Jak jsem se nastříkal feromonama, abych se stal sexuálním bohem

Feromony jsou mystický chemikálie lásky bez chuti a zápachu, který vysílají signály o vaší náladě, vaší sexuální orientaci a genetickým základu. Zvířata je používají k přilákání potenciálních partnerů, lidé je mají taky, ale jak poznamenali ve Washington Postu, „nemáme tušení, co jsou a ani jak fungují". Obchodníci zneužívají onoho neznáma, aby vyráběli produkty, který obsahujou feromony, a slibujou, že vám pomůžou sbalit tu nebo toho vyvolenýho. Na trhu je tuna feromonovejch výrobků. Některý najdete v nejlevnějších deodorantech, zatímco jiný stojí majlant a slibujou modrý z nebe.

Například 10X neparfemovaná přísada po holení od Athena Institute. Doktorka Winnifred Cutlerová – výrobce, prezidentka a zakladatelka Athena Institute v jedné osobě –  má podle webovek společnosti doktorát z biologie z Pensylvánské univerzity. Po doktorátu začala pracovat na projektu behaviorální endokrinologie na Stanfordu a strávila 25 let ve výzkumu reprodukční biologie. Taky je „autorkou osmi knih a více než 35 odborných článků". Její receptura 10X má hodnotu dva a půl tisíce za pět gramů látky s tím, že ji máte přimíchat do svý oblíbený vody po holení, trochu se pomazat a prásk – proměnili jste se z ohyzdnýho blbečka na nezastavitelnej tajfun svůdnosti.

Pochybovači o efektivitě produktu nepotřebujou nic jinýho než si pročíst recenze uživatelů na webovkách výrobce. („Jména byla pochopitelně změněna," píše se tam.) Mike* z Floridy napsal: „Čau doktorko, tady je váš oblíbený zákazník z Floridy. Rád bych další dvě lahvičky (jeho 49. objednávka) Atheny 10X. Nemusíte děkovat. Děláte si srandu? Já děkuju vám – za to, že jste tohle vynalezla."

Don* z Texasu, Larry* z Ohia a další chlápek, kterej se taky jmenuje Don* a taky je z Texasu, mají podobnej názor, ale pak je tu Roger* z internetu, jehož ódy nejvíc tahaj za uši: „Jen bych chtěl říct, že jsem nedávno šel do obchodu s foťákama a byl jsem u vytržení, když tam po mně pokukovaly dvě ženy a začaly se mnou dokonce flirtovat. Úžasný. Bylo tak vtipný, jak se chovaly… Pak na mě začaly bejt HODNĚ milý i všechny ženský v práci."

Krom očividně hodně reálnejch zákaznickejch vzývání tohohle výrobku společnost trvá i na tom, že efektivita jejich feromonů byla ověřená „třemi dvojitými studiemi za použití placeba". I přese všechny nezvratné důkazy účinnosti jsem se rozhodl otestovat 10X sám na sobě. Vyrazil jsem třikrát do několika různejch míst, abych zjistil, jestli mě feromony doopravdy udělají pro ženy neodolatelným.

Moji parťáci
Raph: šašek s vášní pro tenisky
Aliyah: Raphova dcera, nejroztomilejší čtyřletá holčička na světě
Clark: geniální počítačovej vědec
Kristina: mezinárodní obchodnice
A já jsem vypadal: jako kámoš vašeho táty

Těsně předtím, než jsem vyrazil do muzea na sraz se svejma kámošema, dal jsem si kapku feromonů za uši.

Vystavený kousky byly velký projekce halucinogenního švédskýho videoartu. V praxi to znamenalo hodně typickejch vymetačů výstav pohupujících se na jednom místě, přikyvujících při zírání na vybledlý záběry mořskejch sasanek a detailů patnácticentimetrovejch podpatků kráčících po mřížkách v metru. Nepochybně to bylo znamení od samotný Atheny, že soundtrackem tý pasáže v metru byl instrumentální cover nejsexuálnější písničky všech dob – „Wicked Game" od Chrise Isaacse.

Bylo načase nechat feromony pracovat.

