Různě

Tohle nejsou fotografie: Seznamte se s hyperrealistickými kresbami Arinza Stanleye

Umělec-samouk Arinze Stanley tvoří na rostoucí umělecké scéně ve své rodné Nigérii.

by DJ Pangburn
05 duben 2017, 9:21am

Možná proto, že se hyperrealističtí umělci snaží co nejlépe napodobit realitu, vznikají pestrobarevná díla – například ženské erotické výjevy Soey Milk nebo snové portréty Manuely Landroyo. Nigerijský umělec Arinze Stanley na to jde ale opačně. Jeho díla, která vznikají detailní kresbou uhlem a tužkou, vypadají jako profesionální černobílé fotografie. Stanley stejně jako umělec Kip Omolado staví na detailu, a vystihuje tak tváře a osobnosti svých nigerijských přátel. A co je zajímavé – vznikající díla, kterým chybí kousky obličeje nebo rukou, jsou stejně působivá jako finální kresba.

Stanley, který sice pochází z východní Nigérie, tráví svůj život v západonigerijském Lagosu a kreslí už od dětství. Vypadá to, že získal umělecké vzdělání. Ale opak je pravdou.

„Odjakživa jsem se rád vyjadřoval kresbou, přestože jsem se ji nikde neučil," říká Stanley. „Díky Bohu jsem na sebe byl tvrdý a naučil se to sám. Vždycky jsem hyperrealistickou kresbu miloval, ta mě ještě víc chytla v roce 2012, kdy jsem se seznámil s díly Kelvina Okafora, Joela Rey a Emanuela Dascania."

To, co se na jejich postupu Stanleymu líbí, je ta trpělivost a disciplína při vzniku díla. Taky ho zajímá to, jak jsou schopni pomocí „prosté techniky" kresby tužkou zakódovat do obrazu silná poselství.

„Používám málo technik, kreslím uhlem a tužkou," popisuje Stanley. „Experimentuji se šrafováním, ale vlastně to tak přese mě na papír přirozeně proudí."

„Někdy mám pocit, jako bych nad tužkou ztrácel kontrolu," dodává. „Je to jako přenos energie."

Stanley nedokáže odhadnout, jak dlouho mu jedna kresba zabere, protože během tvoření ztrácí pojem o čase. Ale mohlo by to být tak 200 až 300 hodin.

Jak Stanleyovy kresby jeho přátel dokazují, rád zdůrazňuje vše, co Afričany vystihuje. Navíc jeho kresby poskytují dobrou příležitost zkoumat „hlubší lidské emoce". Stanley se snaží, aby pozorovatele zaujaly detaily a aby pocítil emoce z každého výrazu – zamyšlení, rozjímání, vyčerpání, humor nebo třeba údiv.

Stanleyova první výstava proběhla v roce 2016 v lagoské galerii Omenka, kde svá díla vystavoval společně s dalšími devíti hyperrealistickými kreslíři ze své domoviny. Tato výstava je jedním z důkazů, že nigerijské umělecké scéně se nejen daří, ale roste i do mezinárodních rozměrů.

„Umění v Nigérii se velmi dobře daří a dostává se i do světa," říká Stanley. „Co mám na nigerijském umění nejraději, je ta různorodost – najdete tu mnoho krásných stylů. Přesto si ale myslím, že by se dal zdejší umělecký potenciál využít více."

Více Stanleyho práce si můžete prohlédnout na jeho webu.