Českej wresting jsem si vždycky představoval dost podobně jako Lada
Reklama
A já se vám nedivím. Wrestling musí každýmu Čechovi, potažmo Evropanovi, přijít jako absolutní zhovadilost. Což je naprosto logické, neboť tato volná forma u nás prostě a jednoduše nemá (a nikdy nebude mít) jakoukoliv tradici. Proto mě zprvu fakt mile překvapilo, když jsem zjistil, že u nás existuje i amatérská wrestlingová liga, a že o ní dokonce i ten brejlatej trpajzlík z Na vlastní oči natočil - pořád si nejsem jistej, jestli popularizační či výsměšnou - "reportáž", vyšel o ní i oslavný článek, vyzdvihující její češství na Aktuálně.cz, a i již zmíněný Redway vám přinesl rozhovor s jedním z amatérských wrestlerů, kde se mimo jiné samozřejmě i pláče nad tím, jak v Evropě chudák wrestler tvrdej chleba má, protože tady nikdo pořádně neví, co to wrestling je.To všechno mi osobně udělalo strašnou radost, a to nejen díky tomu, že jsem měl najednou co dělat po večerech, neboť mi pomalu docházely záznamy nejlepších zápasů WWE z devadesátejch let, ale protože jsem se hrozně těšil na bizarní charaktery českejch wrestlerů, a hlavně na to jejich pověstný "češství", což jsem si bláhově představoval dost cimrmanoidně.V mejch představách figuroval především Švejk, kterej mlátil oponenty berlema nebo vozíkem, přičemž si rozbíjel půllitry o hlavu, mrštný kocour Mikeš, mistr lehké váhy, kterej si v kočičí škrabošce a vysokých lesklých červených šnerovacích botách jede tvrdej lucha libre styl ze starý mexický školy, Obr Koloděj či tag-team Hanka & Linda a jejich arzenál rukopisů, vyšinutý tramvaják, kterého nic nezastaví, kominíci točící štětkami nad hlavou a vrhající se ze žebříků, nerudní číšníci, zhrzení maskovaní popeláři… v hlavě se mi prostě rodil pohádkový svět českého wrestlingu jedna báseň.
Reklama
