Mad Max: Výjimka potvrzující pravidlo

Skoro všechny filmy podle her a všechny hry podle filmů bývají špatné. Jsou tu ale výjimky potvrzující pravidlo. Třeba filmový Silent Hill z roku 2006, nebo Mad Max pro XONE z roku 2015.

Píšu se zpožděním, protože Mad Maxe ještě pořád hraju, a zabírá mi tak můj drahocennej čas, kterej už tak nastavuju Club-Mate. Je ale tisíc věcí, co mě na týhle hře štvou! Zaprvý to, že je to další (!!!) open world. Po pouštní krajině se proháníte v autě, který postupně vylepšujete, bojujete, plníte úkoly, a celou dobu směřujete do města Gastown, abyste sejmuli místního bosse. Nic o čem psát domů mámě.

Nebaví mě nudnej příběh a plochý postavy, nebaví mě, že ve hře děláte pořád dokola to samé - tj.: ničíte nepřátelské tábory, likvidujete konvoje, anebo (a to je obzvlášť otřesná činnost) čistíte minová pole za pomoci psa.

Opakováním těchto akcí po delší dobu se brzy můžete dostat do podivného rozpoložení, kdy hrajete naprosto mechanickým způsobem. Navíc se postava Maxe dost špatně pohybuje, neumí skákat přes překážky atd. Ještě, že větší část hry trávíte ve voze. Přes tyto zápory má zato hra jeden obří klad - pořádnou atmosféru.

Na kolik je to zásluha tvůrců a na kolik za to vděčí zasazení do již jasně definovaného post-apokalyptického univerza Millerových filmů je těžké určit.

Proměnlivá pouštní krajina a bizarně modifikované automobily, které ji brázdí při slunce západu, vypadají skvěle. Když při jízdě tím, co dřív bylo asi dno moře, zahlédnete na horizontu obrovský rozpadlý tanker nebo rezivějící ropnou plošinu, budí to takovou příjemnou úzkost… že je to jenom jako. Navíc vám ve vašem autě dělá společnost vyšinutý zmutovaný hrbáč, který auto, když je potřeba, opraví a sem tam i situaci komentuje.

Drobnost co mě moc potěšila: když se přiblížíte k hořícímu objektu, třeba nepřátelskému vozidlu, tak obrazovka přímo úměrně vašemu přiblížení zčervená, což dodává pocit velkého žáru - nic extra složitého, a přesto je Mad Max první hra, kde jsem tohle viděl.

Pokud milujete filmy George Millera (teď fakt nemyslím Happy Feet a Happy Feet 2, ale ty ze světa Šíleného Maxe), tak s koupí téhle hry neváhejte, jako video-herní adaptace filmu totiž naprosto vyniká.