Byly časy, kdy fotky z rave party vypadaly jenom jako šmouhy pohybujících se obličejů. Tyhle fotky se snažily zachytit okamžik jiskřivé extáze a skrz bulvár šířily strach mezi rodiči napříč celou zemí. Ale to, co se děje dneska, je kombinací hniloby, ultra narcismu 21. století a zbožštění osoby za DJ pultem. A nic z toho není ani trochu dobrý.Selfie kultura je hloupá, ačkoliv ti možná tvé náctileté kamarádky tvrdí něco jiného. Ale vůbec, jestli si myslíš, že focení vlastního ksichtu je něco víc, než jenom výmluva, jak krmit svoje hladový ego a ostatním ukazovat, jak báječně vypadáš, pak je nám líto, ale jsi idiot. Osobní samolibost je to jen do té doby, než to uploadneš.
Reklama
Navíc tady máme fakt, že to, co vyfotíš, není ve skutečnosti ani tvůj obličej. Je to jeho zkroucená, zúžená, našpulená verze s přimhouřenými očima a se vztyčenou hlavou. Už jenom pomyšlení na lidi, kteří tyhle fotky dělají, aby pak zkoumali vlastní ksichty a zase u nich vraštili čelo jako když art director Elle zapíná grafický program, mě dost děsí. A bohužel se tyhle lidi neomezují jenom na focení sebe samých v ložnici nebo ve vlaku.Už mockrát jsem viděl někoho (převážně mladý holky) stát vedle dýdžejskýho pultu, jak hajlují na znamení smartphonového náckovství a jak dávají všem najevo a) jak úžasně vypadají; b) jak si to strašně užívají.Ale proč? K čemu to je?Můžu se jenom domnívat, že stejná chemická reakce, která probíhá v mozku člověka, co vyhrál v Las Vegas, probíhá i v hlavách lidí, co vidí na Instagramu pěkný, čerstvý lajk. Některé kluby často zveřejňují fotky z akcí, ale ty většinou vůbec nejsou ani tak o nějaký hudbě nebo náladě akce, jako spíš o tom chovat se jako kretén. Konkrétně jde třeba o ty macho kluky s obrovskýma prackama natěsnanýma do elastických triček, kterak svoje blonďaté kočky vodí někam do rohu.Takhle nějak v reálu vypadá luxus druhé kategorie a jeho dokonalým symbolem je vypitá lahev levného šampaňského.Takže tady máme tuhle situaci – lidé stojí a pózují se skleničkou a zírají do objektivu. Všechno ostatní je nepodstatné, jakmile klub vytvoří na Facebooku album. Všichni pak konečně můžou vidět, jak se z těch fotek někdo doslova dere. Takovýmhle lidem to ale nesmíme dovolit. Oni totiž chtějí, ne vlastně, potřebují, aby ostatní viděli, jak jsou bohatí a atraktivní.A najde se tu ještě něco, z čeho se stal už dneska trend, nicméně je součást celého komplexnějšího problému.Stejně blbě totiž fungují lidi s průkazem PRESS, co stojí v mezeře mezi pódiem a první řadou opravdových fanoušky. Tihle zas vždycky napjatě čekají s foťákem, až týpek z Muse nebo z jakýkoliv jiný kapely udělá nějaký boží výraz, aby zachytili takzvanou energii koncertu. Jenom teď se k nim ještě přidávají studenti se zrcadlovkou, který fotí lidi mixovat! Přitom je to absolutně zbytečný a jedinou energii, kterou tím zachycují, je pohyb DJových čelistí, případně jeho kolíbání se do příslušného bpm. Je to nezanedbatelný problém, že se stal DJ ústředním bodem vystoupení namísto tance. Lidi totiž teď na DJe civí, protože jsou jimi posedlí, nebo protože s ním chtějí píchat. Pravděpodobně obojí. Tanec už hraje pouze druhé housle a pozorování zvítězilo.Když se dneska podíváte na archivní snímky, kde dost možná i vaši rodiče tancují zfetovaní na polích, můžete si všimnout, že je zajímá jedna věc – tancují jako smyslu zbavení! Tancují hodiny a hodiny, oči se jim přitom protáčí a ruce kopírují křivky neviditelných obrazců do té doby, než jim vyschne poslední kapka tělesných tekutin. Foťáky pro ně neexistují. Zato dneska je foťák v klubu jako hovno pro mouchy. Nikdo mu nemůže odolat a každý chce vidět svůj zpocený ksicht zvěčněný na sociální síti, aby ho virtuální davy milovaly.No ale myslím si, že do budoucnosti to bude jenom horší. Kolektivní narcisismus totiž dosáhne svého vrcholu teprve až v okamžiku, kdy se z klubu stane jedna obří fotobuňka, ve které budou mít lidé nárameníky na připevnění. Takhle jim půjde selfies dělat úplně nejlíp. Možná kdyby byli lidi víc fetovali, vypadlo by to jinak. Takže dokud nebudou drogy legální a bezpečné, asi budeme muset krotit svoje touhy po chvále na náš zevnějšek. Tyhle věci by nás ve tmě v klubu vlastně vůbec neměly zajímat.
