Kouzlo sbírky ručně vyráběných vězeňských shanků

Sbírání nožů bývá celkem běžnou kratochvílí. Ať už děláš dvanáctky u lisu, sleduješ anime, nebo jsi prostě jenom starej podivnej týpek s nečesaným plnovousem a tetováním Azraela přes půlku zad – vůbec bych se nedivil, kdybys měl v ložnici skleněnou vitrínku plnou dokonale naleštěných kudliček.

Většina sběratelů hodnotí své nové přírůstky podle estetických norem, řemeslného provedení a historické hodnoty. Tahle kritéria ovšem neplatí pro instagramovou stránku „Artisanal prison shank". Je to místo shromažďující fotky bodných vězeňských zbraní vyrobených mukly z propisek, zubních kartáčků či kuchyňských lžic.

Abych ukojil svoji zvědavost a zjistil, proč se tohle vůbec sbírá, chatnul jsem si s chlapíkem (přál si zůstat anonymní), který tomuhle všemu velí.

Ahoj. Proč to vlastně děláš?
APS: Tyhle věci mě vždycky zajímaly. Jejich estetická hodnota a použité materiály vychází čistě z funkce a omezených možností. Myslím, že by to mělo vidět víc lidí.

Nebojíš se, že tě budou lidi považovat za násilníka a maniaka, nebo minimálně uctívače zbraní?
Rozhodně. A přesně z toho důvodu chci toto své temné tajemství držet pod pokličkou. Mé okolí by si o mně mohlo myslet, že jsem trošičku psychopat, a já mu naprosto rozumím. Chci říct, že to prostě není zrovna věc, kterou by sis napsal do životopisu.

Ne, prosim tě, to si tam fakt nepiš. Takže, jak to všechno začalo? Seděl jsi někdy?
Ve vězení jsem nikdy nebyl – o shankách jsem slyšel v dokumentech z devadesátek a některé kousky viděl v sekcích kuriozit na trzích v Americe. Vždycky mě bavilo lidové umění a outsiderské projekty, takže když jsem to poprvé uviděl, nemohl jsem na to koukat jako na zbraň, ale spíš jako na sochařské dílo.

Kolik nožů ve své sbírce máš?
Ve své soukromé sbírce jich mám pět a všechny jsem dělal sám jako. Když jsem byl v Americe, na nejrůznějších aukcích a blešácích jsem koupil šest dalších, ale při odjezdu jsem je tam musel nechat.

Ty si je vyrábíš sám?
No jo. Opravdový vězeňský shank v Anglii prostě nekoupíš, protože je jejich majitelé před odchodem z vězení musí zničit. V Americe se občas zadaří a trestanci je propašují skrz ostrahu ven, ačkoli se jedná o závažný trestný čin.

A pak je prodávají jako sběratelské předměty?
Jo. Rozhodně se nejedná o oficiální prodej, když se ale snažíš, seženeš je. Na Instagramu jsem našel jednoho, co je prodával po 25 dolarech za kus. Ale v Anglii to tak bohužel nefunguje.

Protože je to nelegální?
Nelegální jsou zde pouze některé typy nožů, nicméně shanky většinou spadají do kategorií, které je nelegální nejen prodávat a kupovat, ale dokonce i vlastnit. Držet tyto kousky pro sběratelské účely tedy znamená, že je můžete mít doma, dokud se s jednou z nich nebudete procházet po ulici. Je to v podstatě stejné právo jako u sběratelského vlastnictví nožů.

Máš nějaký oblíbený kousek?
Nejradši mám ty, které jsou udělané z naprosto neškodných předmětů každodenní potřeby.

Jako třeba?
Jako třeba shanky z kartáčků na zuby. Každý vězeň má svůj kartáček a většina i sirky nebo zapalovač. Nahříváním nad svíčkou jej jednoduše natavíte, vložíte do něj kousek ostrého kovu a bum, máte shank s krásnou rukojetí. U některých kusů ani žádný kov nepotřebujete. Nahřátím plastu a jeho třením o drsný povrch docílíte dostatečné ostrosti.

Takže proto je tak miluješ?
Jo, líbí se mi ta skrytá dovednost. To, s jakou kreativitou vězni užívají materiálů, které najdou v cele nebo okolo ní. Vynalézavost nezná hranic. Lidé zde vyrábí shanky snad ze všeho. Dokonce jsem slyšel o jednom, co si udělal nůž z gumových bonbonů. Tak dokáže přemýšlet jen člověk, který tráví celé dny sám zavřený v cele. Máš jenom to, co máš, nic si nezajdeš koupit do obchodu. Musíš být kreativní.

Z jakých věznic se nejčastěji pašují?
To bohužel nevím. Všechny ty, co mám, jsou reprodukcemi, viděl jsem ale pravé kousky z věznice v Tennessee, a to dokonce jeden, se kterým se v roce 1981 zabíjelo.

Takže víš, které kousky někoho zranily?
Na tuty bych to mohl říct jenom o jednom či dvou kusech. Ovšem vzhledem k faktu, v jakém prostředí a pro jaké účely byly tyto nástroje vyrobeny, je lehký si to myslet o všech. Mluvil jsem s jedním dost drsným majitelem, který mi prozradil, že právě tento shank zabil jeho spoluvězně.

Netrápí tě pomyšlení, že shromažďuješ předměty s tak krutou a temnou historií? Nebo máš násilí rád?
Chápu, že na výroky o tom, jaký jsem pacifista, není zrovna nejvhodnější chvíle. Někteří lidi v tom určitě něco krásnýho vidí, já mezi ně ale nepatřím. Shanky beru jako umělecké artefakty.

Máš se svojí sbírkou nějaké další plány (kromě Instagramu)?

Rád bych některé z nich prodal a peníze věnoval na vězeňskou charitu – pro zřízení arteterapie v britských věznicích. Mnoho talentovaných vězňů prodává své obrazy za velké peníze a já stále doufám, že se takovému uznání dostane i estetické hodnotě ručně dělaných shanků.