Tento mladík si myslí, že nepotřebuje normálně jíst

Víte, co je zaručeně nevratná investice času, peněz a úsilí? Je to jezení vašeho oblíbeného jídla. Vlastně proč po zbytek života nejíst jen neochucenou výživnou esenci a úplně vypustit ten jednotvárný rituál otevírání sendvičového polotovaru nebo užívání si toho sesmaženého pocitu kocoviny? Rob Rhinehart - 24letý programátor z Atlanty a očividně zaneprázdněný člověk - přesně takhle žije.

Rob byl frustrovaný tím, jak dlouho mu trvá si ráno usmažit vejce, a tak se s tím rozhodl něco provést. Zjednodušením jídla na „výživné látky potřebné k přežití“ (což zní jako citát bulimičky princezny Diany, ale nebojte, Rob není bulimická princezna z Walesu) Rob přišel na nezapáchající béžový koktejl, kterému říká Soylent.

Zpočátku jsem váhal, jestli si ze mě nedělá prdel, protože Soylent je jméno oplatky vyráběné z lidského masa, kterou se krmilo přemnožené lidstvo v naučném sci-fi filmu Soylent Green z roku 1973. Pak jsem se ale začetl do rozsáhlého článku na Robově blogu o tom, jak dát celý koktejl dohromady, a začal ho brát vážně. Soylent obsahuje všechny výživové složky vyvážené diety, ale pouze třetinu kalorií a žádné toxiny a další rakovinotvorné svinstvo, které na vás číhá v každé müsli tyčince. Navzdory tomu, že vypadá jako Mojito umíchané z blitek, Soylent má údajně potenciál změnit celý svět ve vztahu k jídlu, tak jsem se Roba zeptal, jak na to.

VICE: Čau Robe. Proč ses rozhodl bojkotovat jídlo?
Rob Rhinehart: Hned z několika důvodů. Tak třeba, když jsem byl doma na Vánoce a viděl jsem, jak náš starý rodinný přítel byl převezen do nemocnice, když kriticky zhubnul. Ztratil sílu v rukou, a tak pro něj bylo moc namáhavý udělat si jídlo. Udivilo mě, že něco tak jednoduchého a důležitého jako vaření je stále tak neefektivní, když uvážíme, jak optimalizované a zjednodušené jsou ostatní moderní věci. A taky jsem měl nutkání žít, co nejlevněji to jde, a profitovat z toho, že jsem zdravý. Hodně jsem studoval v biologických knihách a došel jsem k tomu, že buňkám je jedno, jestli čerpaj živiny z prášku, nebo třeba z mrkve.

Co jsi dělal pak?
Testovat na svém vlastním těle je risk. A risk je zisk. Koupil jsem jednu učebnici fyziologické chemie a na internetu jsem si vygoogloval každou známou výživovou látku nezbytnou k přežití. Za chvíli moje kuchyně vypadala spíš jako laboratoř a já držel v rukou všechny ty výživové látky v jedné sklenici. Nejprve mě napadlo, že mě to asi zabije, ale pak jsem si řek, že padnout ve jménu vědy je pocta, a kopnul jsem to tam. Překvapivě to bylo docela dobré a posilňující. Po 30 dní jsem vypustil ze svého jídelníčku veškeré jídlo a monitoroval jsem složení své krve a fyzickou výkonnost. Mentální výkonnost se měří těžko, ale pocitově se cítím více svěží.

Takže co přesně je v tom Soylentu?
Všechno, o čem víme, že to tělo potřebuje. Každopádně obsahuje vitamíny, minerály, makronutrienty, nezbytné aminokyseliny a tuky. Karbohydráty a oligosacharidy, to jsou jako cukry, ale mají delší molekulární strukturu, takže to metabolismu déle trvá, než je zpracuje, a proto dokážou tělo déle zásobit energií. Na rozdíl od cukrových pálek jako je fruktóza nebo balený cukr. Pak jsem tam přihodil pár bonusových látek z reklam o zdravé výživě, jako antioxidanty a probiotika, a taky pár experimentálních látek jako nootropika, tzv.: chytré drogy.

A chutnalo fakt tak lahodně jako burger?
Chutnalo to výborně. Za posledních šest týdnů mě ta chuť neomrzela. Je velmi celistvá, taková nasládlá. Jezení je pro mě spíš volnočasová aktivita, jako chození do kina, ale kdo chodí do kina třikrát denně.

Jaké jsou výhody života bez jídla? Má i nějaké stinné stránky?
Nestarat se o jídlo je fantastický pocit. Žádný nakupování, mytí nádobí, vybírání z jídelního lístku, žádné nekonečné konverzace o relativních výhodách bezlepkové, keto, paelo nebo veganské diety. Účty za energie a vodu jsou nižší. Ušetřím několik hodin denně a několik stovek dolarů měsíčně. Cítím se osvobozen od té zdrcující stereotypní otročiny. Soylent může být také skvělý pro lidi s nadváhou, protože je velmi snadné shazovat nebo nabírat tělesnou váhu změnou poměru ingrediencí v mém drinku.

