Pro Eccelsia Catolica: Všichni svatí v barvách duhy

Ačkoliv žijeme v převážně ateistické zemi, byznys spojený s nejrozšířenějším náboženstvím na téhle planetě kvete hezky i u nás. Důkazem je obchod Pro Eccelsia Catolica v Ječné ulici, který se podle oficiálního popisu specializuje na prodej „devocionálií, liturgických předmětů, duchovní literatury a křesťanského výtvarného umění". I přes tuto téměř všeříkající definici ale (nejen) bezbožnému zákazníkovi vyvstává na mysli spousta otázek spojených s obchody podobného ražení.

Na většinu z nich ale zapomenete ve chvíli, kdy do prodejny s takto specializovaným sortimentem opravdu vstoupíte. Do očí vám totiž udeří asi tak milion nejrozmanitějších předmětů, z nichž některé ve vás vyvolají pocity zvláštního pobavení kříženého s nepochopením (to způsobují například měňavé obrázky s Kristem sestupujícím z kříže v hyperrealistických barvách), další naopak nefalšovaný údiv.

Jinak tomu nebylo ani u mě a fotografky Veroniky. Po pár minutách se nám však povedlo se vzpamatovat a vzpomenout si, proč jsme doopravdy přišly - abychom nafotily to nejzajímavější a zeptaly se přesně na to, na co by se v podobných obchodech nejradši zeptal asi úplně každý. Trochu jsem se sice bála, že budeme místními prodavačkami odmítnuty a vlastně bych se tomu ani moc nedivila, vzhledem k převažujícímu despektu, s jakým je v současných Čechách ke křesťanství z nejrůznějších důvodů přistupováno.

Když jsem však holkám za starým skleněným pultem - konkrétně studentce teologie a shodou šťastných náhod i dceři majitelky obchodu, která byla v ten den přítomná - vysvětlila, že potřebujeme získat materiál pro průvodce neobvyklými pražskými obchody a dodala jsem, že sama pocházím ze silně katolické rodiny. Ačkoliv v dnešní době rozhodně nejsem praktikující katoličkou, celková estetika a zvyklosti tohoto náboženství ke mně svým způsobem přirostly. Dívky se jenom zasmály a se slovy „vlastně, proč ne" souhlasily. Hned mě ale upozornily. že by nerady, abych informace, které mi poskytnou, jakkoliv zkreslovala, což obecně považuju za naprostou samozřejmost. „Jednou o nás na jednom serveru vyšel dost hanlivý článek. Půlka z těch věcí nebyla vůbec pravda," řekla mi k tomu za pultem stojící studentka teologie. Na to jsem holkám slíbila, že odpovědi na otázky sepíšu přesně podle jejich slov a daly jsme se do toho.

VICE: Jak se obchodu, jako je tenhle, správně říká?
Studentka: Obchod s církevními a liturgickými potřebami?

Takže žádné katolické potřeby, rekvizity?
Rekvizity to rozhodně nejsou. I když to tady dost často lidi nakupují, například do divadla. Teď tady byl zrovna jeden zmatenej kluk, že chce do divadla nějaký kadidlo a vůbec nevěděl jaký. To bylo super. Kadidel je totiž asi pětadvacet druhů.

Co je u vás nejprodávanějším artiklem?
Dcera majitelky: Křestní svíčky a obecně věci na křest. Pak ještě i jiné druhy svíček, hostie, víno. Na svíčky sem ale fakt chodí půlka Prahy, protože máme ty veliký, co vydrží dlouho hořet.

Hostie a víno, to není úplně zboží pro běžné domácí využití. Znamená to, že u vás nakupují i farnosti?
Studentka: Jasně, chodím sem kněží i kostelníci. Jsme obchod s církevními a liturgickými potřebami všeobecně, takže v podstatě všechno, co potřebují do kostela, seženou u nás. Víno, hostie, svícny na oltář, procesní kříž, ornáty, liturgický oděvy – ty barevný věci, ve kterých kněží pobíhají v kostele při mši. Jo, to tady máme taky, jenom ne vystavené.

