Portrét Franze Kafky z roku 1913, archiv Jana Jindry
Kým dnes Franz Kafka je, to je celkem jasné. Z Franze Kafky se stal mém. V Praze na vás kouká z hrnečků, triček a magnetek všech stánků se suvenýry.
Tato zkratka je přirozená a vychází z mýtů, které jeho dílo chtě nechtě přitahuje a vyvolává. Navíc Češi mýtus milují (více o tom třeba ve skvělém filmu Petra Zelenky “Ztraceni v Mnichově”), proto ho také, v případě Kafky, nijak nezpochybňují.
Videos by VICE
Portrét Franz Kafky z jeho cestovního pasu, z roku 1917, tj. z doby, kdy bydlel v Siřemi, archiv Jana Jindry
V očích konzumní společnosti je jeho obraz smrštěn do podoby divného brouka, bytosti stranící se společnosti, která v těžké existenciální depresi, píše v koutě temné pražské mansardy podivné texty, co vám po přečtení změní život a zahlodají se vám hluboko do srdce. Podle nejnovějších badatelských výzkumů je to s těmi texty naprostá pravda – ale co se Kafkova života a povahy týče, budeme si muset názor značně poupravit. Franz byl totiž člověk plný elánu.
V roce 1921 pobýval Kafka v Tatranských Matliarech, kde se léčil z tuberkulózy. I navzdory vážnému zdravotnímu stavu si užíval procházky po horách i lyžování, archiv Jana Jindry
Badatelé, kteří mapují jeho soukromý život, odhalují spoustu úžasných souvislostí. Údajně plachý a uzavřený Kafka totiž miloval cestování – které mělo v jeho dobách poněkud dobrodružnější charakter než dnes. Rád lyžoval a plaval. Sledoval poslední technické objevy, účastnil se různých aviatických událostí. Obdivoval totiž letadla.
Kafka v Siřemi prožil osm měsíců v letech 1917 – 18, vypomáhal sestře Ottle (třetí zleva) na rodinném statku, archiv Jana Jindry
Stejně jako dnes byl i na přelomu století velmi populární zdravý životní styl. Franz se tak stal vegetariánem. Památná je jeho návštěva v jakémsi pražském akváriu, kde se naklonil ke sklu a povídá rybám: “Už se s vámi mohu pozdravit přátelé, už vás nejím.” Když se vypravil na návštěvu za svou sestrou do vesničky Siřem, kromě toho, že tam začal psát Zámek, se taky s oblibou opaloval, což byla v té době velmi extravagantní a modní činnost, kterou mezi vesničany jistě budil značný rozruch.
Kafka a Ottla v Siřemi, archiv Jana Jindry
Osobnost umělce je zásadní pro hluboké pochopení jeho díla (psal jsem o tom už tady) , nové objevy vrhají na Kafkovu tvorbu nové světlo a řekl bych, že prožitek logicky umocňují.
Pokud Vás tyhle informace okolo Franze Kafky zajímají, tak vězte, že badatelé chtějí právě v Siřemi vybudovat muzejní expozici na toto téma. Jejich snahu můžete podpořit zde.
Obec Siřem, cca 1917, v době, kdy zde Kafka bydlel tu žilo zhruba 400 obyvatel, většina byla německé národnosti. Po roce 1945 se obec téměř vylidnila, Němci museli odejít. Nyní zde žije necelá stovka obyvatel, archiv Jana Jindry
