Proč mají muži po třicítce menší chuť na sex

Když jsem některým svým kamarádům řekla, že píšu článek o tom, co se to děje s chlapským libidem po třicítce, všichni mě ujistili o tom, že se jich žádný problémy netýkaj. Ale to netušili, co jsem měla na mysli. Nikdo z nich. Jakmile jsme do toho začali rejpat, ukázalo se, že jsou tyhle záležitosti komplikovanější.

Chtěla jsem bádat a se svými mužskými heterosexuálními kamarády se o tom pobavit, protože jsem si všimla změny v tom, jak o sexu mluví; a taky toho, jakým způsobem a jak často. Zjistila jsem si, že mužské tělo po třicítce začne vylučovat méně testosteronu, což ve vyhrocenějších případech může vést k poklesu chuti na sex, nebo dokonce k poruše erekce. Ovšem, je tu mnoho faktorů, které určují, proč se mužské libido po třicítce snižuje, jako jsou životní styl, hmotnost, psychické zdraví; jsme prý generace věčných dětí, a tak jsem přemýšlela, jestli je pokles libida jen důkaz toho, že stárneme, a jak se s tím vyrovnáváme. A je snížení chuti souložit záležitost biologická, nebo sociologická?

Mluvila jsem s Yvonem Dallairem, francouzsko-kanadským psychologem specializujícím se na vztahy, který si myslí, že to testosteronem není: "Mluvit ve třiceti o poklesu libida je trochu unáhlené. V zásadě se drží hodnoty testosteronu u mužů mezi 14. a 40. rokem života na vrcholu; teprve pak úměrně začnou klesat. Muži po třicítce už mohli vyzkoušet hodně, což jim pomáhá zvládat vlastní libido. Nejsou na něm tolik závislí." Zjednodušeně řečeno: Chlapi přestávaj míň přemejšlet pérem, jakmile vyrostou.

Juiánovi je 32. Kamarádíme se od vejšky, od té doby je taky se svou přítelkyní. "Ulevilo se mi, když jsem začal míň myslet penisem," říká. "Chtěl jsem sex ve vztahu pořád, a když nebyla moje partnerka v náladě, frustrovalo mě to. Dnes je to ona, kdo přebírá iniciativu; a mně se to líbí. Puberta byla poněkud těžká: Bolely mě koule, protože jsem neustále musel masturbovat. Vůbec mi to dneska nechybí."

Jeho změna v chování měla dopad i na jeho partnerku, Solange. "Trošku jsem vyšilovala; tak jsem si zvykla na to, jak to pořád chce," říká. "Takhle je to lepší—odmítat mu, protože jsem neměla náladu, nás oba dostávalo do nepříjemný situace. Na chvíli jsem si myslela, že o mě ztratil zájem, nebo že mě dokonce podvádí. Ale ne—aspoň doufám."

Eliotovi je 32 a býval to můj šéf. Říká, že necítí menší potřebu souložit, ale změnu v pravidelnosti souloží připisuje nedostatku času. A dodává: "15 let je nejhorší věk; vybouchnou ti hormony a ženy, který se ti líbí, se zajímaj o starší chlapy." Baví mě, když si ho představím jako neustále zmatenýho a beznadějně nadrženýho teenagera.

Louisovi je 38, oženil se a nedávno se stal otcem svého prvního dítěte. Souhlasí s Yvonem Dallairem. "Jsem sexem posedlý míň, než jsem býval. Jako bych získal nějakou zkušenost a bral to s lehčí hlavou," říká mi. Když byl mladší, dost sledoval porno, ale to se taky za ta léta změnilo. "Už se mi ani nechce a už ho nepotřebuju. Aby mě uspokojilo, bylo trochu tvrdší; když se dívám na porno dneska, je sugestivnější."

"Dívám se na porno míň než před pár lety," souhlasí 30letý George. Jeho poznávacím znakem je čepička, kterou mu upletla jeho máma. "Díval jsem se na porno každej den—potřeboval jsem ho. Měl jsem nutkání. Cejtil jsem se trochu zoufale a provinile—obzvlášť poté, co se dokončíš a cítíš se jak prázdnej, smutnej pytel s penisem v ruce a video běží dál. Na porno se dívám pořád, ale jen dvakrát až třikrát tejdně. Na to porno, kde si to pokud možno užívá i ta žena."

Kvůli mnohým zkušenostem holky přestaly být pro muže po třicítce tajemstvím. "Myslím si, že s časem a věkem vztahy mezi muži a ženami bývají upřímnější, což dělá náš sexuální život zajímavějším," říká Eliot.

Hodně mužů, se kterými jsem se bavila, jednohlasně souhlasilo, že jsou v posteli mnohem míň sobecký, než dřív bývali, ale mám-li být upřímná, myslím si, že některý z nich pěkně kecali. Třeba proto, že jeden z nich se mě ve čtyři ráno v klubu téměř dotýkal, zatímco mi zkoušel sexy řvát do ucha a objímat mě kolem ramen. Ale v zásadě to dává smysl, míň nátlaku a lepší kontakt dělaj lepší sex. Většina z nich došla ke stejnému závěru, což Eliot perfektně shrnul: "Rozhodně preferuju svůj sexuální život teď, ve 32 letech, před tím ve dvaadvaceti."

To je všecko hezký, ale co na to ženy? Inu, sexualita heterosexuálních žen se rozvíjí různými způsoby: Některé potřebují čas k překonání svých nejistot, přijetí nebo pochopit fakt, že se víc zabývají svým spodním prádlem, které k sobě neladí, a povolenejma zadkama než svejma partnerama. Ale jak se jednou překonají, můžou se stát úžasný věci. Jak Yvon Dallaire pravil: "Pro mnoho mladých žen je sex v první řadě o potenciálu. Jakmile poznaj, co jim přináší potěšení, jejich touha posílí a posiluje až tak do 45. V tom věku můžou být na vrcholu svých schopností."

Nebo podle mý kámošky Zoé: "Mám dojem, že trávíš léta překonáváním komplexů a morálních předsudků, než si začneš sama sebe užívat." Takže bychom možná obecně mohli říct, že heterosexuální muži a ženy jdou každý jinou cestou, ale nakonec se sejdou v jednom bodě; míň posedlí sebou samým a lépe připraveni vesele smilnit. A není to nakonec to, o čem život je?