci 2010.

Teď zrovna piješ co?
Přírodní víno, to znamená víno, co fermentuje samo- bez přídavků kvasinek, oxidu siřičitého nebo jiných sulfitů. To je pravý víno. Má úplně jinou vůni, dost často voní jako sýpka a není to moc příjemný, a taky úplně jinou chuť. Je to takový náladový víno. Jako já. Schizofrenní víno. Někdy ho třeba prostě vůbec nemůžeš pít.Je takový funky, jestli se tohle slovo dá použít ve spojení s vínem.
A co se týče hudby, co posloucháš?
Ticho.
A chtěl by si teď něco slyšet?
Dej tam něco od Klause Nomiho- pro Dana. Nádherný hlas. Ještě než se vydal na sólovou dráhu, tak dělal sboristu pro Davida Bowieho. (Hledáme video na Youtube.) Tahle písnička je z roku 1982, to je rok před jeho smrtí.
Máme tady taky otázky od Dana.
Odpovím na cokoli.
Jaká bytost jsi?
To je otázka, kterou si Dan pokládá často, myslím, že nechápe jaký jsem. A myslím, že to nechápe nikdo. Kdybych se měl zamyslet a zapátrat v sobě, myslím, že norsky by se to řeklo rimturs.
A co to znamená?
Je to něco, díky čemu všechno klíčí a roste. Síla přírody, tvor v nepřetržitým pohybu. Z toho vychází moje puzení k neustálýmu pohybu, ale taky averze k tomu mít moc nad druhým člověkem, nutit někoho žít v nějakým sytému. To je to nejperverznější co si umím představit.
Tvoje plány na rok 2011?
Najít si místo, kam se můžu schovat a nerušeně tajně pracovat.
Chtěl by sis s náma udělat výlet po horách ve fialových šatech Wynjo?
(smích) Jestli je bude mít i někdo další, tak jo.
Co je ta největší zrada vůči lidskýmu druhu?
Nebýt zodpovědný za svoje činy.
Jak dlouho jsi na týhle planetě?
Vracím se každých 1.200 let.
Jsi tak sexy jak se říká?
Nemyslím si, že "sexy" je zrovna ten první adjektiv, co mi prolítne hlavou, když přemýšlím sám o sobě, ale jsou tu tací, co si to myslí.

Robin a Gaahl se procházejí pod Malagským sluncem (Španělsko).

Ok, dost Danových otázek. Když mluvíme o klucích, říká se, že tě víc zajímá určitá estetika, než samotný fyzično.
Myslím, že jsem něco jako efebofil (efebo- ze starořeckého označení mladíků cca. mezi 18-20tým rokem, pozn. překl.). Taky moc nerozumím smyslu fyzického kontaktu. Je to něco, co mi je hodně vzdálený.
Počkej, takže říkáš, že preferuješ dospívající kluky?Efeby?
Když se mluví o efebech, je to spíš symbol, je to právě ta estetika o kterou tu jde. A taky je tam něco v jejich pohledu, v jejich vůli. Chuť objevit vlastní individualitu, stát se něčím jedinečným, to je u mladých kluků velice silný. Právě vychází z kouzelnýho světa dětství a zakončují asi tu nejtěžší, nejchaotičtější přechodovou část života. Nevím proč, ale tohle mě přitahuje. Miluju to: neomezenou chuť být.
A k ženám máš jaký vztah?
Mám rád hrdý ženy. Ale nemám rád mladý holky, jsou nechutný. Je v nich určitý druh poddání, který se mi nelíbí ani trochu. Nikdy bych nemohl mít fyzický styk s ženou. Nelíbí se mi ty obliny, nikdy jsem nepochopil prsa. Myslím, že to má něco společnýho s níže posazeným epicentrem, já dávám přednost maskulinějším formám.
Před rokem jsi vyhrál v Bergenu cenu "Gay osobnost roku". Co to pro tebe znamená?
Vůbec nic. Díky, být hetero osobností roku je báječný! Být pákistáncem roku je báječný! Myslím si, že udělovat ceny na rasový a sexuálně orientační bázi je vážně hloupý. Ale nejspíš to něco důležitýho znamená pro ostatní, proto jsem to přijal.
Nevypadá to, že bys přikládal nějakou váhu celý gay otázce.
Myslím, že to není o nic důležitější než jiný rysy mojí osobnosti.
A jaký na to byly reakce na black-metalový scéně?
Black-metalová scéna je poměrně liberální. Neznám nikoho kdo by byl zhusenej tím, že jsem gay. Možná si to říkají mezi sebou, ale mě nikdy nic neřekli. A krom toho, za těch víc než třicet let jsem byli otevření, co se sexuality týče, jen já a Rob Halford.
A najednou jsi se zamiloval do svýho ex-přítele.
Ve skutečnosti to byla náhoda, najít někoho a konečně říct "wow". Nikdy jsem nepotakl nikoho, kdo by takovým způsobem narušil můj vztah s okolním vesmírem. Otázka je: chtěl jsem, aby se to stalo? Šest měsíců před tím jsem říkal svýmu kamarádovi,  Erlendu Ericksenovi (bývalý bubeník Gorgoroth), že jsem se dostal do bodu, kdy se buď opravdu zamiluju nebo si najdu nějaký šílený fetiš. Měl jsem všechno, co jsem si mohl přát, ale nic už mě neuspokojovalo. A pak jsem poznal člověka, co…Já jsem bytost s nohama pevně na zemi, ale pamatuju si, že najednou byla tahle stejná Země dost zvláštní místo. Proto říkám, že bych sám nikdy nezačal dělat svojí vlastní značku oblečení. Neumím říct, co by se mohlo stát, ani jaký by byl můj další kreativní krok.
Je tohle podle tebe svoboda?
Je mi se mnou samotným strašně dobře. Nevím, co bych měl udělat jinak, aby mi bylo líp než mi je teď.
Tak na to si připijem. Skål.
Skål na štěstí a dokonalost! Skål na to být sami sebou, jak nejlíp to jde!