Tví kámoši, kteří sdílej nesmyslný citáty na FB, jsou hloupí, říká věda

Jít na Facebook a být tak několikrát denně konfrontován posty z kanálu příspěvků je masochistickej tik, kterým jsou mnozí z nás krutě stiženi. Přinejhorším nám připomíná jeden či více momentů ze života, kdy jsme blbě odhadli charakter a přidali si pěkný pitomce. Nutno dodat, že u mě přichází dny, kdy roluju timeline svý bejvalý nej kámošky ze střední a maniakálně se řehtám jejímu neustálýmu sdílení nostalgickejch postů o devadesátkách a meme o tom, jak roztomilí jsou pitbulové. Jo a samozřejmě nesmím zapomenout na hluboký citáty o životě: „Máš právo na odpočinek. Nejsi povinen napravovat všecko, co se rozbilo. Nemusíš se snažit udělat šťastným každého. Tentokrát si udělej chvíli na sebe. Je čas dobít baterky. – anonym."

Podle nové kanadské studie z univerzity ve Waterloo jsou moje bejvalá kámoška a jí podobný lidi prej pěkně hloupý. Ve studii stojí „O recepci a detekci pseudohlubokých nesmyslů" a doktorand Gordon Pennycook a čtyři další vědci v ní tvrdí, že existuje souvislost mezi nízkou inteligencí a zájmem o zdánlivě hlubokomyslný citáty.

Pro účely studie vědecký tým využil web Sebpearce.com, který generuje náhodná tvrzení, která zní zdánlivě hluboce, třeba: „Tento život není o ničem jiném než o zavlažování oázy sebevědomí," nebo: „Věda říká, že klíčem k žití je esence přírody."

„Procházel jsem ten web a napadlo mě, jestli se někdy dělal na tohle téma nějaký výzkum. Chtěl jsem vědět, jestli si lidi opravdu myslí, že takovéhle výroky mají nějakou hodnotu," říká Pennycook. „Často v kanálu příspěvků narazím na věci, které nejsou úplně geniální a zaměřují se spíš na motivaci… Navíc se citáty vyskytují společně s obrázky člověka, který očividně není autorem toho výroku – s tím se setkáte dost často."

V rámci experimentu se předložily třem stům účastníků různé citáty včetně těch nesmyslných. Respondenti byli požádáni, aby na ně reagovali a zhodnotili jejich význam na škále od jedničky do pětky. Měli tak posoudit, zda jsou citáty buď hlubokomyslné, nesmyslné, nebo nezajímavé. Také byly testovány kognitivní schopnosti a osobnost respondentů.

Těm, kteří nebyli schopni rozkrýt nesmysl a hodnotili pseudohluboké výroky jako hlubokomyslné, se prokázala nižší inteligence a nízká pravděpodobnost kritického myšlení. Řídili se esoterikou, propadali konspiracím a teorii paranormálních jevů.

Jinými slovy, tyhle typy lidí jsou, jak jednou pravil Nietzsche, „uvězněni ve skleněné schráně reflexe vlastní mysli."