Co mě naučilo prvních 36 dní pervitinové odvykačky

Perník jsem začal kouřit během svého pobytu v Los Angeles v Srpnu roku 2015. Byla to v podstatě nejlepší doba pro vypěstování špatných návyků: jako stážista jsem pracoval na svém vysněném publikačním projektu ve vysněném kolektivu, což znamenalo dennodenní stresování z dobře odvedené práce a zapůsobení na ostatní kolegy. Ve městě jsem nikoho neznal a tak jsem se vážně hodně snažil, abych si nějaké kamarády našel. Zároveň jsem udržoval vztah se svým přítelem na druhé straně země. Nakonec šlo všechno do hajzlu – nejprve mě opustil přítel, skončila mi stáž a příbuzní, u kterých jsem žil, se rozhodli přestěhovat zpět na východ se slovy, abych si našel jiný byt. Využíval jsem couchsurfingu a štědrosti bohatých gayů z města. Začal jsem příležitostně šlapat a snažil se zapomenout na svého ex. Jednoho večera na sexuálním večírku v západním Hollywoodu jsem poprvé zkusil pervitin.

Než jsem v lednu LA opustil, kouřil jsem ho každý víkend. Zažíval jsem neuvěřitelná potěšení všeho druhu – gangbang s dvaceti chlapy, fisting, maraton po bordelech, hračky velikosti XL… Za poslední léta jsem se necítil lépe. Když jsem byl sjetej, nedělal mi problém ani násilný anální sex. Vzpomínám na špinavé, flekaté stěny koupelen a náhodné ložnice celého města, moje nohy vyhozené do vzduchu zatímco mi neznámí chlapy cpou obří dilda do prdele a já jsem spokojenej. Fisting - něco, co jsem před tím zkusil jen párkrát, začal být mnohem jednodušší a příjemnější – všechno ale jenom, když jsem byl moc.

A potom přišly problémy. Měsíce jsem bral, co mi přišlo pod ruku, a bez ostychu jsem kombinoval drogy všeho druhu. Poprvé v mém životě jsem ale začínal mít podivné chutě, které bez varování přicházely uprostřed dne. Když jsem jen pomyslel na sex, chtěl jsem si zakouřit. A to jsem taky udělal.

Jak jsem se později dozvěděl, užívání pervitinu způsobuje neuvěřitelný nárůst dopaminu v mozku – zhruba čtyřikrát větší než kokain. To může vést k poruše schopnosti vnímání základních lidských potěšení bez užívání drog – pervitin vytváří závislost na skvělém sexu. Mnoho lidí na odvykačce přestalo se sexuálním stykem (i na několik let), než znovu objevilo kouzlo sexu bez drog. A někteří narkomani toho již nikdy nedosáhnou.

V té době jsem se rozhodl odjet z LA na východní pobřeží, abych urovnal své vztahy s bývalým ex a nadobro sekl s pervitinem. Myslel jsem si, že adekvátní změna prostředí mi vše usnadní a je pravda, že to po několik měsíců opravdu stačilo. Jednoho dne, po obzvláště intenzivním erotickém zážitku (v rámci truchlení po mém ex) jsem si znovu zakouřil. O několik týdnů později jsem to udělal zase. A zase. Najednou bylo všechno zpět.

Po velmi špatném zážitku jsem se minulý měsíc rozhodl, že takto to dál nejde a napsal jsem svému kamarádovi: „Zase jsem v prdeli. Mám problém." Poradil mi, abych šel na setkání anonymních uživatelů pervitinu nedaleko mého města.

Nyní jsem v tomto programu již 36 dní. Anonymní uživatelé pervitinu jsou něco jako anonymní alkoholici a než jsem do této skupiny vstoupil, představoval jsem si ji jako prapodivnou sešlost děsivých individuí. V podstatě si to myslím doteď. Nicméně všichni tito skvělí lidé a konverzace, kterou s nimi vedu, mi se vším velmi pomáhá. Jsem vážně rád, že jsem to udělal.

Po 12 dnech jsem byl konečně schopen přiznat si svůj problém a poté přišla ta nejtěžší část celého procesu.  Přijmout svojí závislost znamená přiznat si, že celý váš život již nikdy nemůže být stejný jako předtím. Závislost už vás nikdy neopustí, je jedno, jak dlouho budete čistí. Změní celý váš pohled na svět, vaše vztahy, vaše vnímání sex klubů a gay barů, plánování nahodilých erotických schůzek a úletů.

Má to ovšem i jednu světlou stránku. Několik týdnů po zahájení programu začneš zjišťovat, kolik skvělých a ochotných přátel stojí při tobě. Najít si známé v gay komunitě nepředstavuje velký problém, nicméně po patnáctém dni jako bych otevřel oči a opravdu mne překvapilo, kolik mých queer bráchů a séger (závislých či čistých) se mě rozhodlo v léčbě podpořit. Kluci v tělocvičně, se kterými jsem si dřív možná tak pozdravil, mi najednou začali nabízet svojí pomoc a podporu. Podnikat nejrůznější aktivity bývá těžké i s lidmi, které znáš i několik měsíců, ale kamarádi z komunity mě začali zvát do kina či na večeře sotva mě poznali.

Sezení občas mohou působit sektářským dojmem. Vždy se začíná stejným rituálem: některý z členů přečte dvanáctero přikázání a všichni se znovu a znovu představují. Předsedající většinou předčítá z  Velké knihy anonymních alkoholiků, která nese spoustu biblických podobenství. Já v boha nevěřím, často mi tedy charakter textu přijde až příliš rituální. Poté ale potkám další ateisty, kteří tě jednoduše přesvědčí, že do této skupiny opravdu patříš.

Pervitin užívá pětkrát více homosexuálů a bisexuálů nežli běžná US populace. Odhadem 85% z nich užívá tuto drogu opakovaně.  Od dob svého vstupu do CMA jsem frázi „tichá epidemie" slyšel nesčetněkrát. Je až nepředstavitelné, jak jedna malá závislost dokáže zamávat s médii a vytvořit doslova plejádu mýtů opřádající gay komunitu. Drogová závislost se v tomto ohledu postavila na stejný žebříček mediálního zájmu jako HIV a další pohlavně přenosné choroby. Je ale pravda, že pervitin přímo či nepřímo ovlivnil život každého homosexuála, kterého znám. Tato myšlenka je pro mě asi tak stejně příjemná jako uklidňující.