Když jsem poprvý potkala Hannah Salehovou, měla na sobě šusťákovku. Vlastně jsem se nad tím tenkrát ani nepozastavila, tyhle nylonový bundy se teď vracej do módy a nosí je kdekdo. Prodávaj je vintage shopy, Vietnamci i Nike. Občas se mihnou i na molech. Když jsme se o pár dní pozdějc s Hannah viděly podruhý, šusťákovku měla zase. Jinou. To už mou pozornost trochu vzbudilo, ale ne tolik, abych se tím nějak hloubš zabejvala. Když ale potřetí dorazila v (zase jiný!) šusťákovce, začala jsem tušit, že zatím něco bude. Něco jako vášeň pro nylonový povrchy a šatník plnej šusťákovek. A právě na ten jsem se vyrazila s foťákem podívat. Hannah jich má tolik, že by s klidem oblíkla několik basketbalovejch týmů, veškerý studenty tibetštiny od prváků po doktorandy nebo středně velkou parlamentní stranu.VICE: Čau Hannah, dlouho jsme se dlouho neviděli, co? Co tě motivovalo začít sbírat šusťákovky?
Hannah: Vlastně jsem je ani nezačala sbírat. Pořád chodím do sekáčů a až po tvým upozornění jsem si všimla, že jich mám fakt dost.Jasný. Co tě na nich tak bere?
V první řadě matroš. Měla jsem ho ráda jako malá. Měla jsem šušťákový kalhoty, hodně poctivý, ve kterejch jsem chodila do lesa. Ten zvuk, kterej vydávaly, mě vážně bral.Pamatuješ si na svou úplně první šusťákovku? Jak ten klenot vypadal?
Moc dobře. Koupila jsem si jí asi před třema rokama. V normálním obchodě. Je, teda spíš byla, krásně tyrkysová a má vyšitý hvězdičky. Mám k ní vážně mimořádnej vztah. Pořídila jsem si jí v létě a prvně jsem jí měla na Sázavafestu. Nosím jí v létě přes plavky na koupaliště i v zimě s tlustým svetrem.A odkud pocházej ty ostatní?
Ze sekáčů.
Kolik jsi zaplatila za tu nejdražší krasavici? A za ten nejlevnější kus?
Nejdražší od Burtona stála dva tisíce, nejlevnější byla pak megasekáčová klasika, stála pět korun. Ale musím říct, že k těm za pětikorunu mám mnohem vřelejší vztah.A kterou máš nejradši?
Rozhodně tu první, je jedinečná. Kolikrát se mi stalo, že ze mnou na nějaký akci přišel opilej týpek, ať už skejťák nebo indie boy a chválil mi jí. Někdo dokonce říká, že na mě žádnej jinej svršek než tuhle bundu neviděl. Ale poslední dobou to střídám mnohem víc.Máš pocit, že život bez šusťákovky není kompletní?
Nechci zas vypadat jako nějakej šusťákovej fetišista, ale nedovedu si představit, že bych bez ní vyšla ven. Nebo jo, možná bez ní vyjdu, ale pak se pro ní musím vrátit ze zastávky.Jak na tvojí šustivou úchylku (kterou údajně nemáš) reaguje okolí?
Moje máma třeba říká, že jsem jedinej člověk, kterýmu sluší tyhle hnusný bundy. Občas za mnou přijdou úplně cizí lidi a říkají, že moje bunda je super, boží, hustá a tak. Já docela koukám, protože mi to pochopitelně připadá jak normální kus oblečení a nechápu, že vzbuzuje takový…emoce?Všimla jsem si, že je většina šusťákovek modrofialovozelená. Čím si vysvětluješ tuhle barevnou konfiguraci?
Vůbec nevím, jak to vysvětlit. Ale na červenou, žlutou, oranžovou nebo nejlíp růžovou šusťákovku jsem nenarazila. Možná, že je to pro sportově založený lidi, který růžovou nenosej?Existuje něco, co šusťákový nezasvěcenci o tomhle ctnostným oděvu neví?
Možná si myslí, že je to jen otázka stylu, ale jsou i hodně praktický. Neprofouknou a nepromoknou a když už náhodou jo, tak uschnou za půl hodiny.
Reklama
Hannah: Vlastně jsem je ani nezačala sbírat. Pořád chodím do sekáčů a až po tvým upozornění jsem si všimla, že jich mám fakt dost.Jasný. Co tě na nich tak bere?
V první řadě matroš. Měla jsem ho ráda jako malá. Měla jsem šušťákový kalhoty, hodně poctivý, ve kterejch jsem chodila do lesa. Ten zvuk, kterej vydávaly, mě vážně bral.Pamatuješ si na svou úplně první šusťákovku? Jak ten klenot vypadal?
Moc dobře. Koupila jsem si jí asi před třema rokama. V normálním obchodě. Je, teda spíš byla, krásně tyrkysová a má vyšitý hvězdičky. Mám k ní vážně mimořádnej vztah. Pořídila jsem si jí v létě a prvně jsem jí měla na Sázavafestu. Nosím jí v létě přes plavky na koupaliště i v zimě s tlustým svetrem.A odkud pocházej ty ostatní?
Ze sekáčů.
Nejdražší od Burtona stála dva tisíce, nejlevnější byla pak megasekáčová klasika, stála pět korun. Ale musím říct, že k těm za pětikorunu mám mnohem vřelejší vztah.A kterou máš nejradši?
Rozhodně tu první, je jedinečná. Kolikrát se mi stalo, že ze mnou na nějaký akci přišel opilej týpek, ať už skejťák nebo indie boy a chválil mi jí. Někdo dokonce říká, že na mě žádnej jinej svršek než tuhle bundu neviděl. Ale poslední dobou to střídám mnohem víc.Máš pocit, že život bez šusťákovky není kompletní?
Nechci zas vypadat jako nějakej šusťákovej fetišista, ale nedovedu si představit, že bych bez ní vyšla ven. Nebo jo, možná bez ní vyjdu, ale pak se pro ní musím vrátit ze zastávky.
Reklama
Moje máma třeba říká, že jsem jedinej člověk, kterýmu sluší tyhle hnusný bundy. Občas za mnou přijdou úplně cizí lidi a říkají, že moje bunda je super, boží, hustá a tak. Já docela koukám, protože mi to pochopitelně připadá jak normální kus oblečení a nechápu, že vzbuzuje takový…emoce?Všimla jsem si, že je většina šusťákovek modrofialovozelená. Čím si vysvětluješ tuhle barevnou konfiguraci?
Vůbec nevím, jak to vysvětlit. Ale na červenou, žlutou, oranžovou nebo nejlíp růžovou šusťákovku jsem nenarazila. Možná, že je to pro sportově založený lidi, který růžovou nenosej?Existuje něco, co šusťákový nezasvěcenci o tomhle ctnostným oděvu neví?
Možná si myslí, že je to jen otázka stylu, ale jsou i hodně praktický. Neprofouknou a nepromoknou a když už náhodou jo, tak uschnou za půl hodiny.