Různě

Všichni klienti, se kterými jsem se setkal za 12 let práce jako eskort

Počínaje fanoušky krkolomných pozic až po ty, kteří by si možná měli raději otevřít hračkářství...
Simon Doherty
London, GB
1.2.17

Sex prodává. Když se to tak vezme, jenom v Británii ho prodává přibližně 72 800 lidí. Média tohle vědí, tudíž není těžké setkat se s příběhy o ženských sexuálních pracovnicích - ovšem zdá se, že pánové, kteří vykonávají stejnou profesi, jsou z pohledu veřejnosti záhadou.

Data ohledně počtu prodejných mužů utváří dost nejasný obrázek; některé studie v minulosti uváděly, že mohou představovat až sedmnáct procent trhu, zatímco údaje z jiných zdrojů nepřekračují hranici pěti procent. Kvůli choulostivé povaze této práce mohou mít akademici problém získat reálný přehled, jak se věci s provozováním sexuálních služeb skutečně mají.

Reklama

Přemýšlel jsem nad rozdíly mezi světem ženského a mužského eskortu, a tak jsem se nakonec dostal i k rozhovoru s osmapadesátiletým Michaelem, jenž má za sebou 12 let v branži a neváhal mi vyprávět o nejrůznějších klientech, které zažil.

Zákazníci se specifickým fetišem

Měl jsem klienta s velkou vášní pro blbinky, prasárničky a šlehačku. Vždycky tím chtěl bejt pokrytej; musel jsem pokaždý dát tři přehozy na postel. Další měl úchylku na vysokotlakou hadici – velmi dobře si pamatuju, jak jsem ho s ní začal stříkat kolem druhý hodiny ráno a jeho to fakt vzrušovalo. Byli tu dva, kteří zbožňovali kopřivy, tak jsem se vždycky ujistil, že mi nějaký rostou na zadním dvorku. Třel jsem je po celejch jejich tělech.

Mám i současnýho klienta s fetišem na špinavý ponožky. Začalo to, když po mně chtěl moje smradlavý fusky – a nakonec jsem mu je musel položit na obličej. Teď už jsem na něj připravenej; mám doma speciální pár ponožek a každý ráno, než se osprchuju, si s nima vytřu podpaží a dám je do vzudchotěsnýho pytlíku, aby byly připravený na setkání s ním. Taky už si pár párů odkoupil.

Klienti, kteří chtějí šílené sexuální pozice

Proslavil jsem se tím, že jsem schopnej souložit v polohách, který nikdy nikdo neviděl ani v pornofilmu. Můj majstrštyk je to, čemu říkám „helikoptérová soulož": zákazník je na všech čtyřech čelem ke zdi, já stojím opačným směrem a zacouvám do něj. Můžu ho penetrovat zezadu, půlkama k sobě a otočit se v průběhu toho všeho o 360 stupňů. Na padesátiletýho chlapa docela ucházející výkon. Hodně klientů si o tom přečetlo v recenzích a helikoptéru teď vysloveně vyžadujou.

Zákazníci s představou, která se nedá zvládnout

Lidi, co přijdou se scénářem, kterej je tak groteskní, že je prostě nerealizovatelnej. Chtějí souložit v hrobě nebo bejt potupený na veřejným místě, třeba uprostřed ulice v centru. Někteří řeknou, že chtějí skupinovej sex a zeptají se: „Kolik chlapů můžeš sehnat?" Tak říkám: „Fajn, ale snad chápeš, že to budou samí eskorti, že jo? Pokud fakt chceš, budeš muset zaplatit půlku předem."

