Co by bylo zapotřebí ke zničení Islámského státu

Ještě před pátečním útokem na Paříž západní země bombardovaly Islámský stát v Sýrii a Iráku, ale podle zpráv z posledních dnů, je tu velká šance, že snahy eliminovat notorický Islámský stát se budou jen dál točit v začarovaném kruhu.

Francouzský prezident Francois Hollande se zavázal “zničit ISIS” a vyzval USA a Rusko aby vytvořili “unii všech, kteří mohou bojovat proti této teroristické armádě v jedné koalici”. Politici v Americe, když zrovna nedeklarují svůj záměr zastavit uprchlíky ze Sýrie před vstupem do země, opakují potřebu porazit ISIS v co nejdravějším jazyce. Došlo to do bodu, kdy prezident Barack Obama musel vystoupit a zopakovat očividné, že pozemní válka ve velkém rozsahu proti ISIS by byla “chyba”.

Videos by VICE

Právě teď to vypadá jako vhodná chvíle získat odstup a zeptat se jak NATO a Rusko hodlají porazit Islámský stát. Proto se VICE spojil s Omarem Lamranim, vojenským analytikem pro vojenskou radu Stratfor sídlící v Texasu, a prošli spolu některé hypotetické situace, aby si udělali obrázek o tom, jak by to mohlo probíhat. Tady je náš rozhovor, upravený s ohledem na délku a srozumitelnost:

VICE: Jaké jsou způsoby, kterými by Západ mohl porazit Islámský stát jednou provždy?

Omar Lamrani: Je zde mnoho způsobů, kterými můžete zranit ISIS, ale jsou tu dva faktory, které je třeba vzít v potaz pro úplnou porážku. Můžete je poškodit tím, že půjdete po jejich financích. Samozřejmě Spojené státy jdou po jejich ropné a energetické infrastruktuře v útocích v provincii Deir ez-Zor, které zasáhly okolo 116 cisteren. Viděli jsme útoky na jejich vedoucí. Viděli jsme použití propagandy, náletů, útoky na jejich zásobovací cesty. Nálety a finance nemohou udělat vše bez chlapů na zemi, kteří budou bojovat proti ISIS a zabírat jejich území.

Měli zásahy Amerických jednotek nějaký kruciální dopad?

Do teď jsme viděli velmi málo případů, kdy vyřídili vedoucí ISIS bez potřeby použít kinetické útoky ze vzduchu. Viděli jsme razii ve východní Sýrii, kde zabili vedoucího zapojeného do ropy. To bylo díky zařazení speciálních operací, ale ty jsou velmi vzácné. Mluví se o navýšení počtu podobných útoků. Viděli jsme případy, kdy zachránili vězně, ale to nešlo o útok na vedení. Spojené státy v podstatě hovoří o zvýšení razií a “RRR startegie” – Raqqa (největší město kontrolované ISIS), Ramadi a razie. To znamená více zásahů komand a více razií speciálních jednotek. Ale doteď většina útoků na vedení proběhla pomocí kinetických útoku z bezpilotních a stíhacích letounů.

Neobjevují se další vůdci, kdykoli Spojené státy jednoho odstraní?

Spojené státy stále říkají, že když zabijí vůdce, jeho zástupce bude také zabit, což zpomaluje proces. Když neustále zabíjíte vůdce, v průběhu času to má efekt, a ano, do určité míry to je pravda. Určitě to zraňuje ISIS. Ale smrtelná rána? Můžete ISIS vyřídit jen zabíjením jejich vůdců? To není ten případ. Sami Spojené státy to přiznívají. Bez jednotek na zemi není možné úplně zničit ISIS. Bez obsazení země, kde operují, bude ISIS přežívat.

Obama chce zintenzivnit současnou kampaň. Mohou samotné nálety zaznamenat velká vítězství?

