České titulky nastavíte kliknutím na "CC", zvolíte "Options" a z nabídky jazyků vyberete "Czech".Dostat se do Severní Korey byla jedna z vůbec nejnáročnějších věcí, se kterou jsme se ve VICE kdy museli potýkat. Po měsících jednání s jejich pověřenými osobami se nakonec rozhodli, že do země pustí 16 novinářů, aby popsali něco jako tamní spartakiádu, jen mnohem větší, s názvem Arirang, která se koná v Pchongjangu. Pak se deset dní před odjezdem zas rozhodli, že nikdo nikam nepojede. Pak zas řekli: "Jo, tak teda můžete přijet, ale jenom jako turisti." Vůbec jsme teda nevěděli, do čeho půjdeme.Vlastně už věděli, že jsme novináři, ale když vás v zemi chytí jakožto novináře, ačkoliv máte být jenom turista, tak můžete jít do vězení. My moc vězení v lásce nemáme a umíme si představit, že ty v Severní Koree moc fajn nebudou. Ale stejně jsme do toho šli.Nejdříve jsme letěli na sever Číny. Na letišti nám severokorejský konzulát zabavil pasy a všechny naše peníze a pak nás vzal do jedné restaurace. Seděli jsme tam s celou skupinou, pak se najednou všichni ostatní strávnící sebrali a odešli a objevily se nějaké ženy, které začaly zpívat severokorejské národní pásně. Vzhledem k tomu, že jsme v letadle strávili asi 20 hodin, chtěli jsme spíš jít spát, ale když nám jeden typ z Los Angeles řekl: "Všichni kromě nás tady jsou tajná policie, když na vás neuvidí nadšení, nedostanete vízum," tak jsme si to trochu rozmysleli a opili jsme se, zazpívali si s holkama a druhý den jsme to vízum dostali. Spoustu lidí, co místo toho šlo spát, to ale muselo zabalit a jet domů. A to byl jen začátek našeho šíleného výletu…