V rámci prvního testu jsem se postavil před vstup na výstavu. Nechal jsem ten nápoj lásky odpařovat ze svojí kůže s jistotou toho, že stovky očarovanjech megakoček, který korzovaly po muzeu, se naráz rozeběhnou rovnou do mojí náruče.

To neudělaly.

Vyšel jsem do druhýho patra muzea. Tentokrát jsem kroužil kolem vystavenejch kusů, aby se moje feromony rozptýlily v davu. Bylo mi jasný, že skvadra asijskejch turistů, kteří na sobě měli chirurgický roušky, bude imunní vůči mýmu pachovýmu šarmu, ale zklamalo mě, že ani nemaskovaní příznivci nemrkli či alespoň nečenichali mým směrem.

Můj parťák přichvátal na místo a snažil se najít osamocený ženy, který by se nechaly strhnout omamnou vůní do světa skutečný lásky. A žádný nenašel.

V nejvyšším podlaží muzea jsem narazil na to, co mělo bejt zlatou žílou lásky: Celý patro bylo zabraný videem promítaným na strop, zatímco podlaha byla zaplněná postelema, na který si mohli cizí lidi lehnout a sledovat projekci. Postele! Postele všude! Zadarmo, veřejně přístupný, nemocema kypící příbytky bakterií a choroboplodnejch zárodků, naplněný směskou nasranejch studentů umění a bezvládně ležících postarších chlapů.

Z nějakýho důvodu ve mně feromony nezažehly nadšení z ležení v podivnejch postelích s divnejma ženskejma/nabručenejma důchodkyněma. Z muzea jsme odešli.

MÍRA ÚSPĚŠNOSTI: 0 %. ABSOLUTNÍ PROPADÁK.

PONAUČENÍ
Nestačí nechat feromony pracovat samotné, protože fungujou jen na krátkou vzdálenost. Pro další test musím k ženám přistupovat blíž a pak teprve nechat svůj tajnej sexuální pach čarovat.

Stručná rozmluva o metodě

Abych byl úplně upřímnej, neřídil jsem se instrukcema feromonů doslova. Zaprvý: doporučujou, ať si je aplikujete každej den. Ani jsem nad tím neuvažoval, protože jsem je namíchal do lahve levný kolínský, po který jsem smrděl jako čtrnáctiletej klacek, kterej by chtěl vyprstit svou první holku na paintballovým hřišti.
Zadruhý: výrobci feromonů přiznávaj, že někteří uživatelé potřebujou užívat jejich zázračnou tekutinu až šest měsíců předtím, než začnou pociťovat nějaký zlepšení ve svým sexuálním životě. Díky, nechci.

Takže mě mrzí, jestli jsem právě pošpinil vaše mínění o mejch experimentech. Ale tohle není žádnej lékařskej deník. Jsem pouze osamělej single týpek a snažím se, jak jen to jde.

Moji parťáci

David: televizní scenárista
Rachel: spisovatelka, expertka na vztahy
Jak jsem vypadal: jako pobuda, kterej našel dárkovou kartu z HMka a vzápětí si kalhoty pokydal majolkou

Bylo mi jasný, že to bude vyžadovat extrémní rafinovanost na straně ženy, aby doopravdy ocenila ten vášnivej pach, kterej jsem vyluzoval, takže moji kámoši Rachel a David navrhli, že se sejdem v hotelovým baru. Uhlazená místnost překypovala zlatejma doplňkama, luxusníma koženejma sedačkama a, nekecám, dvěma ženskejma.

Možná to způsobil fakt, že byla úterní noc – ale už se pořádaly i přednášky o právech mužů, na kterejch bylo víc žen než v tomhle hotelovým baru. A ty ženský na baru byly obsypaný upocenejma, rozvedenejma obchodníčkama, kteří je chytali do konverzačních kruhů, z nichž není úniku. (Jediným pozitivem bylo, že všichni smrděli beznadějí – ne jen já.) Jeden z těch kruhů jsem zaslechl, vyšlo v něm najevo, že blondýna uprostřed čekala na svýho kluka, „dědice tabákového impéria R. J. Reynoldse".

