Taiwan má svou první prezidentku – ta se teď musí vypořádat s Čínou

Cchaj Jing-wen, předsedkyně nezávisle smýšlející taiwanské opozice vyhrála s přehledem sobotní volby a stala se tak první ženou, zastávající nejvyšší úřad v této zemi. Cchaj slíbila, že bude udržovat mír se sousední Čínou, která si na tento ostrov činí nárok a varovala, že se postaví jakémukoliv pokusu o narušení jeho nezávislosti.

Cchaj, která je předsedkyní Demokratické pokrokové strany, směřuje k jedné z nejtěžší a nejnebezpečnější roli v Asii. Čína má na Taiwan, kam během občanské války v roce 1949 utíkali před Mao Ce-tungem čínští nacionalisté, namířeno stovky raket.

Nově zvolená prezidentka oznámila, že s Čínou hodlá vytvořit „trvalé, předvídatelné a udržitelné" vztahy. Pokud se ale pokusí ostřeji uplatňovat taiwanskou suverenitu, riskuje, že si Čínu po osmi letech zlepšujících se vztahů během vládnutí předchozího prezidenta Ma Jing-ťioua, spíše znepřátelí.

„Obě strany jsou zodpovědné za to, aby činili maximum k nalezení cesty ke vzájemnému respektu, reciprocitě a zajištění vztahů bez provokací a neočekávaných situací," říká Cchaj, která ve volbách získala okolo 56 procent hlasů. Dodala, že bude jakkoliv bránit zájmy a svrchovanost Taiwanu, Čína však nevyloučila použití síly za účelem případného připojení ostrova.

„Naše demokracie, národní identita a mezinárodní prostor musí být plně respektován a nic by nemělo podkopat stabilitu vzájemných vztahů s pevninskou Čínou," dodává Cchaj.

V prohlášení, které vydala státní média, sděluje čínský Úřad pro záležitosti na Taiwanu, že mír a úspěchy, kterých bylo v posledních 8 letech dosaženo, by měly být opatrovány, a tudíž nebudou tolerovány žádné aktivity Taiwanu o nezávislost.

„Naše vůle, co se týče obrany státní suverenity a územní integrity, je pevná jako skála," říká prezidentka. Čína dodává, že je otevřena komunikaci s jakoukoliv politickou stranou tak dlouho, dokud taková strana bude uznávat, že oba břehy taiwanského průlivu patří jen jedné jediné Číně.

Podpora Demokratické pokrokové strany roste od chvíle, kdy v roce 2014 okupovaly stovky studentů po několik týdnů taiwanský parlament na protest vůči projednávání obchodních smluv s pevninskou Čínou, což bylo v posledních letech největším vzedmutím proti-čínských nálad na taiwanském ostrově.

Mohlo by vás zajímat: Slunečnicová revoluce: protesty v Taiwanu

Příznivci Demokratické pokrokové strany plakali radostí. Osmadvacetiletý optometrista David Chen prozradil, že by si přál, aby se Cchaj Číně postavila. „My nejsme součástí Číny. Opravdu si myslím, že bychom měli existovat jako dvě různé země," sdělil agentuře Reuters. „Pokud to bude v silách naší prezidentky, doufám, že se postaví za naši nezávislost. Přeje si to čím dál více obyvatel Taiwanu."

Cchaj, která je v profesním životě právničkou, má ještě silnější mandát díky tomu, že Demokratická pokroková strana získala většinu i v parlamentních volbách, jejichž výsledek byl zveřejněn ve stejný den.

Prezidentka bude muset balancovat mezi velikým vlivem a mocí Číny, která je zároveň jejich největším taiwanským obchodním parterem a Spojenými státy, které jsou jejím neformálním, demokratickým domovem.

Vláda Spojených států sdělila, že se na spolupráci s prezidentkou Tsai těší. „Sdílíme s taiwanským lidem hluboký zájem o udržení míru a stability na taiwanském průlivu."

Možná právě ze strachu z demokratických diskuzí na ostrově, zablokoval rychle Peking jakékoliv vyhledávání jména prezidentky na serveru Weibo, čínského ekvivalentu Twitteru. Někteří Číňané ale zveřejnit statusy ohledně voleb stihli. „Jak je možné, že u nás takové prezidentské volby neprobíhají? S tím nesouhlasím," sdělil jeden z uživatelů Weibo.

Politika Tsai vůči Číně je velmi nejednoznačná, veřejně se však snaží zachovat status quo. Peking varoval, že pokud Tsai vyhraje volby, může se těžce nabytý mír ocitnout v ohrožení. Spojené státy vyjádřili z možného zhoršení taiwansko-čínských vztahů obavy a to v době, kdy si Čínské námořnictvo protahuje svoje svaly v Jihočínském a Východočínském moři a zvyšuje územní nároky.

Čína udržovala na ostrově princip „jedné země dvou systémů", pod kterým držela Británie až do roku 1997 Hongkong. Jak nacionalisté, tak Demokratická pokroková strana Taiwanu toto řešení ale odmítli.