Odkud objednáváte zboží? Předpokládám, že to všechno nebude Made in Czech Republic.
Dcera majitelky: Víno nám třeba dovážejí z Portugalska a ze Španělska a je fakt skvělý. Většina sortimentu pochází z Itálie, Polska nebo Maďarska, přesně z těchhle „zaměřených zemí". Spousta věcí tady je ale opravdu vyrobená v Čechách, snažíme se držet lokálních výrobků. Hlavně jsou kolikrát i mnohem hezčí než ty z dovozu. Navíc jde často o ruční práci, jako například u některých dřevěných vyřezávaných křížů a podobně. Pak tady máme i šperky z českého granátu, typický Turnov.

Teď trochu osobnější otázka - co konkrétně vás dvě vedlo k tomu, že tady pracujete? Je to přece jenom hodně specifický obchod. Jste obě věřící?
Dcera majitelky: Haha, tak u mě to je docela jednoduchý. Já jsem se do toho narodila, moje máma je šéf. Jinak ano, obě jsme věřící.

Studentka: U mě je to taky trochu profesionální deformace. Studuju teologii. Obě k tomu máme opravdu osobní vztah. A navíc je to tady dost zábavný.

Tak to dává smysl. Mě totiž vždycky zajímalo, jestli by tady mohl prodávat někdo nevěřící.
Studentka: Tak to by asi nepřežil. Chodí sem spousta lidí, kteří se ptají na odborný názvy. Když se v tom nepohybujete a nevíte o tom vůbec nic, asi těžko byste mohli zvládnout tady pracovat.

Chodí k vám hodně cizinců?
Dcera majitelky: Teď v létě docela jo. Většinou sem přijdou ale jenom tak na čumendu. Zase na druhou stranu, když už se rozhodnou něco koupit, tak kupujou vždy český věci. Buď granát a nebo Pražské Jezulátko. Když nepořídí u Jezulátka, tak pořídí tady.

Máte tady nějakou zajímavost nebo až vysloveně raritu?
Dcera majitelky: Sochu Madonny ve výloze, kterou uvidíte zvenku. Je v životní velikosti a jde o ruční práci.

Kolik stojí?
Studentka: Čtyřicet sedm tisíc. A to už je zlevněná. Jde o nějaký vzácnější dřevo, ne o lípu nebo něco takovýho. Tyhle veliký sochy ale obecně kupují spíš do kostelů, než aby si to lidi pořizovali domů.

Stává se vám, že sem s vámi přijde někdo diskutovat o víře? Štve vás to?
Studentka: Jo, stává, někteří lidi mají tyhle tendence. Proč by nás to ale mělo štvát? Je to naopak docela vtipný. A navíc, když o téhle problematice někdo alespoň přemýšlí, tak nám to přijde milý. Rozhodně je to lepší, než když někdo nepřemýšlí vůbec. Nejčastěji sem ale chodí věřící, kteří se chtějí na něco doptat, něco si upřesnit.

…

Pokud vás rozhovor inspiroval k nákupu církevních potřeb nebo ve vás jen vyvolal další otázky, rozhodně se neostýchejte obchod Pro Eccelsia Catolica na adrese Ječná 4, Praha 2, navštívit. I k mému vlastnímu překvapení vám můžu zaručit, že se jedná o dost zajímavou a poměrně zábavnou podívanou. Už jenom kvůli tomu pravděpodobně, stejně jako já, neodejdete s prázdnou. Domů jsem si z církevních potřeb odnesla dva měňavé obrázky s ukřižovaným Ježíšem a Panenkou Marií z Lourdes. Bylo mi totiž jasné, že bez tohoto kýče se můj mini obytný prostor už rozhodně dál neobejde.

Další fotografie a informace na oficiálních stránkách Pro Eccelsia Catolica.