Rozhovor s Melis nejen o jejím novém singlu Sober

Má původ v Čechách a v Turecku, do Berlína se přesunula z Londýna. Nejraději by se odstěhovala k jezeru, jedla polévku a psala hudbu.

VICE: Kdo jsi?

Melis: Jmenuji se Melis. Je mi 24 a pocházím z Prahy, kde jsem žila do 18 a pak jsem odjela do Anglie. Tam jsem potkala Joshe, mého kamaráda a managera, s kterým jsme založili elektronické duo IYES. Pod tímto jménem jsme vystupovali asi tři roky. Anglie nás po nějaké době omrzela, a tak jsme se přestěhovali do Berlína. Změna místa mi otevřela nové obzory, a proto jsem se pustila do svého projektu, pod svým jménem a svojí tvorbou. Máme tady takové malé studio, ve kterém nahráváme. Josh mi pomáhá s produkcí. Bylo by těžké spolupracovat s někým jiným. S Joshem se známe už dlouho, máme stejnou vizi a doplňujeme se.

Má ti vyjít nový singl Sober. Co bys o něm řekla?

Je to smutný song, který sem napsala, když mi nebylo úplně nejlíp. Vypráví o tom stavu, když už se jenom těšíš, až už ten vztah skončí, a musíš se opít. Je to trošku depka.

Čím ses inspirovala?

Moji rodiče se rozváděli a mě to strašně vzalo. Potřebovala jsem to nějak ventilovat. Ale samozřejmě je to inspirované i lidmi z mého okolí. Je to něco, co každý někdy zažil. Když už je vztah na pokraji rozpadu, každý to ze sebe potřebuje nějak dostat a většinou to dopadne opitím. Ale myslím si, že celý ten song v sobě má trochu naděje. Je smutný, ale chtěla jsem to trochu vybalancovat produkcí, aby se na to dalo třeba tančit.

Co momentálně posloucháš za hudbu?

Teď jsem se hodně zaposlouchala do Fiony Apple. Všechny písničky z jejího posledního alba (např. The Idler Wheel) miluju. Je to královna.

Kdo je tvůj idol?

Ve skládání písniček je rozhodně můj největší idol Paul Simon. Fakt ho miluju a obdivuju. Minulý rok jsem ho viděla v Praze a jen to ve mně utvrdilo, že je nejlepší z nejlepších. Inspiruji se hodně v klasice, ale hudebně mě hodně ovlivňuje elektronická hudba. Vždycky jsem psala smutné songy a byla potřeba to nějak vybalancovat, abych se z toho nezcvokla. Baví mě Solange, takže bych přidala i R&B, ale nepřeháním to. Myslím si, že si beru inspiraci odevšad trochu. Snažím se udělat svůj vlastní sound. Když spolupracuji s někým, kdo nekouká plně stejným směrem jako já a chce mi dát do songu trap, tak se omluvím, ale tohle se k mému stylu nehodí. Mám určitou vizi a snažím se ji plnit instinktivně, tak jak se to líbí mně.

Teď žiješ v Berlíně. Co na něm máš nejraději?

Na Berlíně mám nejraději lidi. Potkala jsem tu šílenou spoustu různých lidí ze všech koutů světa. Všichni jsou uvolnění a líbí se mi, jak si tu nikdo na nic nehraje. Například móda. V rámci zdejší techno subkultury tady občas narazíš na fakt šílený outfity, ale nikdo nikoho nehodnotí a nesoudí. Přijde mi, že kultura tady volá: „Dělej si, co chceš! Běž, kam chceš!"

Chybí ti Praha?

Určitě. Prahu moc miluju a chybí mi. Ale tady je to zase něco jiného. Když jsem teď byla zpátky, uvědomila jsem si, jak je v Praze dobrá komunita. To mi třeba v Berlíně chybí. Je to velké město a lidi si tady žijí ve svém koutku. Kultury tu existují vedle sebe a nepromíchávají se. Na velké akce v Praze většinou chodí všichni a je lehké se tam seznámit s někým odlišným.

Kam chodíš v Berlíně ráda na jídlo?

Díky všem možnostem jsem trochu rozmazlená. Je tu velká vietnamská komunita. V tržnici dělají výborné Pho. Miluju polévky, takže další moje oblíbené jídlo je Ramen a ten je nejlepší v Cocolu. Je toho hrozně moc a každý si tady najde to svoje. Berlíňané si teď hodně frčej veganskou a vegetariánskou scénu. Ekologický bio a všechno organický je tady teď hodně v módě. Myslím si, že jsou si self-aware a nemyslí jenom na sebe, ale i na svoje okolí.

Na jakém místě se v Berlíně cítíš nejlépe?

Vyloženě jedno oblíbené místo, kam bych se vracela, nemám. Jediné místo, kde jsem se cítila naprosto safe a zrelaxovaně, bylo u jezera Schlachtensee, kde jsem fotila promo fotky k songu Sober.

Jeli jsme tam na východ slunce a byl to nezapomenutelný zážitek. Je to nádherné jezero a hned bych se tam vrátila. Byla to pro mě taková očista.

Co čteš za knížky?

Teď mám rozečtenou knížku o synchronicitě. Autor je Deepak Chopra a píše hodně o stavech mysli a tak. Prožívala jsem teď trošku existenciální období a zajímala jsem se o to, kdo jsem. Tahle kniha mi hodně pomohla rozšířit obzory a začít nad věcmi přemýšlet z jiného úhlu. Ráda samozřejmě čtu hudební memoáry a biografie jiných umělců.

Co je tvé nejoblíbenější roční období? Jak se bráníš přicházející podzimní depresi?

Mám ráda jaro a léto. Podzimní deprese na mě rozhodně působí, ale snažím se s tím něco dělat. Teď jsem začala běhat, jelikož mě bolela záda z kytary. Mám tu kamarádku z Islandu, která je víc sportovní typ, než jsem já (haha), a tak jsem se rozhodla, že se k ní přidám. Měla jsem vždycky raději filozofii nebo sedět a něco tvořit. Doposavad mě sport nechytal, tak snad se to teď změní, a musím říct, že už teď se cítím mnohem líp. Budu v tom určitě pokračovat. Takže na depku je super běhání.

Kdy budeš v Praze?

Chystáme launch videa, co jsme teď v Praze točili. Vyjde příští měsíc kolem 27., 28. října. Bude to super párty. Těším se.

Odkaz na událost ve Vlkově 26 najdete TADY.