Velkej problém Instagramu

Od vzniku Instagramu už uběhlo sedm let. A bylo to krásných sedm let, pokud se tedy zeptáte lidí, kteří berou pravidelné scrollování jako přirozenou součást života. Během své krátké existence se Instagram vyvinul z aplikace na úpravu fotografií (pamatujete si ještě upravování fotek přes Instagram, abyste je pak mohli zavěsit na Facebook?) na kapesní galerii a databázi nekonečné inspirace vzdálené jenom pár kliknutí. Vznikly tady fankluby pro původně zcela obyčejné lidi a lukrativní zdroje příjmu pro další. Za sedm let své existence prošel Instagram mnohými změnami, zejména v oblasti umění, kde do velké míry změnil pohled na umělecké plagiátorství.

Plagiátorství bylo ve světe umění odjakživa sprostým slovem. Po celá léta se stovky umělců i právních týmů zabývaly případy porušování autorských práv. V období před internetem (a zejména před spuštěním Instagramu) se však případy plagiátorství zřídkakdy rozšířily mezi širší veřejnost. Spory o originalitu se bez Instagramu vedly zcela jinak, buďto prošla podobnost mezi díly dvou umělců bez povšimnutí, nebo tyhle problémy řešili soukromě, případně šlo o „tvůrčí náhodu." Koneckonců, není nemožné, aby dva lidé sdíleli stejný nápad, že jo?

Teď se s podobnými případy setkáváme téměř denně. Třeba nedávný incident mezi módním domem Gucci a Pierre-Louisem Auvrayem, studentem univerzity Central Saint Martins, který obvinil Gucci z kopírování jeho mimozemských modelů. Případ obdržel hodně pozornosti a mnoho mladých návrhářů se obrátilo na Instagram - platformu, která se nejvíce zabývá důkazy o podobnosti - aby vyjádřila své názory, čímž se problém stal veřejným zájmem. Zda jsou Auvrayovy obvinění proti Gucci oprávněné, je samostatná a složitá záležitost; nicméně je zajímavé se zamyslet nad tím, jak a zda by se tenhle problém řešil v období před Instagramem.

V roce 2002 byl Nicolas Ghesquiere, tehdy v čele módního domu Balenciaga, obviněn z kopírování práce méně známého designéra Kaisika Wonga. Když byl Ghesquiere zpochybněn, svou vinu přiznal a celý incident posléze upadl do zapomnění (Wong od té doby zemřel). O incidentu vyšlo několik článků, z nichž většina zastala názor, že „kopírování je součástí historie módy". Což je ve své podstatě pravda.

Tenhle postoj lze však jen stěží srovnat s tím, který máme vůči plagiátorství v oblasti módy a umění dnes, kdy jsme mnohem kritičtější a své názory se nebojíme hlasitě vyjádřit. Rychlá rekapitulace dalších nedávných incidentů (Aurora James a Zara, Sködia a Topshop) a následná online zpětná vazba potvrzují, že pokud jde o kopírování, jsme lépe informováni a méně odpouštíme.

„Ve srovnání s minulostí o sobě kreativci sdílejí v dnešní době mnohem víc," říká Julie Zerbo z The Fashion Law. „Když jste umělec a chcete se prezentovat na Instagramu, nemáte moc na výběr. Musíte neustále sdílet své nápady, abyste zůstali relevantní. Mladí kreativci jsou však přesto pořád šokováni, když se něco, co sdílí, opětovně používá bez povolení. Instagram nám poskytl širší perspektivu a snadnější přístup prakticky ke všemu, což jsou dva jeho velké plusy. Mínusem je kopírovaní mezi umělci, které je teď jednodušší než kdykoliv předtím."

