Jaké to je mít vztah s prostitutkou

Kdo jsou muži, kteří stojí prostitutkám po boku? Jaký takový muž musí být, aby mohl žít se ženou, která šlape? K tomu se váže asi tolik předsudků jako k prostituci samotné.

Realita však předsudky nemá a zároveň nemusí být tak černá.

Měl jsem příležitost setkat se s partnerem Tatiany. Tatiana šlape asi deset let a přibližně před třemi lety jsme se seznámili přes jednu kamarádku. Chtěl jsem si s Tatianou a s jejím partnerem promluvit o jejich vztahu.

Její 37letý přítel Markus je vystudovaným inženýrem. Kvůli současné situaci v branži byl ze zaměstnání propuštěn. Bere to však s humorem. Nedělá si starosti s tím, že by nenašel nové místo. Jeho přátelské chování a optimismus jsou mi hned sympatické. Vypadá jako z jihoamerické telenovely: tmavooký, vysoký, se sportovní postavou. Prostě dobře vypadající chlapík. Ze začátku působí poněkud nesměle a jedná se zdravým odstupem.

Tatiana a Markus se poznali před sedmi lety na party společné kamarádky. Už tehdy ho Tatiana velmi zaujala. Že se Tatiana Markusovi líbí, si všimla i jeho kamarádka, která ho varovala před tím, že je Táňa lehká. To mu bylo ale celkem jedno. S prostitutkou chodil už dřív, skoro dva roky. Ač byl do tohoto tématu již zasvěcen, tehdy to s Táňou ještě dohromady nedali. Ale stále si vstupovali do cesty, ať už u přátel, nebo na party. Začali spolu žít před rokem.

„Má expřítelkyně a Tatiana jsou úplně jiný a téměř nesrovnatelný," vypráví Markus, když se ho ptám na rozdíly mezi oběma ženami.

Za svůj dvouletý vztah se svou expřítelkyní je vděčný. Zkušenosti, které získal, mu pomohly, aby porozuměl více tomuto zaměstnání, jeho prostředí a všemu, co s sebou přináší. Začal se na sexuální služby dívat jako na profesi. „Celý to chápu jako regulérní zaměstnání. Nic víc, nic míň. Jsem člověk obchodního ducha, takže pro to mám pochopení. Když pracuje, tak prostě pracuje. Jestli by prodávala v drogerii nebo nabízela jiný služby, je mi to jedno. Když s ní telefonuju a zrovna jí zvoní služební telefon, tak jí říkám, aby to vzala – nakonec zákazník – náš pán, ne?"

Markus si přeje, aby měla společnost pro prostitutky podobné pochopení jako má on. Je si ale vědom toho, že je to příliš vysoký nárok.

„Musíte si stanovit hranici mezi soukromím a prací. Byznys je věc jedna, osobní život druhá – tyhle dva světy se nesměj míchat dohromady. Obchod jednou takhle prostě funguje a my se přes noc nezměníme."

Takhle se vyrovnává i s jejími příběhy, které se jí přihodí přes den. „Mezi námi je to dost rozvolněný. Jo, vypráví mi hodně z toho, co se jí stane. Někdy ji musím zastavit, když už je to přece jen moc." Je prý mladá a sama to nedokáže odhadnout.

Tatiana si myslí, že vyspěla. „Dobrým příkladem jsou finance. Markus mi pomáhá a vysvětluje mi všechno okolo péče o ně a tak." Systematičnost a papírování nejsou její parketa. Dříve schovávala své peníze ve sklepě místo toho, aby si je ukládala. Dnes žije spořádaněji. Má pevnou pracovní dobu a obyčejný, skoro nudný pracovní den. Je zas o kousek blíž, aby se stala součástí běžné společnosti. „Nijak na Tatianu ale netlačím. Když ji člověk zná, ví, že by si tím sám jen uškodil."

Bere ji v podpaží, kde může, a dává ji podněty k přemýšlení. „Člověk jí může nabídnout svý nápady a rady jako třeba ty okolo záležitostí s penězma. Zasadím myšlenku, která v ní ale musí uzrát sama."

Jinak prožívají třeba společný víkend celkem všedně. „Staráme se o domácnost, chodíme nakupovat…" Prostě obyčejné věci.

Markus říká: „Věrnost není základ vztahu. Musíš ji vyřadit, jinak to nebude fungovat." Tatianina práce není žádný med, a když nějaký ze zákazníků dobře vypadá, tak si to prostě užije. Pro někoho by to znamenalo konec. „U lidí jako jsi ty a já. Mám docela velký ego." Dále vypráví, že má svobodu spát s ostatními — i když to teď nedělá. Takový prostor vnímá spíše jako součást jejich nekonvenčního vztahu.

Tatiana se na to nedívá jinak, když se jí na to později taky zeptám. „Když chce, může si spát s jinými ženami. Ve trojce bych u toho stejně byla. Musí se mi prostě jen líbit taky. Doteď jsme ale ještě žádnou nenašli."

Chci zjistit, jestli má Markus slabost pro neobvyklosti, nebo jestli to byla jen náhoda, že chodí už s druhou prostitutkou: „Jde mi vždycky o jádro věci, o to, jaký je člověk uvnitř. Nesoudím nikoho podle zaměstnání nebo vzdělání, jen podle toho, jaký je."

Gestikuluje rukama a vysvětluje mi, že se sám sebe často ptá, jestli se zbláznil svět, anebo on.

V čem je tedy Tatiana tak výjimečná? „Existují základní hodnoty, které jsou pro mě u druhého důležité; upřímnost, loajalita, respekt, slušnost. Nezávisle na zaměstnání tyhle hodnoty člověk u druhého najde dnes těžko," potáhne z cigarety a pokračuje: „Je prostě jedinečná. Jedineční lidé jsou z masa a kostí. Víte u nich, na čem jste."

Kromě toho Tatiana ve své branži tak trochu plave proti proudu. „U 99% procent prostitutek má jejich zaměstnání vliv na charakter," míní Markus. „Nenechat se pohltit takovým prostředím, které je plné násilí a drog, to svědčí o síle povahy — Táňa patří do toho jednoho procenta."

Ve svém okolí se přirozeně setkávají s neporozuměním. Proto se snaží zachovat si soukromí. V okolí o jejich vztahu vědí jen nejlepší kamarádka a bratr. „Ne proto, že bych se styděl. Svět na tohle prostě ještě není moc připravenej."