Hendikepovaní klienti

Pracovat s hendikepovanejma je poměrně velká část mojí práce. Přál bych si, abych mohl lidem v týhle situaci pomoct víc – mají potřeby jako každej jinej. Před lety jsem se vídal s chlápkem, co byl na vozejčku a říkal, že jednou zavolal na eskort, a když jim řekl o svým postižení, zavěsili. To mě kurevsky nasralo; říkal jsem si: „Jak se opovažujete!" Pokud má eskort problém s někým jen proto, že je ten člověk postiženej, nemá na to pracovat v týhle branži. Měl jsem hodně klientů, kteří používali znakovou řeč – občas bylo potřeba něco napsat, ale vždycky jsme se dorozuměli. Jednou z týhle práce vyplynul dost zvláštní zážitek, když jsem se musel seznámit s rodičema klienta. On byl kvůli svýmu hendikepu připojenej k několika přístrojům – a pár eskortů ho už kdysi pěkně oškubalo. Ti rodiče na mě udělali dojem - chtěli se se mnou napřed setkat, aby z toho všeho mohli mít dobrej pocit. Šel jsem s nima na oběd před prací a pak mi dokonce nabídli postel k přespání.

Zákazníci, kteří chtějí všechny hračky

Jsou i tací, co chtějí mít předem připravený určitý věci, když dorazí. Jako třeba jeden klient, kterej u mě má svou vlastní krabici, protože je zapálenej do koženýho a gumovýho oblečení. Zaplatil i za spousty hraček, co jsou taky uvnitř, protože miluje fisting. A požaduje, aby na něj čekala nová lahvička poppersu vždycky, když přijede na dostaveníčko.

VIP klienti

Tihle lidi mají speciální privilegia. Například pokud trávím čas s klienty, co mě berou do zahraničí, mám speciální sazbu. Pokud si mě chtějí objednat, udělám si na ně čas. VIP chlápci mě zamluví třeba na dvaadvacet hodin, takže pokud mám už jinou rezervaci na hodinu, musím se z ní omluvit a odložit ji.

Ti, co se neukážou

Největší výzvou mojí práce je, když se smluvení klienti prostě neobjeví. Narážím na lidi se spoustou keců, co to ve finále zruší. Částý výmluvy zahrnujou: „Nemůžu zprovoznit svou navigaci." nebo „Moje sestra měla nehodu." a „Řekli mi, že potřebuju operaci." Kolikrát nevím, jestli se na to zkrátka na poslední chvíli vykašlou, nebo je vzrušuje jenom samotná rezervace - v tom případě vlastně dostali, co chtěli.

Úzkostlivé poprvé

Součástí mojí práce je pokusit se potenciální klienty při první návštěvě zbavit nervů. Pro ně je to nepříjemná situace; setkávají se s cizincem. Vždycky si říkám, že pro lidi je tohle proces podobnej prvnímu tetování. Přese všechno, co dávám pro klid v jejich duši na svůj profil (a má webovka je hodně detailní), se pořád bojí. Někteří z nich si myslí, že když je budu poprvé píchat, roztrhnu jim konečník, což fakt neudělám. Jsem dost profesionální. Vždycky si dám u takových zákazníků načas a nabídnu i trochu poppers.

Dámská klientela

Asi 99 procent mejch klientů jsou chlapi, klientky-dámy jsou velmi vzácný. Ale čas od času narazím na mladou zbohatlickou holčičku, která přinese prosecco.

Útěkáři

Často se to nestává, ale občas přeci jen. Řeknou, že si odskočí do auta nebo vybrat peníze a pak už se nevrátí. Eskorti si většinou o prachy říkají předem, ale já nedělám štráchy. Myslím totiž, že když jim nabídnu zážitek, kterej naplní nebo dokonce překoná jejich očekávání, dají mi dýško. Když ale dostanete zaplaceno předem, o bonus navíc prostě přijdete. Je to jako jít do restaurace; nedáte personálu spropitný, dokud neodvede dobrou práci.

Zbohatlíci, kteří neznají hranic

„Michaeli, drahoušku, mohl bys dorazit ke mně?" říkají, když mi volají ve dvě ráno. Většinou je to nějakej byt v Kensingtonu nebo tak. Ukážeš se tam, všechno leží vzhůru nohama a oni jsou úplně nasráč. Pokusí se ti nalít šampus a spadne jim na zem. Většinou to už prostě ničím nezachrání.