Podívejme se na to, co se stalo v Sinjaru (kde Kurdové vyhráli nad ISIS). Když spojíte nálety s pozemními operacemi, výsledek může být velmi rozhodný. Ale samotné nálety nic nezmění. ISIS je možné do určit míry zastavit – je možné je uzavřít a zabránit jim v obsazování dalších území. Viděli jsme, co se stalo v Kobane, kde by obránci byli rozprášení, kdyby nebylo Amerických náletů. Spojené státy mohou udržovat ISIS před dalším růstem pomocí svých vzdušných sil, ale jak jsme viděli u pařížských útoků, jsou schopni zranit spojenecké zájmy v zahraničí.

Co je největší nevýhoda náletů?

Nálety nemohou přímo podpořit síly syrského prezidenta Bashara al-Assada. Proto se ISIS posunul k útokům na cíle, které nejsou silně kryté leteckou podporou a využít toho. Příkladu jsou dobytí Maheenu a předtím Palmyry (syrské město světového archeologického významu). Takže tu jsou vážná omezení náletů. Mohou být extrémně nápomocné. Mohou být velmi rozhodné v udržování ISIS před dalšími zisky. Ale sami o sobě nejsou tou stříbrnou kulkou.

Je zde nějaký kouzelný poměr mezi raziemi speciálních jednotek, nálety a místní domobranou?

To není o tom, že by tu byla jasná cesta vpřed, kterou jsme se ještě nevydali. Vezměme si kurdský příklad, který dobře ilustruje větší obrázek. Kurdové se ukázali velmi efektivní v bojích proti ISIS na jejich území – konkrétně severovýchodní Sýrie, pokud mluvíme o YPG (většinově kurdská obrana bojující proti ISIS). Ukázalo se, že mohou zatlačit Islámský stát zpět. Problém je dvojí: Zaprvé, Kurdové mohou operovat pouze v severovýchodní Sýrii. Nemají lidovou podporu, aby šli mimo severovýchodní Sýrii, protože jsou malou demografickou skupinou ve větší syrské zemi. Nemohou postupovat daleko do arabského území, tam by nebyli efektivní bez domácí podpory. Nemají na to dost lidí a nemají historické spojení s tím územím. Nemají způsob jak pokračovat dál a také je zde druhý problém: Turecko. Turecko je extrémně znepokojenou kurdskou otázkou. Nechtějí podpořit žádné kroky, které by je ještě posílili. Viděli jsme, že vedli nálety proti nim, když se snažili překročit řeku Eufrat na východ. Takže Kurdově jsou jen částečným řešením. Mohou poškodit ISIS v severovýchodní Sýrii a části Iráku, ale nelze se na ně plně spolehnout.

Hollande říká, že Francie “zničí” ISIS. Vysadí Francie pozemní jednotky?

Neviděl jsem žádné náznaky, které by potvrdily, zda tam Francie půjde s pozemními jednotkami. Viděl jsem zprávy, že uvažují o vyslání speciálních jednotek podobně jako Spojené státy.

Takže, když pozemní invaze není pravděpodobná, jak by měla vypadat společná mezinárodní strategie?

Vidím dynamický posun v tom, že je tu touha ukončit Syrský konflikt. Důvodem je, že většina loajální (Assadovy) strany a strany rebelů, která nepatří k ISIS, jsou zaměřeny proti sobě. To dává ISIS větší možnosti operovat na okrajích a chopit se možností obsadit další území. Takže pokud dosáhnou příměří, klidu zbraní nebo míru, bude poté o hodně jednodušší bojovat proti ISIS. Na tom se Rusko, Amerika i Francie shodnou. Ale je problém toho dosáhnout, vzhledem k tomu, že jsou proti sobě uvěznění v zákopech – myšleno syrští loajalisté proti rebelům.

Takže je nutné, aby se loajalisté a rebelové dohodli?

To se snadněji řekne než udělá. “Pojďme uzavřít tuhle mírovou smlouvu a pojďme spolu bojovat proti ISIS!” Tyhle země se navzájem extrémně podezřívají. Spojené státy nevěří Rusku a když Rusko zahájilo své útoky v Sýrii, říkali, že půjdou proti ISIS ale 80 procent útoků vedlo na rebely místo ISIS. Je tu velká mezera, která se nedá snadno překročit. Uvidíme dál, jak se povedou mírová jednání, ale tato mise není zdaleka splněna.