Tohle jsou zase nevýhody: Soylent po smíchání s vodou moc dlouho nevydrží, takže ho musim dělat každý den. A když udělám nějakou chybu v poměru ingrediencí, tak mi po něm může být blbě, ale to už se mi nějakou dobu nestalo. Taky hodně lidí má jídlo rádo víc než já, tak to pro ně může být taky nevýhoda.

Jak by mohl Soylent ovlivnit světové stravovací návyky?
Chování zákazníka se dost odvíjí od jeho pohodlnosti a ceny produktu. Existuje spousta způsobů jak se zdravě stravovat, ale Američani jsou radši tlustí, protože jedí jídlo, které je levné a pohodlné a dostupné. Myslím si, že je možné využít našich znalostí, abychom udělali jídlo zdravé, velmi levné a jednoduché, ale to bychom se museli vzdát tradiční kultury stolování, např.: čerstvé zeleniny a ovoce, které jsou nekompatibilní s potravinářskými procesy.

To zní zlověstně.
Nemyslím si, že potřebuje ovoce a zeleninu, konec konců potřebujeme jen vitamíny a minerály v nich obsažené. Potřebujeme karbohydráty, né chleba. Aminokyseliny, né mléko. Je pořád v pohodě je jíst, když chceš, ale každý si to nemůže dovolit, nebo prostě nemá tu potřebu. Jídlo by mělo být šité na míru. Soylent je levný a dostupný jako šálek kávy, myslím, že lidi by byli mnohem zdravější a peníze vynaložené na zdravotní péči by byly menší. Myslim, že tohle všechno je určitě možné.

Zní to jako dobrej nápad na vyřešení světového hladu.
Jo, jsem hodně optimistický, co se týče pomoci rozvojovým zemím. Soylent může být masově vyráběn místním zemědělstvím a je jako levná potravina i pro ty nejchudší. Hodně blbečků se směje tomu, že teď o dost míň kadím, ale ve třetím světě by to mohla být pecka, když je tam důvodem většiny nemocí nedostačující hygiena. Zemědělství má taky velký dopad na životní prostředí a tahle dieta to může pomoci značně zredukovat.

Zaznamenáváš hodně negativních ohlasů na svém blogu ohledně tohohle experimentu?
Myslim, že skepticismus je rozhodně namístě. Nemá ještě dost ověřených dat, ale to se doufám změní. Zajímavé je to, že hodně akademiků, nutričních expertů, mediků, a biologů mě kontaktovalo a byli vesměs velmi optimističtí - takoví ti lidi, co nejí nic, v čem není aloe vera, ti mi nadávají. Přínosnej skepticismus zní asi takhle: „Nemáš tam žádnej Bor, je dokázaný, že je pro výživu důležitej.“ To je užitečný a samozřejmě souhlasím s kombinováním Soylentu s normálním jídlem. Ale taky mám plnej blog nesmyslů jako: „To je debilní, nemůžeš žít z prášku a chemikálií, potřebuješ normální, čerství jídlo.“

Někteří lidé hodně citově investují do určité posvátnosti přírody a přírodního jídla. Takové té farmářské idylky, takže to berou jako svatou válku. Ale rozhodně to není nějak doložitelný názor. Není žádný důkaz, že organické jídlo je zdravější než normální jídlo a svět nenakrmíš bez efektivní zemědělské techniky.

Myslíš, že tě někdy Soylent omrzí?
Soylent je bez debaty nedílnou součástí mé diety. Teď jím tak jedno, dvě konvenční jídla za týden, ale kdybych měl holku nebo peníze, tak bych jedl častěji. Jsem docela nešťastnej ze svého staromládeneckého způsobu života. Nepostrádám telefon s rotačním vytáčením a nepostrádám jídlo.

Víš co, ve filmu Soylent Green, Soylent je vyroben z lidí, je to tak?
Vlastně v původní knize Make Room! je Soylent vyráběn ze soji a čočky. Film změnil knihu v mnoha aspektech, i tak je to ale jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Můj Soylent neobsahuje lidské maso.

Probůh, díky Robe za to.

Kompletní recept na Soylent stejně s hitparádou Robových úspěchů v totálně bezjídelné dietě můžete najít na jeho blogu.

Sledujte Monicu na Twitteru: @monicaheisey

Další věci, které mění lidské návyky:

Vědecký výzkum o ženském orgasmu může odstartovat novou éru sexu

Mít vlastní záhonek v centru Prahy. Zní to dobře?