Co se ženám líbí na bisexuálních mužích?

Jakmile jednou zažijete vztah s bisexuálním mužem, heteráka už nechcete.

|
14 duben 2017, 8:03am

Modelka a expartnerka Kanyeho Westa Amber Rose se nechala před nedávnem slyšet, že ačkoli se jí líbí ženy i muži, bisexuálního partnera by mít nemohla. „Osobně – a bez předsudků – bych se necítila dobře. Prostě to tak cítím, ale nedokážu říct proč." Rose v tom ale není sama. Podle výzkumů z minulého roku by každá druhá žena „nedokázala randit s mužem, který měl sex s jiným".

Doposud nevznikly výzkumy, které by mapovaly vztahy bisexuálních párů. Nicméně nová kniha Žena ve vztahu s bisexuálním mužem tento přístup navždy změnila. Odbornice na společenskou diverzitu Marie Pallota-Chiarolli spolu s vědkyní Sarou Lubowitz vytvořila projekt podložený výpověďmi 79 Australanek, které v podobném vztahu figurovaly. S Marií jsme si o tomto zatím tajemném fenoménu krátce pohovořili.

Ahoj, Marie. Co tě vedlo k rozhodnutí začít studovat vztahy heterosexuálních žen s bisexuály?

Pallota-Chiarolli: Tematikou sexuální diverzity, pohlaví a kulturních odlišností jsem se jako vědkyně a spisovatelka zabývala opravdu dlouhou dobu. V posledních osmi letech jsem se zaměřila na limity partnerských vztahů a zjistila, že ženy jsou o tomto tématu velmi ochotné vyprávět a diskutovat.

Jaká zjištění vás při výzkumu nejvíce překvapila?
Za opravdu zajímavé zjištění například považuji fakt, že většina bisexuálních mužů (pokud mluvíme o otevřenosti a přístupu k partnerce) bývají lepšími otci, milenci a partnery nežli heterosexuální muži.

Jak jste to zjistili?
Bisexuální muži jsou podle svých partnerek mnohem hravější a ochotnější experimentovat – jsou otevření sado maso hrátkám či sexu ve třech. Jelikož tito muži necítí zaběhlé vztahové stereotypy, nebazírují tolik na společenských mužských rolích. K životu i vztahu přistupují s mnohem větší otevřeností.

A jakým způsobem jejich sexuální orientace ovlivňuje otcovství?
Vnímání „normálnosti" bývá u těchto mužů značně posunuto, a tudíž se také vymyká tradičnímu pojetí rodinného života. Mnohem častěji se také chtějí intenzivněji podílet na výchově potomka a vytvářet pro něho ideální partnerské zázemí. Mnoho žen se nechává slyšet s výroky jako: „Po tom, co jsem zažila vztah s bisexuálním mužem, už bych se nikdy k heterosexuálům nevrátila", protože objevily kouzlo jejich otevřenosti a chuti zkoušet nové věci.

S jakými výzvami se takové páry v životě potýkají?
Ženy se setkávají s názorem, že bisexuální muži nejsou věrní; že jim nemůžete věřit. Ale pak mnoho žen tvrdí, že tak to není. Když jste s heterosexuálem, může vás podvádět s jinou ženou.

Setkali jsme se s tím, že ženy mluvily o tzv. „genderové monogamii". Často byly s bisexuálem šťastnější a jedno pravidlo, které s partnerem ve vztahu ctili, bylo: „Dobře, můžeš randit s jiným chlapem, ale se ženou ne". Mnoho žen také tvrdilo, že pevný charakter člověka nezávisí na jeho sexualitě.

Jak se se stigmatem bisexuality u mužů ženy vyrovnávaly?
Když se tyto ženy se svým vztahem někomu svěřily, ptali se jich třeba: „Co se to s tebou děje, že chceš bisexuála? Nemůžeš si najít normálního chlapa? Zneužíval tě v dětství někdo? Co se ti na bisexuálech vlastně líbí? Jsi neschopná. Máš, holka, problém, jestli se ti líbí bisexuálové."

A opět, problém má údajně žena. Místo aby se ptali, „co je to se společností?", chtějí vědět, „co je to s tebou?" Poslední, co chcete slyšet, když jste se ještě třeba navíc nakazily, je: „Proč sis s ním začala?"

Jak takové ženy vnímá queer komunita?
Další důležitá věc výzkumu bylo zjištění, že se takové ženy cítily jako outsiderky, a to nejen v heterosexuálním světě, ale především v gay a lesbické komunitě. Slýchaly názory jako: „Nevěř mu", nebo „Bisexualita neexistuje".

To se týkalo především žen, které se pohybovaly v queer komunitě v menších městech. Byly to nejprve „nejlepší přítelkyně gayů", ale jakmile se zamilovaly do bisexuála nebo muže, který se považoval za gaye, ale pak se do ní zamiloval – najednou už nikam nepatřily. Vznikly reakce jako: Ale, přebrala jsi nám gaye, nebo: Pozor, chce nám přebrat kluky.

Co muselo fungovat, aby takový vztah vydržel?
Štěstí partnerky záviselo na tom, zda už věděla, že je muž bisexuál, už před tím, než spolu začali chodit. Ženy, které šly do vztahu s tím, že to věděly, měly samozřejmě mnohem lepší pozici. Muži, kteří to svým partnerkám neřekli, měli větší sklony k psychickému i fyzickému násilí.

Je coming out pro bisexuály větší výzvou než pro gaye? Jestli ano, proč?
Počet gayů, kteří se ožení a pak udělají coming out, se snížil, protože společnost je začala více respektovat. Totéž by se mělo stát u bisexuálů. Společnost bisexuály většinou vnímá jako zlé a nevěrné lidi. Ve filmech to jsou třeba zase vrazi nebo postavy, které musí zemřít. Zatímco bisexuálky jsou sexy vamp ženy.

Navíc jestli bisexuálové pocházejí z náboženského prostředí, také to má vliv na coming out, takže později to může ve vztahu znamenat mnohem větší problémy. Muži si všechnu frustraci, vztek a hanbu vybíjeli na svých partnerkách.

Jak ženy zvládaly coming outy svých partnerů až po tom, co spolu začali žít?
Coming out se netýká jen jednoho člověka, ale také rodiny, přátel, případně dětí. Pro mnoho žen to znamenalo otázku jako: „Co řekneme svým dětem? Budou se ptát, jestli je táta bi? Bude mít táta partnera?"

Co by takové ženy poradily heterosexuálkám?
Nemějte za samozřejmé, že je váš muž heterosexuál, jen protože s vámi flirtuje a randí. Ženy, které měly s bisexuály ve svém vztahu problémy, si automaticky myslely, že randí s heterosexuálem, a pravda vyšla najevo až později.

Ilustrace: Ben Thomson