Zerbo naznačuje, že naše názory na plagiátorství nejsou jediným, co se vlivem Instagramu změnilo. Ovlivněni nesčetným srovnáváním, začínají mladí umělci více zvažovat, jak a kde prezentují své práce online. Pro ty, kteří spoléhají na Instagram, aby propagovali své umění, již myšlenkový proces při sdílení fotografie není tak bezstarostný jako předtím. Otázkou zůstává, zda aplikace dopomohla k větší transparentnosti, pokud jde o plagiátorství, nebo skutečně usnadňuje nárůst krádeže nápadů?

„Zajímalo by mě, jestli nadělal Instagram v tomhle případě více škody než užitku," přemýšlí Zerbo. „Myslím, že všechny tyhle řeči o krádežích nápadů mají vliv na mladé designéry a umělce, kteří myslí strategičtěji, když sdílejí své věci. Koneckonců, všichni bychom si v něčem mohli vzít příklad od velkých značek a být trochu strategičtější. Hledání nápadů na Instagramu, prostřednictvím hashtagů nebo vyhledávacích stránek je pro značky velmi výhodné. „Stačí přemýšlet. Například, pokud máte skvělý nápad, nesdílejte ho, dokud nejste skutečně připraveni ho realizovat nebo jej prodat," říká Zerbo.

Melbournský fotograf Jack Hawkins si je vědom, že Instagram je základním pilířem i potenciální hrozbou pro jeho umění. Když se prostřednictvím aplikace dozvěděl o podobnostech mezi vlastním projektem a videem ke kampani na Calvin Klein Jeans pro jaro/ léto 2016, Hawkins si byl si jistý, že se jeho práce stala možná až příliš velkou inspirací.

„Instagram je velkou součástí mého umění i práce, kterou dělám pro své klienty, někdy to však může být opravdu strašný místo," vyjádřil se Hawkins pro VICE. Když vyšly najevo podobnosti mezi jeho fotografiemi a kampaní a jeho příběh se stal virálním, právníci i jiní fotografové měli pro něj tu stejnou radu- být opatrný a dvakrát si rozmyslet, kde sdílí svou práci. „Celá táto zkušenost mi byla velice nepříjemná, na druhý straně je to však zrovna Instagram, který může lidem jako já pomoct upozornit na podobné případy. Můj příběh by bez něj neměl žádnou odezvu, je to tedy docela ošemetná situace. V dnešní době bez něj přežije jen pár umělců, na druhé straně nám však dokáže velice uškodit.

Sociální média toho naši generaci naučily hodně: MySpace nám představil jedny z prvních veřejných profilů, Tumblr nás naučil sdílet cizí obsah, Facebook zase označovat relevantní příspěvky. Instagram přinesl zcela novou platformu s vlastními pravidly a etiketou. S aplikací nakládáme jako s prostorem komerční galerie, který s sebou přináší veškeré problémy s autorskými právy zobrazující umělecké díla a nápady na veřejnosti.

Dle Zebro neexistuje žádná zaručená pomoc, pořád však existujou určitý pomůcky pro umělce, kteří si chtějí své online nápady hlídat. Když se setká s mladými umělci, kteří řeší podobné problémy, má pro ně jenom jednu radu. „Je strašně jednoduché okopírovat jednu fotografii nebo potisk z jednoho obrázku na Instagramu. Přetvořit celou esenci značky je však těžký. Když si budujete svou vlastní komunitu, pro kterou je vaše práce jedinečná, její kopírování pak vůbec není snadné. Důležité je vybudovat značku, která nepadne na kolena před jediným ukradeným návrhem. Moje rada je tedy zcela jednoduchá – vybudujte více, jak můžete ztratit.

Sdílení nápadů bude bezpochyby pokračovat stejným způsobem. Navzdory různým obviněním je jenom málo umělců, kteří po zkušenosti s plagiátorstvím změnili svůj účet na soukromý. „Instagram se rychle změnil na platformu, která nejvíce řeší podobný problémy a několika umělcům bezpochyby pomohla k startu kariéry. Jak se říká, i špatná publicita je lepší než žádná!