Moji parťáci a já jsme se přesunuli do zadního baru, jen abychom se ocitli v podobný situaci. Rachel nabídla, že naváže konverzaci s jednou z mála přítomných dam, ale já se bál a trval jsem na tom, že si vezmem něco k pití a sednem si ke krbu, kde budem vyčkávat. Možná proto, že cítila marnost/žalostnost našeho úkolu, Rachel odešla.

V tu chvíli mi bylo jasný, že musím mluvit s nějakou ženou. Bylo to prostě nutný. Přistoupil jsem k brunetě v modrejch šatech na baru. Celá naše konverzace vypadala nějak takhle:

Já: „Co piješ?"
Ona: „Vodku a brusinkovej džus."
Já: „Z toho jsem se jednou strašně ožral a teďka nemůžu brusinkovej džus ani vidět."
Ona: „To je pro brusinkovej džus velká škoda." ( na barmana): „Můžu si ten drink vzít k sobě na pokoj?" ( odešla)

Já a David jsme po chvíli taky vypadli.

MÍRA ÚSPĚŠNOSTI: – 0 %. TECHNICKY VZATO, NULA NEMŮŽE BÝT PLUSOVÁ ANI MÍNUSOVÁ, ALE TOHLE BYLA VÁŽNĚ VELKÁ POTUPA.

PONAUČENÍ
Pokud jsem chtěl skutečně vyzkoušet tyhle feromony, musel jsem je použít způsobem, jakej jejich výrobci zamejšleli: ožrat se a nabalovat tolik holek, kolik dovedu.

Moji parťáci

Barry: sličnej herec
Rick: rošťáckej dobrodruh
Jak jsem vypadal: jako plešatící ubrus

Tohle měla bejt dlouhá noc. Připravil jsem se na ni sendvičem s hovězím.

Bar 1 – Typický místo na rande, 9 hodin

Vybral jsem pro začátek pohodovej podnik ve Williamsburgu a plánoval během noci obrazit několik blízkejch barů. Se dvěma spolehlivejma parťákama po ruce jsem měl pocit, že se všechno zvrhne v něco hodně, ale hodně sexy.

Barrymu se okamžitě udělalo špatně a musel jet domů. Moc dobře jsme neodstartovali.

S Rickem jsme zabrali stůl blízko dveří. A poprvé od doby, co jsem začal užívat feromony, nás oslovila žena! Fungovaly! Ty podělaný feromony fungovaly! Pak se ale ukázalo, že ta holka poznala Ricka z jednorázovýho rande přes Tinder, který bylo zoufale nudný. Feromony nefungovaly – naopak. Místo toho, aby přitahovaly horlivý slečinky, začaly přitahovat ženy, který nás nadšeně nenáviděly.

Strávili jsme s Rickem hodinu popíjením v tichosti.

Pak nás ale oslovila další žena! Byla to jedna z nejkrásnějších holek, jakou jsem kdy viděl. Nádherným francouzským přízvukem pronesla: „Nemá někdo z vás cígo?" Tak, opravdu chtěla cigáro? Nebo byla podvědomě nalákaná mým sexuálním pižmem? Podle tý cigarety, kterou nakonec našla a pak vykouřila, nejspíš vážně hledala cígo. Ale možná taky, nějakým způsobem, hledala pravou lásku. A podle toho, jak se začala vykusovat s jedním vousáčem v kulichu hned potom, co se vrátila z cigarety, už ji nejspíš našla.

Pokračovali jsme s Rickem v pití.

Nakonec, když se bar naplnil, jsme se s tamníma ženama začali normálně bavit. Zakecali jsme se s úžasnou módní návrhářkou a párem hustejch televizních producentek. Žádný milostný jiskření, ale aspoň jsem se cítil jako lidská bytost a ne páchnoucí hrouda vody po holení a smutku.

A taky jsme víc pili.

