Tento článek původně vyšel na VICE UK.
Když města San Francisco a Oakland zažalovala na konci září největší světové naftařské společnosti kvůli radikálním změnám zemského klimatu, zvyšování hladin moří a potenciálním škodám stojícím obě města miliardy dolarů, bylo těžké odhadnout, do jaké míry by se tyto žaloby měly brát vážně. Šlo jen o politické divadlo sloužící k zostuzení pánů výrobců fosilních paliv, nebo by díky tomu mohlo opravdu dojít k velkým legislativním změnám?
Videos by VICE
V sázce jsou ohromné částky. Mnoho vědců se shodlo na tom, že hurikány Harvey a Irma, které ve Spojených státech způsobily škody dosahující až 190 miliard dolarů, měly větší ničivou sílu právě kvůli změnám klimatu. Portoriko je zase kvůli hurikánu Maria uprostřed humanitární krize dosahující částky 72 miliard dolarů. San Francisco a Oakland se nyní přidaly k rostoucí vlně žalujících stran prohlašujících, že Big Oil – skupina zahrnující společnosti jako Exxon, Chevron, Shell, BP a ConocoPhillips – je legálně odpovědná za tyto ztráty, stejně jako za budoucí škody páchané vůči světu.
Žádná žaloba tohoto typu dosud nebyla úspěšná, zákonné požadavky jsou velmi složité a naftařský průmysl velmi mocný. Političtí lídři jako Donald Trump dokonce ani neuznávají, že se změny klimatu dějí. Firma Exxon v červnu zavrhla vyšetřování vedené newyorským generálním prokurátorem kvůli jejich snahám blokovat akce proti změně klimatu jako „politický hon na čarodějnice.“
Někteří pozorovatelé přesto tvrdí, že by se to brzy mohlo změnit, protože věří tomu, že nové a účinné strategie umožňující žalobu Big Oilu se teprve začínají prozkoumávat. Americké státní soudy by totiž mohly prosadit legislativu umožňující právní odpovědnost naftařských společností za atmosférický chaos způsobený jejich modely zisku. Pokud by taková společnost prohrála právní bitvu v jiné zemi, pak by mohl americký soud prosadit soudní rozhodnutí také ve Spojených státech.
„Soudní spory nemohou vyřešit klimatickou krizi,“ řekl Michael Byers, výzkumník mezinárodního práva na Univerzitě Britské Kolumbie a spoluautor článku, který nedávno vyšel v časopise Washington Journal of Environmental Law & Policy a popisuje výše zmíněné scénáře. „Ale pro tyto velké naftařské společnosti by to znamenalo další tlak, kvůli kterému jejich ekonomika a reputace utrpí větší a větší škody.“
Pokud budou tyto společnosti úspěšně zažalovány, mohou čelit pokutám dosahujícím až stovky miliard dolarů. Podle Byersova výzkumu byl jen samotný Exxon v roce 2010 zodpovědný za škody způsobené změnami klimatu ve výši 19,6 miliard dolarů. Tento odhad by mohl do roku 2030 stoupnout na 138,6 miliard. Úspěšná žaloba by mohla Big Oilu znemožnit podnikání a přispět k rozvoji a nárůstu jeho nízkouhlíkových konkurentů a odstranit obrovský zdroj celosvětových emisí – díky tomu bychom byli, co se týká klimatických změn, o něco míň v háji. „Žaloby by také mohly být jakýmsi donucovacím prostředkem, jak tyto společnosti přimět k přechodu na obnovitelné zdroje energie,“ říká Byers. A díky tomu „budou ředitelé muset změnit své obchodní plány.“
VICE kontaktoval několik právních expertů na životní prostředí, aby zhodnotili pravděpodobnost něčeho takového. Přestože někteří z nich měli pochyby o škále změn popsaných v Byersově článku, se základními předpoklady problém neměli. Finanční ztráty v důsledku přírodních katastrof stále narůstají a věda, která je dává do souvislosti s klimatickými změnami, se neustále zlepšuje. Žaloby kvůli klimatu se množí a šance na úspěch v soudním sporu jsou stále větší.