Řekněme, že se USA a jejich spojenci dohodnou s Ruskem. Čeho mohou společně dosáhnout?

Nerad zacházím do spekulací a hypotetických situací, ale pokud by se dosáhlo dohody mezi zahraničními silami, tak důležitou věcí, když vyrazíte do východní Sýrie, je původní rozhořčení místních obyvatel. Může být zapotřebí zajistit vojenské síly, abe se s tím vypořádaly. Zvláště v případě, kdy se bavíme o ideálním světě, kde se loajalisté a rebelové spojí proti Islámskému státu – to je velmi silná armáda. To je něco, co dokáže porazit Islámský stát. Byla by to pro Islámský stát příliš velká rána a bylo by možné je vytlačit. Ale vlastní rozhořčení a napětí by se tím neodstranilo, zvláště pokud mluvíme o situaci, kde Assadova moc existuje. Problém s touho hypotézou je ten, že rebelové nebudou kooperovat s Assadem. Jedna věc je odstranit je vojensky, ale pak se dostáváte zpět k původnímu problému.

To nemůže existovat být legitimní syrská vláda bez Assada?

Pokud to nebude Assad, tak to bude někdo, koho rebelové stejně nebudou mít rádi. Pokud se toto drasticky změní, tak se bavíme o úplně jiné situaci. Pokud mluvíme o situaci, kde Rusové a Iráčané řeknou: “Dobrá, vypustíme Assada. Dohodneme se s rebely,” pak můžeme zjistit, s kterými rebely můžeme mluvit. Je tu spousta faktorů, které musí vyjít velmi dobře, abychom dosáhli chvíle, kdy spojené síly od rebelů – v té chvíli bývalých rebelů – a loajalistů vytáhnou do východní Sýrie a budou bojovat proti ISIS.

A vynechání otázky, kdo bude vládnout v Sýrii, není možností?

Je tu spousta překážek na cestě k této ideální situaci. Není možné, aby to fungovalo bez toho, aby se předtím vyřešila Syrská občanská válka. Islámský stát nebude poražen dokud neskončí Syrská občanská válka.

A jak by jste zajistil, aby se poté ISIS nevrátil?

Pokud neodloučíte ISIS od Sunnitské komunity v Sýrii a Iráku, kde operovali, může se ten stejný problém stále vrátit. Je třeba si pamatovat, co se stalo v Iráku po Anbarském probuzení, kde jsme viděli jihádisty ne úplně zničeny, ale výrazně potlačeny. Míra násilí se dramaticky snížila. To se povedlo hlavně kvůli tomu, že Sunnitská komunita byla ochotna vyjednávat. Byla jim dána cesta z krize. Bylo jim řečeno, že se jejich situace může zlepšit, že někdo z Bagdádu z vlády může být obviněn. Ale to se doopravdy nestalo a historické napětí v Sunnitské komunitě v Sýrii a Iráku způsobuje, že se skupiny jako ISIS a jiné jihádistické skupiny budou objevovat.

Je tu nějaká jiná možnost?

Můžete zkusit uspořádat interní revoltu. To může být vaše divoká karta. Můžete vyhledávat lidi za Islámským státem a revoltovat proti nim. Možná uvidíte jak je Islámský stát odstraněn, ale to nás stále nechává v situaci, kde skupina jako Islámský stát znovu objeví.

Říkáte že Západ musí prostě zpomalit, být trpělivý nebo něco takového?

Pozorujeme situaci, kterou je velmi těžké vyřešit v krátkém čase. To je podle mě to ponaučení. Je to historický problém založený na historických napětích mezi Sunnity, Šiíty, rodinami, hranicemi, etnickými skupinami a náboženstvími. Takže je velmi obtížné magicky vyřešit problém, který tam už nějakou dobu existuje, a který se během poslední dekády válek jen zhoršil.