Lidi jsou jako kobylky. Když počítáte první zemědělce, kteří si hrabali svými skromnými nástroji v půdě a snažili se vyhnat do výše pšenku, vyjde vám úctyhodná doba plenění: 11 000 let. A protože se množíme a žereme a plodíme a krmíme, populační křivka strmě stoupá a světové zásoby surovin na oplátku svižně klesají. Na seznamu se tak objevuje stále víc lahod, který si možná brzo nedáte. Ať už díky zásahům přírody, nebo naší nenasytnosti.

Začněme od začátku – alkoholu. Jalovec je na pohled docela nenápadná bobule, kterou byste na procházce přehlídli, ale která je bohužel zcela zásadní pro tu chuť Hendrickse, kvůli čemuž dáte za dvoudeckovej gin & tonic plnej ledu stejně jako za oběd. Podle nové studie skotské dobrovolné skupiny ochránců přírody Plantlife začala keře napadat plíseň phytophthora austrocedrae. Stávající keře jsou staré 100 let a jsou líné produkovat bobule, takže v klidu seděj a vymíraj. Jasně, bavíme se jenom o jednom divným ostrově plným ovcí a pořád je toho dost vedle v Británii a v Severní Americe, ale jedná se o názornou ukázku toho, že svět možná jednou nebude stejně chutný místo.

Chcete další příklad? Avokáda (základní kámen každý mexický kuchyně, fotogenický snídaně blogerky a světovýho míru) se konzumují víc, než kdy jindy – obzvlášť v Americe, kde je proto začali vášnivě pěstovat v kalifornský poušti. Poslední roky tu zemědělci dostávají pořádně zabrat kvůli extrémním suchům, které mají dopad i na tohle zelenkavý štěstí. Avokáda prostě vypijou hodně vody, aby byly takhle fajnový. Není voda, není guacamole. Hezky se tomu věnovali v New York Times, kde pro konzumenty připravili jasný přehled, kolik vody si půda vyžádá na jednu porci avokáda, mlíka nebo třeba mandlí. Udělejte si představu sami: Průměrnej Amík si dá týdně jeden srpek avokáda. Na to se během pěstování spotřebuje 15 litrů vody. Na jeden plátek pomeranče potřebujete 23,5 litru a 16 malých mandlí si vyžádá 58 litrů vody. No a protože jde 80% kalifornský vody právě do zemědělství, dokážete si udělat představu, kolik toho všechny ty plážový smoothiečka a avocado mash saláty v součtu vypijou.

A jak má asi tak být dost medu a ovoce, když včelí populace ubývá a nikdo jiný nám kytky neopyluje? Zabývá se tím třeba britská včelařská komunita v národní kampani za ochranu včel Friends of the Honey Bee. V Česku je to téma stejně zásadní. Pro Český rozhlas se před pár dny vyjadřoval odborník na zdraví včel Miloslav Peroutka. Vysvětluje, že jedním z důvodů ohrožení včel je pylová podvýživa. Je způsobená tím, že včely v intenzivně obdělávané oblasti nemají přístup k různým druhům pylu, takže mají ochablou nevyváženou dietu.

Do možného důsledku, že když nebude dost včel na opylování stromů, nebude dost ovoce, ani zabředávat nebudu – moc stresu před obědem.

Skoro to vypadá, že by se vyplatilo přejít na párky, prosciutto a steaky. Nebýt faktu, že jsou od tohoto týdne podle WHO rakovinotvorné.