Ale vysoudit duši z Big Oilu zůstává pořád nesmírně těžkým úkolem. Představte si, že chcete, aby Exxon zaplatil za škody způsobené hurikánem Harvey. Nejdřív byste museli přesvědčit soudce, že ničivá síla hurikánu byla větší kvůli zvýšení globální teploty – pokud by se vám soud vůbec podařilo přimět, aby takový případ řešil. Zadruhé byste museli prokázat, že mezi miliónem dalších zdrojů skleníkových plynů na planetě je právě Exxon zodpovědný za zkázu způsobenou hurikánem. „Ve Spojených státech je v současné době spousta legislativních překážek,“ dodává Buyers. „Zůstává nejasné, zda by takový případ mohl vyhrát.“
To samé ale lidé říkali o žalobách proti tabákovým společnostem. Tyto společnosti spoustu let odmítaly spojení mezi kouřením a rakovinou. Každý, kdo je chtěl žalovat, byl vystaven složitým právním požadavkům. Změna nastala, když Florida v roce 1995 přijala dokument Medicaid Third Party Liability Act, který státu umožnil požadovat kvůli cigaretám miliardy dolarů na veřejné zdravotní náklady. „Díky tomu se odstranila většina překážek zabraňujících úspěšným tabákovým soudním sporům,“ vysvětluje. Ostatní státy Floridu brzy následovaly a na konci roku 1998 souhlasila čtvrtá největší tabáková společnost s vyplacením 240miliardového vyrovnání. „Došlo jim, že sklapla past,“ říká.
Podle Byerse je poučení jasné. „Jestliže je těžké nebo nemožné vést spor o klimatickou odpovědnost v rámci současného legislativního systému, pak se musí změnit zákony,“ píše spolu se svými spoluautory v nedávno zveřejněném článku. Nové zákony by mohly odstranit mnoho bariér oddalujících a znemožňujících žaloby proti naftařským společnostem. Mohly by, například, nastavit směrnice, které by určovaly, jaké důkazy jsou potřeba k poukázání na souvislost klimatických katastrof s obchodními modely těchto společností. Nebo se vyjádřit k tomu, jak by měly být finanční škody placeny. To možná nezní převratně, ale pokud by takové zákony přijala třeba Kalifornie, „zničilo by to všechny bariéry,“ stojící soudním procesům v cestě, říká Byers.
Někteří experti s tímto souhlasí. Profesoři práva z univerzit v Calgary a v Dalhousie publikovali zkraje tohoto roku v Georgetown Environmental Law Review článek zabývající se tím, jestli „srovnávání odpovědnosti tabákových společností s odpovědností za klimatické změny obstojí v podrobném zkoumání“. Profesoři se shodli na tom, že „mezi těmito kontexty existuje několik významných rozdílů, avšak z právního hlediska je takové srovnání v podstatě docela výstižné.“ Dále dokonce tvrdí, že nová legislativa navrhovaná s cílem urychlení žalob týkajících se klimatu je „pravděpodobná a proveditelná“.
Někteří však nadále zůstávají skeptičtí. Florida samotná Big Tobacco nepoložila, vysoké peněžní úhrady byly možné až poté, co „zakročil Kongres a vytvořil federální zákon zabývající se tímto problémem,“ vysvětluje výkonný ředitel Sabin Center for Climate Change Law (Centrum pro právo změny klimatu) na Kolumbijské univerzitě Michael Burger. I kdyby ostatní státy převzaly „tabákový“ zákon, čelily by odporu ze strany federálních republikánů, kteří v klimatické vědy nevěří. „Nemyslím si, že je v dohledné budoucnosti jakákoli realistická možnost, že by Kongresem Spojených států prošel zákon zjednodušující soudní spor proti naftařským společnostem ve věci poškozování klimatu,“ usuzuje Burger.
