FYI.

This story is over 5 years old.

cestování

Náš člověk ve Vietnamu: Da Nang

Na nádraží v Da Nang přijíždíme v půl šesté ráno dost zničení. Na hotelu zjišťujeme, že jsme tu moc brzo a tak pokoje pro nás ještě nejsou připravené, můžou nám zatím dát jen jeden.

Na nádraží v Da Nang přijíždíme v půl šesté ráno dost zničení. Na hotelu zjišťujeme, že jsme tu moc brzo a tak pokoje pro nás ještě nejsou připravené, můžou nám zatím dát jen jeden. Co nám zbývá, složíme se všichni ve dvojlůžáku a jdeme na čaj. Část výpravy jde spát a já se zbytkem vyrážíme na pláž, kde potkáváme domorodce, kteří omývají v písku medúzy. Kai zjistil, že prý je tak zbavují slizu, aby se daly jíst. Průhledný rosol, co na tom může být k jídlu? Aha, ono se to jí s krevetovou omáčkou…

Reklama

Po deváté ráno začíná slunce na pláži nesnesitelně pálit a tak se vydáváme na průzkum okolí. Da Nang je třetí největší vietnamské město s asi 800 000 obyvateli, ale my jsme ubytováni na My Khe (Čínské pláži) stranou od ruchu velkoměsta. Kolem nás je to spíš vesnice, na Evropany tu evidentně nejsou zvyklí. Opět nás každý zdraví „Hello", jen tak ze zvědavosti a nic nám nenutí. Dorazíme až na místní trh a tam jsme už opravdu za exoty, zase se všichni diví mojí bradce, ale jinak jsou přátelští a milí. Všechno můžeme ochutnat, i když nikomu nerozumíme. Prodávají tu opravdu ledacos. Maso, ovoce, zeleninu, oblečení, houpací sítě a dokonce i led na váhu, bloky vám nařežou na malé cirkulárce. Cestou zpátky objevujeme hospůdku v uličce mezi domy pod vlnitým plechem. Mají tu zase ty malinké vietnamské plastové stolečky s malinkatými plastovými židličkami a studené čerstvé pivo za tři koruny. Jsou z nás nadšení, ale opět si nerozumíme.

Vracíme se na pláž, kde Kai mezitím pronajal slunečník, protože na přímém slunci se nedá vydržet. Stáváme se svědky výlovu ryb, pomáhají snad všichni, kdo na pláži jsou. Z moře se vytahujou dvě lana spojená s dvěma konci rybářské sítě, za každé lano tahá asi šest lidí a trochu to připomíná pohádku o veliké řepě. Úlovek se příliš nevydařil - vědro medúz a ošatka rybiček, prý tak akorát na omáčku.

Většina lepších hotelů ve Vietnamu má nějakého svého sekuriťáka, který dohlíží na bezpečí hostů a pořádek v okolí. Tady nás ale hlídá voják s kalašnikovem. Jsme totiž ve vojenském hotelu, vietnamská armáda je údajně poměrně aktivní podnikatelský subjekt. Vojáků bylo plno jak na hotelu, tak v přilehlých restauracích.

Reklama

Další den se budeme muset rozdělit, náš průvodce Kai jede navštívit příbuzné a tak přemýšlíme, co podnikneme. Chceme si půjčit motorky a jet někam na celodenní výlet, hodná paní v hospůdce pod vlnitým plechem nám radí, že hora Ba Na stojí za návštěvu. Je to ale dost daleko, od nás cca 50 km přes celé město. Máme trochu stažené půlky, bez Kaie se nedomluvíme, ale večer si v hotelu rezervujeme dva skútry.

Byly sice trochu dražší (160 korun na den), ale najít v okolí půjčovnu skútrů, kde by uměli anglicky nebylo možné. Už koupit mapu byla docela výzva, máme jen centrum Da Nang, navíc dost neaktuální. V celém Vietnamu se horečnatě staví a kde silnice před rokem byla, tam už není a naopak. Zrovna v okolí Da Nang jsou ještě teď na Google maps vidět rozestavěné silnice, po kterých my jsme už normálně jezdili.

Vyrážíme kolem jedenácté a motáme se v městském provozu, hledáme benzínku. Nacházíme a tankujeme plné nádrže, ale sjíždíme z cesty a už se nedokážeme vrátit zpátky. Ve stánku u silnice si kupujeme pití a ptáme se na cestu, jsou chápaví a kreslí nám mapku. Je to jednoduché, tři kilometry rovně a pak doleva. A vskutku po třech kilometrech potkáváme ukazatel Ba Na vlevo. Slunce pálí tak, že mám za hodinu cesty slušně opálené rukávy. Vyjíždíme z města, přeškrtlá cedule Da Nang a cesta začíná být dost šílená. Prach, bláto, louže, díry, bicykly, chodci, děti, náklaďáky, krávy, psi, slepice… na jedné z křižovatek nás překvapuje déšť. Já jsem připraven, ostatní kupují zase jednorázové igelitové pláštěnky. Cesta dál byla horší, z prachu se stalo bláto. Je to opravdu adrenalin, motorky v blátě podkluzují a do kopce nás předjíždějí náklaďáky jedoucí na některou z mnohých staveb po cestě.