FYI.

This story is over 5 years old.

cestování

Proč by nás mělo zajímat vypalování pralesů v Indonésii, když žijeme 16000 km daleko

Srozumitelný přehled toho, proč byla půlka jihovýchodní Asie v plamenech, a proč jsou z toho každoročně všechny organizace na ochranu přírody na infarkt...

Milujete cestování a rádi poznáváte zvyky a tradice navštívených míst? Tak si, až příště poletíte surfovat na Bali, odskočte vedle na Sumatru nebo Borneo a podívejte se zblízka na to, jaké následky má místní vypalování velkých ploch území kvůli novým plantážím na palmy olejné a dřevu na celulózu. Jedou si to tu od roku 1997, takže se to za tradici – ač ponurou – považovat dá.

Je nám jasné, že máte tisíc věcí ve svém životě, které si vyžadují vaši pozornosti, a tak jsme pro vás připravili jasný a srozumitelný přehled toho, proč byla půlka jihovýchodní Asie v plamenech anebo zamořená hustým smogem a proč jsou z toho každoročně všechny organizace na ochranu přírody pomalu na infarkt.

Reklama

CO HOŘELO A PROČ?

Začalo to Sumatrou a Kalimantanem (indonéská část ostrovu Borneo). Letos v červenci zde začali farmáři a zaměstnanci velkých společností úmyslně podpalovat rašeliniště a pralesy. Každoročně si tak jednoduše vytvářejí novou půdu na další plantáže, kde pěstují palmy olejné a dřevo na celulózu. Razí heslo byznys je byznys a doufají, že je u toho nikdo nechytí. Děje se tak skoro 20 let.

O JAK VELKÉM POŽÁRU SE BAVÍME?

V listopadu to vypadá na spálené prostranství o rozloze 4,2 milionu akrů půdy. Od 1.7. do 6.11. bylo hlášeno celkem 124 158 požárů. Původně založené ohně se totiž velice snadno začaly šířit kvůli období sucha, které v Indonésii trvá zhruba od dubna do listopadu, a které bylo letos umocněné přírodním fenoménem El Nino. Bavíme se tu o požáru tak velkém, že se na jeho hašení musely používat letadla shazující vodu, letadla na vyvolání mraků (tedy deště), pozemní garda s hadicemi a zahraniční pomoc, a přesto se požár nepodařilo mírnit, dokud nepřišel první déšť jako první vlaštovka nadcházejícího monzunového období. Smog z ohňů se navíc šířil větrem dále, a tak způsobil dýchací obtíže půl milionu lidí.

PROČ BY TO MĚLO ZAJÍMAT MĚ, KDYŽ BYDLÍM 16000 KM DALEKO?

Pokud to takhle bude pokračovat v dalších letech, můžete se těšit na ovzduší bohaté na skleníkové plyny a jedovaté látky z požárů. Pro představu: Za letošní plamenné období se kvůli rašeliništím bohatým na uhlík dostalo do ovzduší 600 milionů tun skleníkových plynů. Za jeden den se tedy uvolnilo stejné množství škodlivých látek, jako vytvoří za den kompletní americký průmysl. Globální oteplování a ovzduší plné jedů se týká celého světa, to jistě chápete. Pralesy jsou navíc plíce světa a jejich vypalováním přijdeme o kyslík, který by živá vegetace vytvářela.

Nehledě na to, že všechna ta vznešená zvířata, třeba tygři a orangutani, které má rád snad každý, kdo s nimi neskončil v jedné kleci, při vypalování lesů přicházejí o svůj přirozený biotop (čti domov) nebo hůř – hynou v ohních. Přesnější škody na jejich životech budou známy až za dva měsíce, ale už nyní je jasné, že to bude průser.

CO SE S TÍM DÁ DĚLAT?

Řešením jsou opravdu důkladné kontroly a přísné postihy pro ty, koho u zakládání požárů nachytají. Indonéská vláda se nyní účastní jednání a nastavuje zákony tak, aby se to nemohlo stát znovu. Otázkou je, jak si s tím poradí, když jsou nechvalně známí korupcí. Velké firmy by tak mohly snadno uniknout. A pokud chcete někde začít vy, vyhoďte příště z nákupního košíku Nutellu, margarín a další výrobky, které palmový olej obsahují. Věřte, že vám stejně nesvědčí. Tady se můžete podívat, které výrobky například palmový olej obsahují, a tady, které společnosti se zavázaly svou olejovou politiku změnit, a které na to naopak zvysoka kašlou.

Co se týče celulózy, tam je to jasné. Šetřete papír, čtěte VICE.