Takový zákon by však mohl přijít z nějaké jiné země. Když Byers a jeho spoluautoři dělali rozsáhlý průzkum literatury týkající se soudních sporů ohledně klimatu, narazili na to, že jen velmi málo expertů zvažovalo tuto možnost. „Každý se soustředí na americké právo,“ říká. Jeho tým našel důkazy naznačující, že pokud by se žalobou na Exxon nebo jinou nadnárodní naftařskou společnost zabýval zahraniční soud, rozsudek by pak mohl být prosazen také ve Státech. „Mohlo by jít o případ vedený v Indii nebo Bangladéši, na místech, která vliv klimatických změn pociťují,“ dodává.
Tohle není jen teoretická možnost. Takové případy se už daly do pohybu. Komise lidských práv na Filipínách v současné době vyšetřuje padesát největších producentů skleníkových plynů na světě – včetně naftařských gigantů jako Exxon, Chevron, Shell a BP – kvůli jejich podílu na katastrofách jako byl tajfun Haiyan, který zapříčinil smrt více než 6 000 Filipínců a způsobil škody dosahující 14 miliard dolarů. Byers věří, že pokud by tyto společnosti byly jednoho dne hnány k odpovědnosti, americký soud by je mohl donutit k náhradě škod. „Exxon si myslí, že je ve Státech proti zákonu chráněný,“ říká, „ale ve skutečnosti není.“
Lindene Patton, členka firmy Earth & Water Law sídlící ve Washingtonu DC, je poněkud zdrženlivější. Věří, že v zemi jako jsou Filipíny je dost možné vyhrát soud proti Big Oilu, ale prosazení takového rozsudku ve Spojených státech by mohlo být stejně těžké jako vést tuzemský soudní spor. „Tohle je složitý úkol,“ říká. Ne však nemožný. Věda, která dává do souvislosti extrémní výkyvy počasí s klimatickými změnami, „se velmi rychle posouvá kupředu,“ objasňuje. „Sice se diskutuje o detailech, ale na druhou stranu panuje velká shoda o tom, co se děje v atmosféře.“ S vývojem vědy rostou také šance na úspěšný soudní proces.
Proto také pozorovatelé jako Michael Robinson-Dorn důkladně sledují žalobu proti Big Oilu, kterou minulý měsíc podalo San Francisco a Oakland. Nové vědecké odhady naznačují, že Exxon, Chevron a BP mohou mít na svědomí šestiprocentní nárůst hladin moří v posledních sto letech. „Díky dalším a dalším nashromážděným informacím vychází najevo, že tyhle obří naftařské společnosti velkým dílem přispěly k současným problémům,“ říká Robinson-Dorn, výkonný ředitel enviromentální právní kliniky na Kalifornské univerzitě v Irvine. V Exxonu navíc už po několik desetiletí vědí, že jejich obchodní model zhoršuje klimatické změny.
Advokáti zabývající se žalobou proti Big Oilu v Kalifornii se nesnaží o pouhé politické prohlášení. Bojují, aby zvítězili. „Tuhle žalobu bych opravdu nepovažoval za divadlo,“ vysvětluje Robinson-Dorn. „Všechno do sebe v pravý čas začne zapadat.“ Pokud bude žaloba úspěšná – a jak už víme, je to pořád zdaleka nepravděpodobné – od základů by to změnilo naši legislativní krajinu. Do roku 2030 by jen Exxon, Chevron a ConocoPhillips byli odpovědní za 340miliardové škody a museli by se z tohoto průmyslu stáhnout nebo se posunout k výrobě čistší energie. Obě možnosti by pomohly odvrátit celoplanetární katastrofu. Robinson-Dorn věří, že není otázkou, zda nás podobné soudní spory dostanou na tuto cestu, jako spíš kdy se tak stane. „Podobné žaloby povedou ke změně,“ říká.
Geoff Dembicki je autorem knihy Are We Screwed? How a New Generation is Fighting to Survive Climate Change (Jsme v háji? Jak nová generace bojuje, aby přežila klimatické změny). Sledujte ho na Twitteru.