Předtím než jsme se vydali do dalšího podniku, zastavili jsme se na pokec s holkou, která slavila narozeniny. Přistoupili jsme k její skupině – oslavenkyně, kamarádka a dva homosexuální kamarádi. To byla chyba. Víte, její kamarádka byla vdaná a oslavenkyně byla tak zlitá, že jsme s Rickem vypadali jako přesně to, čím jsme byli: dva nechutný kámoši, kteří se snažili nabalovat ženy bez zájmu. Nikdy jsem nezažil tak ponižující pohledy. Vážně. Bylo to, jako by náma pohrdali soudci z norimberskýho procesu a my byli Eichmann. A zasloužili jsme si to.

Nicméně oslavenkyně mě obdarovala papírovou pártykorunou. Dopili jsme svoje drinky a vypadli. Dal jsem si tu korunu kolem krku.

Bar 2 – Rockovej klub, půlnoc

Jakmile jsme vešli, zaslechl jsem, že si jedna holka dělá srandu z mojí koruny. Hodil jsem korunu do koše. Pak jsme si s Rickem dali obrovský pivka.

Nevím, proč má tenhle bar reputaci takovýho rockovýho doupěte. Jasně, některý holky měly na sobě kožený bundy, ale většina chlápků tam vypadala jako francouzský poskoci z nenatočenýho pokračování filmu 96 hodin. A jedna z dívek na baru očividně nedávno navštívila kadeřníka se slovy: „Chci vypadat jako Angelina Jolie ve filmu 60 sekund."

Snažím se tím říct, že jsme tam zrovna nezapadali.

Ale zkoušeli jsme to! Doopravdy jo! Pokecali jsme si s dvojicí fakt příjemnejch holek, ale celkově tohle místo nebylo pro nás a sebevětší množství feromonů by to nedokázalo změnit.

Bar 3 – Balicí taneční klub, 2 hodiny

IndieBK.com nazvalo tenhle bar „nejšťavnatějším tržištěm kůží ve Williamsburgu". Dobře, tuhle průpovídku i tu webovku jsem si vymyslel, ale kdyby taková stránka existovala, tak by to tam takhle popisovali. S tímhle vědomím jsem se rozhodl šplíchnout na sebe ještě trochu tý vylepšený kolínský. Věděl jsem, že jakýkoliv její množství je příliš, dal jsem toho na sebe fakt, fakt moc.
S údivem jsme tam našli skoro prázdnej parket, ale tím, jak jsme byli v rozjařené náladě, jsme měli naději seznámit se s holkama. Cítili jsme svou extrémní nalitost a tančili jak ďasi. V tu chvíli jsem místo nevonnejch feromonů musel smrdět jako propocený solený hovězí a prohnilý dno starý dřevěný lodi.

Zmerčili jsme dvě holky na tanečním parketu. Byly to fakt pěkný a milý spolubydlící z Evropy. Ale absolutně neměly zájem se s náma bavit. Mé naděje velmi rychle bledly.

Bar 4 – Bar s jediným kulečníkovým stolem, ale všichni na baru ten kulečník brali smrtelně vážně, 3 hodiny

Rickovi přišla zpráva, ať se srazíme s nějakejma kámošema ve čtvrtým baru. Vydržel jsem asi 15 minut, než vyhodili třetího kulečníkáře za to, že se pral. Rozhodl jsem se to definitivně zabalit.

Když večer začínal, cítil jsem se jako Lance Armstrong: americkej hrdina, kterej stoupal na horu božskosti díky čirý síle svojí vůle. Ale v tuhle chvíli jsem si připadal spíš jako Lance Armstrong: prolhanej, dopující podvodník, kterýho každej na světě nenávidí.

MÍRA ÚSPĚŠNOSTI: 100 %, PROTOŽE JSEM POCHOPIL, ŽE PRAVÝ ŠTĚSTÍ VYCHÁZÍ ZEVNITŘ. KECÁM, TADY JE TO TAKY 0 %, JELIKOŽ MĚ NIKDY NIKDO NEBUDE MILOVAT.

PONAUČENÍ

a) Hele, feromony nefungujou. To ví každej. Já to věděl, vy jste to věděli, lidi, který ho vyráběj, to ví.

b) Neustálý chlastání nesvědčí vaší pleti.

c) Neexistuje žádná náhražka za nejsilnější afrodiziakum na světě: sebevědomí. Po tomhle experimentu mi rozhodně schází.